Legenda 17

Toto je zatiaľ len môj dočasný komentár, zatiaľ videné v ruštine. Film je výborný, mohol byť aj dlhší, predsa je životopisný. Kanaďanom síce naložili, no čo mi vravel otec, tak sa to zakladá na pravde, koniec koncov, svoju špinavú tvár zámorskí hráči ukázali viackrát už za môj život, spomeňme len špinavý faul na Mikuša vo štvrťfinále na MS v roku 2012, keď sme im hneď z protiútoku fukli gól a nakoniec sme boli strieborní, či keď Lašáka zrazil hráč na MS v roku 2004 v semifinále po ktorom dali gól a rozhodlo, že sme nakoniec hrali len o bronz a skončili 4, no bolo toho viac. Moderný film, no ruský, svoju šialenosť, či jednoduchosť občas ukázali, no aj svoju nepoddajnosť a pospolitosť. (02.08.2013)

Kdo umí, ten umí - tak nejlíp bych asi shrnul práci režiséra Nikolaje Lebeděva. Dokázal totiž, že já, nikterak velký fanda ledního hokeje a už vůbec ne Rusáků, jsem po dvě hodiny seděl v křesle jako přikovaný a klukům v bílém s pracovním náčiním na dresech držel palce na všech končetinách, aby těm arogantním opičákům s javorovým listem na pupku pořádně nakopali zadní části těla. Ať už je to oproti realitě jakkoli přikrášlené (i kdyby, tak sportovní nacionalismus je mi vždycky milejší, než politický), pro tyhle pocity se také točí filmy. Smekám před výborným Danilou Kozlovským i před Olegem Meňšikovem, který tím "otcem sovětského hokeje" prostě je! A co my? Natočíme něco o Naganu? 95%. (28.12.2017)

Jakožto hokejový fanda mám filmy o hokeji (tak) určitě rád a každý nový kousek o tomto úžasném sportu vítám. Pár scén se povedlo, především ukázka rivality hráčů Moskevských týmů po tom, co se sešli ve sborné a pohled na trenéra Tarasova byl v pořádku. Trochu mě ale zaskočil střih a někdy velké přeskakování zajímavých momentů kariéry Charlamova. Vrcholem filmu pak byl první zápas SSSR vs. Kanada, kde bylo vykreslení hráčů hodně černobílé (rusové hrdinové a kanaďani dobytci na bruslích), ale točit to druhá strana taky si to udělají k obrazu svému. Má to své mouchy ale přesto doporučuji 70%. (23.02.2014)

Jak to asi může dopadnout, když se holka kouká na film o hokejistech, mňo jasně, přestane vnímat po prvním záběru, kde si atletičtí sportovci navzájem mydlí svalnatá záda. V tomhle případě to tak úplně neplatí, protože na programu jsou tvrdí ruští chasníci, které nejvíc naštvete, když je nazvete krasobruslařkou, tedy jedinou obnaženou částí těla, jež jsem měla tu čest uzřít, byly jejich dásně. A pak Smilla (ráda o sobě hovořím ve třetí osobě) je, co se týče hokeje, odbornicí na slovo vzatou. Například přesně ví, jakej prací prášek nejlépe pomáhá na zakázané uvolnění, perfektně si prostudovala statistiky nejproduktivnějších hráčů jak v lize, tak v NHL, aby mohla chlapce a chlapy ohromovat hláškama typu:„Stamkos si je letos dává, viď.“ nebo „Hemský by měl přidat, už je s bodama v mínusu.“ a životním úspěchem Smillyna života rozhodně není dopsání diplomové práce, či záchrana zajíčka Nesquika z labyrintu hrůzy na zadní straně krabice od cereálií, nýbrž pochopení toho, co to znamená postavení mimo hru. (25.11.2014)

.. "Řídila Irina, přestože neměla platné řidičské oprávnění. Na mokré vozovce nedaleko hlavního města nezvládla řízení, vozidlo strhla do opačného směru, kde došlo ke srážce s protijedoucím kamionem. Jejich auto bylo zcela zdemolované. Při druhé nehodě už Charlamov štěstí neměl. .. Posádka vozu nepřežila. .. Tragickou událost připomíná pamětní kámen s nápisem příznačného znění: „Zde padla hvězda ruského hokeje.“ Валерий Борисович Харламов. .. Valerij Charlamov ve věku pouhých třiatřiceti let opustil milovanou dceru Begonitu a syna Alexandera." ... (14.04.2017)