Ach, chlapče

Zaprášene čiernobiely, trpko-komický pohľad na súčasný Berlín v tieni neveselej nemeckej histórie, a jedného flákajúceho sa mladíka bez budúcnosti. Stretne sa so zopár ľuďmi (starými i novými znamimi), pokecá a opätovne (a neúspešne) sa snaží všade si objednať vysnené kafe. Zopár fajn momentov a dobrý hlavný predstaviteľ, ale celkovo to moc nepobaví, ani nič veľké nezdelí. A ten jazzový podkres ako u Woodyho Allena sa k tomu nehodí. Ako výplň do artového kina pri čakaní na ďalšieho Jarmuscha OK. (12.04.2014)

Cesta jednoho ztraceného mladého muže ke kafi aneb jak nepřítomnost kafe vede k alkoholismu. A nebo radši příběh atmosferického Berlína, černobílého filmu a Nika, jež neví, co chce a ani se to najít nesnaží. Film, v němž se možná mnozí poznají a nebo se do něj minimálně během pár prvních okamžiků dokonale vžijí, divně charismatický hlavní hrdina, kouzelné postavy v jeho okolí a jejich nezapomenutelně křekhé příběhy. Poetické vyprávění pozitivně melancholických střípků světa kolem. Snímek, od kterého jsem měla letos největší očekávání a jež jako jeden z mála nezklamal... (04.07.2012)

Výtečný film, který mě hodně bavil (hlavně díky většině epizodních postav, které jsou skvěle napsané i zahrané). Černobílý formát mi k tomu sednul, taktéž zasazení do současného Berlína i rámování děje úsekem jednoho dne (stejně tak opakující se motiv s nedostupnou kávou je super; hudební podkres jsem naopak skoro nevnímal a téměř ani nevím, že tam nějaká hudba byla - tak mi přišla nenápadná, resp. dokonale padnoucí k atmosféře snímku). V podstatě celý ten film - tak jak je vymyšlený - hrdina putuje odnikud nikam, potkává různé postavy a něco s nimi zažije, než se zase posune dál - od začátku aspiruje na to, aby se mi líbil - je tam všechno tak, jak to mám rád (dramatická rovina se zde skvěle doplňuje s tou komediální), a má to svou poetikou blízko k zde zmiňovanému Jarmuschovi (aniž bych z toho nutně měl dojem epigonství). Kdyby takto vypadal tematicky podobný český protějšek Parádně pokecal, bylo by hned možné ho vzít víc na milost. V podstatě jediné, co mi na tom filmu vadilo, bylo to, že mi herecký přestavitel hlavní postavy, Tom Schilling, neuvěřitelně připomínal jednoho týpka, kterého strašně nesnáším, takže do té averze jako takové k jeho postavě flákače se mi ještě míchal odpor k herci zapříčiněný tou podobou - ale to je samozřejmě výtka čist subjektivní, za kterou ten film nemůže. Místy se mi tam ale vkrádala i jistá znuděnost, takže nakonec přece jen 4 hvězdy. (Nejen) fandům podobných "lůzrovských filmů" lze tuto německou libovku jen doporučit. (19.06.2016)

Sakra, kluku - tys mi učaroval! 24 hodin bez kávy ve dni blbec novodobého rozervance, který na to, jakým protivenstvím prochází, zachovává stoický klid a dokonale si užívá svůj momentální životní postoj... ukáže se, že dočasně, neboť otec se vyjádřil jasně - jediné, co pro tebe můžu udělat, je neudělat nic... což je mimochodem velmi moudré rozhodnutí. Krom toho, že se Niko Fisher tak krásně hledal a měl interesantního kamaráda, provázel ho allenovský džezík a černobílý obraz se záběry Berlína jak z profi fotek padesátých let... prostě skvělá náladovka s naprosto lahůdkovým Tomem Schillingem ♥ - zkrátka, přesně podle mého guuusta - jdu do plných! (08.08.2014)

Tak to byl snímek, který se nejen strefil zrovna do mojí nálady, ale navíc se mně líbil svým zpracováním v černobílém provedení, které skvěle dotvořilo atmosféru Nikova bezútěšného života a originálním scénářem. Jako komedie mně to až tak moc neoslovilo i když tady byla jasně patrná snaha vložit trochu komediálních prvků do postav, které se s Nikem během dne setkaly, ale které ho rozhodně nepovzbudily ke smysluplnějšímu životu. Bylo vidět, že si s každým momentem do detailů pohráli, každé setkání s nějakou postavou, ať šlo o souseda, babičku Marcela, atd., bylo jasně ohraničené a mělo své dané místo v Nikově dni. A asi jako ostatní uživatelé i já jsem čekala, kdy už konečně Niko to kafe dostane. Na režijní debut výborné a já se jen ptám, sakra kluku, co s tebou bude dál..........jo a hudba, ač by se mohlo zdát, že sem nepatří, tak to byl moc povedený tah. (12.07.2015)