Réžia:
Yves RobertScenár:
Yves RobertKamera:
René MathelinHudba:
Vladimir CosmaHrajú:
Philippe Noiret, Françoise Brion, Marlène Jobert, Paul Le Person, Tsilla Chelton, Pierre Richard, Jean Carmet, Pierre Maguelon, Bernard Charlan (viac)Obsahy(1)
Alexandre (Philippe Noiret), mladý a čestný farmář, který žije pod jhem své autoritativní ženy, pracuje po celé dny na poli. Jeho jediným odreagováním je počítání ptáků a hraní na trubku v místním klubu. Ale i to mu žena zakáže a poroučí mu, aby pracoval i o víkendu. Když manželka umírá na následky autonehody, začínají pro Alexandra prázdniny. Přerušuje práci a několik měsíců odpočívá. Když sousedé vidí, jak si Alexander užívá, začínají na jeho nový životní styl žárlit. V tom čase ale do města přijíždí opuštěná krasavice Agatha (Marlène Jobert), která má pracovat v místním obchodě. Agatha velmi rychle začíná po Alexandrovi pokukovat, s jeho ohromným statkem je rozhodně zajímavá partie. (Snorlax)
(viac)Videá (1)
Recenzie (13)
Co je vlastně cílem života? Makat celou dobu jako kretén, hromadit peníze a hnát se za něčím co nám v rakvi bude stejně houby platné? Anebo chodit na ryby, odpočívat, hrát kulečník, dobře jíst a spát? Alexandr si zkusil obijí a to užívání života je pro něj nakonec tou vyvolenou cestou. Ale jeho spoluobčanům žijícím v obci se to nelíbí. Podlamuje to morálku a kult dřiny a odříkání dostává povážlivé trhliny. Občané se spojí a snaží se Alexandra dostat znovu do zápřahu, aby si sami nepřipadali jako blbci co jen makaj. Agatha je krásná a schopná dívka, která ví co chce a tak Alexandra chytí do svých sítí. Svoboda je ale nade vše. Je to pohodový film, který v divákovi zanechá fajn pocit a taky trochu pochybnost. Zahodit flintu do žita a Carpe Diem!!! 75% ()
Blahoslavený Alexander je vo veľa ohľadoch mimoriadne kvalitným, filmovým dielom, a to zjavne po všetkých nadštandardných stránkach, aké si snáď (ne)dokážeme ani sami predstaviť, a to menovite v prvom rade od hereckej, ďalej cez obsahovú, estetickú a strihovú, až vari konečne i po scénografickú, kostýmovú, hudobnú, a k tomu i akustickú, skrátka, čo sa týka tohto mnohovrstvového, autorovho počinu, tak zväčša prevládala totálne absolútna spokojnosť, až tomu miestami normálne ani plne nerozumiem, čo všetko sa v tomto vydarenom počine vskutku skrývalo...? ...V podstate ale čo by to vlastne bolo bez priamej účasti tejto titulnej postavy - ťažko pracujúceho farmára Alexandra Gartempea v priam majstrovskom stvárnení Philippeom Noiretom, ktorého excelentný, herecký prejav, je minimálne v takých 75-80% , hlavným strojcom celkovej fascinácie filmom, ako takým, ktorý doslova celý na ňom stojí, a zároveň i (s)padá, alebo proste celá filmová atmosféra, je výhradne postavená na protagonistovom, momentálnom, psychickom rozpoložení, podľa čoho sa následne správajú i ostatné, vedľajšie postavy, a to ani nehovoriac, čo ešte nastane so samotným príchodom „najlepšieho priateľa človeka” (tak práve odvtedy som si začínal túto jazdu i neuveriteľne užívať), čo už totižto uvidíte v úvodných titulkoch, podfarbených zvukomalebnou piesňou v podaní francúzskej speváčky Isabelly Aubretovej, čím som sa fantastickým spôsobom naladil na nadchádzajúce dianie, plné nepredvídateľných situácií. • Nech sa páči, stačí iba „lusknúť prstami”, a tým sa zrazu hneď ocitnete v úžasnom prostredí, plnom dokorán otvorených, úprimných ľudí. • V jednom momente, čo sa týka hlavného hrdinu, som si ihneď spomenul na jednu, legendárnu scénu s mojim obľúbeným hercom/komikom, alias Busterom Keatonom, čím mu režisér Yves Robert, vzdával akúsi poctu. V tomto prípade sa to začínalo v presnom čase o 50. minúte a 46. sekunde, samozrejme v trochu miernejšom vydaní. PS: Prvá významná úloha pre začínajúceho Pierreho Richarda, ktorý ňou na seba výrazne upozornil. ()
Zdařilý scénář se rozplývá v nezáživném zpracování, občas se zadaří estetický nebo roztomilý pohled kameře, ale to je asi tak vše. Noiret je v roli muže odmítnuvšího každodenní dřinu příjemný. Je to taková milá pohádka z vesnického prostředí. Nejlepší na snímku zůstává Cosmova hudba. Dvakrát ve filmu jukne mladičký Pierre Richard, což je na celém snímku zřejmě nejzajímavější. ()
Jak už u Yves Roberta bývá zvykem, jedná o se o originální a milý příběh. Není to přímo řachanda a hlavně po úvodním antréé nám spinká nejen hlavní hrdina, ale i tempo, ale pak se film nadechne do takové pohodově příjemné nálady a oslavuje mužskou svobodu a smysl pro fajnový nestresový život a já si u chlazeného láhváčka vysloveně lebedil a ten konec ? Zachoval bych se úplně stejně, ale úplně jako hlavní hrdina. Hudba Vladimíra Cosmy zase oáza pohody a pozivitvní nálady. ()
Tento snímek má několik nepřehlédnutelných předností, tou první je výtečný Philippe Noiret, jeho postava si diváka získá okamžitě, stačilo první lusknutí prstů jeho tyranské manželky a už mě měl.. Druhou předností je omamná vizuální stránka, příjemná kamera v krásné přírodě působí místy až kouzelným dojmem.. Pochválit bych ještě chtěla neotřelý příběh s moc pěkným koncem a půvabnou hudbu Vladimira Cosmy, tedy u mě filmová spokojenost a úsměv na rtech.. Poděkování kolegovi Willy Kufalt za titulky.. ()
Reklama