Lola beží o život

Když sleduje člověk tenhle sebevědomý filmařský koncert, který sice kdovíjak neřeší nějaké pevně zcelující vypravěčské schéma, ale svými žánrovými a formálními hrátkami je jedním z nejvýraznějších autorských projektů své doby, říká si, proč to proboha takhle nejde i u nás. Film, z něhož dělají neúprosný soundtrack, promyšlené střetávání několika postav v nepříliš složité spirále a megavtipné fotografické koláže neutuchající gejzír dynamické černohumorné zábavy. Uhrančivá Franka Potente navíc v úloze, v níž by v tradičním sprintu na dva kilometry rozcupovala i Toma Cruise... 85% (20.02.2019)

Neuvěřitelný závod s časem, náhodou, štěstím a OSUDEM. Třikrát jinak, třikrát zběsile a třikrát s jinými výsledky. Divoký běh punkerky Loly za sto tisíci markami a hysterickým přítelem v nesnázích. Drama, filmový experiment, černá komedie či bůhví co ještě se stalo zcela zaslouženě kultovní záležitostí. Zcela originální spleť o třech dějstvích a dvou mezihrách podává režisér Tom Tykwer nekonvenčně, šokujícím a zábavným způsobem zároveň. S chutí si hraje se známými prvky a jejich možnými kombinacemi, velmi přínosné je i to, že příběhy nevypráví paralelně, nýbrž je řadí za sebou. A vždy své hrdiny nechává bojovat s novými souvislostmi. Pro Lolu a přítele Manniho používá „čistý“ obraz, zrnitý (řekněme amatérský) je vyhrazen dalším postavám, jako je především její otec s milenkou, černobílým pak snímá situace, které předcházeli hlavním událostem. Nebo je dovysvětlují. Používá i animačních vsuvek, či statických fotografií o budoucích událostech osob, které Lola při svém maratónu potkává (a je jimi ovlivňována). Tykwer je někdy až příliš doslovný, a pokud něco vytknout, tak snad jen scéna z kasina byla na mě už „příliš“. Ale Tykwer si rád hraje jako děcko, jeho tempo je strhující a nic není těžkotonážně propojováno. A sympatické rudovlasé France Potente jsou za doprovodu techna zaslouženě otevřeny brány Hollywoodu.. (23.01.2006)

Run, Lola, Run! O "běžící Lole" jsem už hodně slyšel a dneska jsem si konečně našel čas a dokopal jsem se k tomuto filmu. Samotný děj (Lola se "vrací" a zkouší to znovu a znovu) mi připomněl knihu "Nesnesitelná lehkost bytí" od Kundery (kde se autor věnuje myšlence, že život žijeme bez této možnosti opakování a tak vlastně žijeme pouze na první pokus) a nedivil bych se, kdyby se Tykwer přiznal k tomu, že právě tady našel inspiraci. Lola rennt je film, kterému jsem zpočátku moc nevěřil, protože mi ta stylizace trochu vadila. Jenže pak se mi to nějak vrylo pod kůži a ke konci filmu jsem nechtěl, aby snímek (tak brzy) skončil. Musím taky vyzdvihnout parádní soundtrack, který si jdu okamžitě stahov… legálně zakoupit, ;-) geniální Franku Potente (jsem rád, že prorazila v Hollywoodu) a konečně i ten příběh, kdy vidíme, že když se zpozdíte jen o vteřinu, vše může být jinak. Osobně si myslím, že Tykwer natočil nevšední romantický příběh (ty flashbacky, kdy pár leží v posteli, ona se ptá, jestli ji miluje, on se ptá, co by dělala, kdyby umřel) a ta forma ho měla jen podepřít. Ale to si zřejmě myslím jen já a vím, že mnoho filmových teoretiků by se mnou určitě nesouhlasilo… :-) Takže za mě je tenhle film příjemným (a krátkým, 81 minut opravdu rychle uplyne) překvapením, které, až si dám podruhé, si možná více vychutnám. 80 %. (25.07.2011)

DVD/// Obsazení 7/10 Děj 8/10 Hudba 9/10 Zpracování 8/10/// +originální námět, netradiční zpracování, výborný hudební doprovod -vlastně by mi nevadilo, kdyby to bylo delší/// Na Lolu jsem čekal dlouho. V prvních minutách jsem byl v rozpacích, ale záhy mě to chytlo. Tohle je tak neuvěřitelný film, s důrazem na slovo neuvěřitelný a to nechápejte jako kompliment, až je to vlastně hooodně zajímavý film. Nic podobného jsem dosud neviděl a zřejmě si to někdy v budoucnu rád zopakuji, protože je to jízda. Něco bych udělal jinak, ale vzásadě by se to jen týkalo prohloubení a rozšíření scénáře a samotné délky filmu. Ale stejně tak dobře si uvědomuji, že už bylo dost těžké do filmu něco vměstnat a bylo by to možná spíš naškodu. Takhle to beru jak to je a i z toho jsem nadšenej./// Celkem 80%/// (05.11.2009)

Tak toto som videl na letisku nad ránom vo viere, že ma to naštartuje do nového dňa a naladí. Ja som skoro u tohto nezmyslu zaspal. Neskutočná paródia na kinematografiu. Príbehovo nezáživné a ten nemecký ksicht, na ten sa nedalo dívať. Experiment s rôznymi typmi záveru je zaujímavou myšlienkou, ale tu tak zle pretavenou, že to nemalo šancu na úspech. Predovšetký sú hlavné postavy nesympatické a divák sa nemá šancu stotožniť. Predstavte si, že pozeráte ukrutne nudný príbeh a prajete si, aby čo najskôr skončil. A tu sa takýto a ten istý príbeh opakuje dokola. (29.12.2016)