Réžia:
Robert EnricoKamera:
Didier TarotHudba:
Lino LeonardiHrajú:
Philippe Noiret, Michel Serrault, Dorothée, André Falcon, Bernard Le Coq, Pierre Arditi, Jean Desailly, Jacques Maury, Jacqueline Doyen, Fred Personne (viac)Obsahy(2)
Kdo by alespoň jednou nedostal chuť zabít svou ženu? Edouard bydlí na sídlišti, má manželku, která neustále mluví, či špíše mu neustále něco vyčítá a nadává, jeden velký sen. Při jedné zvláště „výživné“ hádce vypadne jeho žena z okna, když věší záclony. Byla to nešťastná náhoda, nebo už to Edouard nemohl poslouchat. Inspektor Baroni, který dostane případ na starosti, je přesvědčen, že Edouard své ženě z okna pomohl, a z Baroniho se tak stává honící pes. Setkání dvou vdovců, dvou mužů, kteří vědí o životě a o manželství své, je zároveň setkáním dvou velkých hvězd francouzského filmu Philippa Noireta a Michela Serraulta. (Česká televize)
(viac)Recenzie (34)
Jak se zbavit otravné manželky? Při věšení záclon. Stačí šesté patro. Philippe Noiret v roli vyšetřujícího inspektora s velmi neobvyklými metodami, neutuchajícím zápalem a především naprosto nevypočitatelným chováním mě bavil. Michel Serrault jako poddajný podpantoflák, co léta trpí, poslouchá nadávky a výtky, lehce uvěřitelný, tím chci říct, že byl skvostný. A neb mě oba pánové nenudili ani minutu a závěr považuji za velmi zdařilý, hodnotím kladně a připomínky si nechám od cesty.. ()
Noiret a Serrault jsou úžasní, škoda, že se celý film nevěnoval jen jejich nepředvídatelně gradujícímu vztahu. Vedlejší linie příběhu, včetně násilně našroubované kritiky policejního systému, mě vlastně jen rušily. Jsem naštvaná, jak to těm dvěma geniálním hercům přehnané ambice scénaristů pokazily. ()
Taková tuctová detektivka, která má jediné štěstí, že Noiret i Serrault jsou dobře hrající sympaťáci, se celkem vleče. Dokonce ani konfrontace detektiva s čerstvým vdovcem nemá patřičné napětí. Člověka nemůže nenapadnout srovnání s brilsntím konverzačním dramatem Svědek. Z tohoto srovnání Hlava nebo orel nevyjde ani s odřenýma ušima, vyjde rovnou bez uší. Oceňuji pointu, především tu druhou, ta první se dala očekávat minimàlně od poloviny filmu. Co naplat, ani herecká esa nezachrání podprůměrný scénář. ()
Divák sleduje ústny "súboj" dvoch mužov s protipólnymi názormi, ktorých vzťah sa postupne vďaka "stalk-ovaniu" a následnému zisteniu "životnej podobnosti", mení na (skoro) "priateľský", ale aj prípad o drogovom dopade na deťoch "vyvolených". Ten druhý ma nezaujímal ale že absolútne, pričom na mňa pôsobil skôr ako rušivý element. Ten prvý zas miestami vďaka vývoju deja budí dojem, akoby jeho základy tvorili trámy z preglejok. Jednoducho, nie tak celkom chápem tomu vývoju, ktorý ma na jednej strane bavil, lebo je podaný pútavým spôsobom, no na tej druhej, mi prišiel úplne pritiahnutý za vlasy. Neviem čo si mám myslieť .. ()
Škoda, že to nezůstalo u takového maigretovského kočkování včetně atmosféry řeky, lodí a venkovských zahrad. Časem se to proplete s nijak zajímavým vyšetřováním drogové scény a vysokými politickými kruhy, a na hru kočky s myší mezi Noiretem a Serraultem zbude jen pár scén, a tudíž i na ty zvraty v jejich postoji jednoho ke druhému. Přičemž ten hlavní zvrat se dá domyslet velmi brzy a film ztrácí ten hlavní hák, který má diváka držet. Ostatně i to kočkování, nakolik je to nejzajímavější z filmu, je časem nudné a zdlouhavé a o ničem. Jakákoliv maigretovská atmosféra a lodě a venkov už je samozřejmě tou dobou dávno pryč. A v závěru se to nečekaně a proti smyslu filmu zvrtne na chvíli i v komedii. Hlavně že dvě ze tří hereček ukážou prsa, jak je na francouzské filmy zvykem - někdy zbytečným, řekl bych. Navíc jsem nepochopil, proč Noiretovi maskéři nechali na hlavě květák místo vlasů. Navíc to ČT uvedla v dabingu a myslím, že ten se tentokrát nijak zvlášť nepovedl. ()
Galéria (12)
Fotka © Studio Canal
Reklama