Blbec k večeři
Le Dîner de cons
The Dinner Game
The Dinner Game
The Dinner Game
Réžia:
Francis VeberScenár:
Francis VeberKamera:
Luciano TovoliHudba:
Vladimir CosmaHrajú:
Thierry Lhermitte, Jacques Villeret, Francis Huster, Daniel Prévost, Alexandra Vandernoot, Catherine Frot, Edgar Givry, Philippe Brigaud, Daniel Russo (viac)Obsahy(2)
Francúzska komédia, najsledovanejší francúzsky film 90 - tych rokov. Slávny parížsky vydavateľ sa s veľkou chuťou zúčastňuje každý týždeň večere s blbcami. Každý pozvaný hosť má za úlohu priviesť čo najväčšieho blbca ako záruku dobrej zábavy. Počas večere sa vyberá blbec najblbší. Raz sa vydavateľovi podarí nájsť perlu, blbca bez konkurencie, ale žiaľ večer sa mu vymkne z rúk. (STV)
(viac)Recenzie (624)
Velice fajne konverzačka, že které plyne ponaučení, že neradno se posmívat blbcům, protože o co blbec blbější, o to blbec nebezpečnější. Pobavíte se určitě, zasmějete se skoro určitě. Typická Francie. 80% ()
Výborná komedie, která sice ještě nemá na svého mladšího brášku s názven Drž hubu!, ale je to skvělá zábava se spoustou zapeklitých situací. Scénář je napsán skvěle (autorem je sám režisér Francis Veber) a herecké výkony titulního blbce Jacquese Villereta a arogantního zbohatlíka Thierry Lhermitta jsou bezchybné. Francouzi umí točit inteligentní komedie, všichni by se od nich měli učit. ()
Pařížské večerní menu obsahuje lavinu dialogů, večeři bez jídla a důkaz, že podceňovat kohokoli se nevyplácí. Vtip i cit a výborné herectví. ()
Další klasický Veber. A opět skvělý. Villeret geniální! Škoda jeho relativně brzké smrti - mohl natočit ještě tucet takových filmů... ()
Rozkošná konverzační komedie, která naplňuje pořekadlo, že nejhorší srážka na světě je srážka s blbcem. ()
Byl jsem velmi mile překvapen, kolik legrácek lze vytvořit POUZE s několika herci v jednom bytě. Nonstop jsem se sice smíchy neválel, ale na velice solidní večerní zábavu mi to stačilo. Lepší než nějaký blbec, no ne? ()
Francouzské komedie nevyhledávám a jejich styl mi úplně nesedí, ale v tomto případě se jedná o jeden z těch lepších v daném žánru. 3 a 1/2 hvězdy. 70 % ()
Čistokrevná komedie, u které jsem se dost nasmál. A nabízí i inteligentní humor. # příběh 8 | hudba 6 | humor 10 | akce 0 | napětí 1 | pustil bych si znovu 9 ()
Tak už chápu proč mě šéf tenkrát vzal na večeři, kde jsem měl přednášku o špuntech do vany. ()
Výlupek francouzského humoru. Míněno v tom nejpozitivnějším slova smyslu. Zatímco Terminátor II zhmotňuje noční můru nezničitelného nepřítele, který člověka honí do úmoru a znovu a znovu vstává z popela, ústředním tématem Blbce k večeři je trauma, které se dostavuje za bdělého stavu a které se neustále vrací po celý život: co když si o mně někdo myslí že jsem blbec? Blahoslavení budiž opravdoví blbci, kteří si toto nejsou schopni uvědomit (a mezi něž, ó jaká hořkost tohoto filmu, nepatří pan Pignon). ()
Mne ho bolo tak ľúto... ale tak priznávam sa, že smiala som sa na ňom i ja, spolu s celým autobusom. ()
Poctivý návrat k nesmerteľným starým francúzskym crazy komédiám s Funesom. Poteší najmä tým, že takýchto vtipných komédií vznikalo vo Francúzsku v dávnejšej minulosti mnoho, kdežto od istého obdobia sú vzácnosťou. Nie je to možno až taká pecka, ako som čakal, ale je to aspoň čistá nefalšovaná zábava, pri ktorej sa nahlas zasmejú aj najväčší suchári. Postavy sú nereálne, takého blbca by sme skutočne nikdy nenašli, ale o uveriteľnosť predsa v tomto žánri nikdy nešlo. Podobne som sa príjemne pobavil pri "modernej" francúzskej komédii už iba pri Drž hubu!. Takže pokiaľ je tá pre mňa najlepšou francúzskou komédiou tohto storočia, Blbec na večeru bude number one dekády predminulej. ()
Blbec k večeři je příjemný film, ovšem téměř bez humoru. Člověk očekává od komedie mnohem víc, než jedno zasmání. Prosťoučký příběh s jednoduchou zápletkou. Bohužel je vše hrozně sucharské. Herci zřejmě také bydlí v Průměrňákově. Mnohem raději mám ztřeštěné francouzské komedie ve stylu Bažantů, které se tvořily dříve. Tohle se mi zdá lehoulince o ničem. S přihlédnutím na přiměřenou stopáž a solidní spád nedávám odpad. ()
Perfektní. Musím tu dokonce (skoro nerad) zmínit, že u Blbce k večeři se mi z té francouzštiny ani nezvedal žaludek, což u tohoto jazyku normálně mívám. Jinak skvěle vypointované (nebylo lehké v bytě udržet Pignona celou dobu, když se poprvé poroučí už asi po patnácti minutách), zahrané, příjemný hudební motiv. Smál jsem se u toho jak blázen, obzvláště když Pignon nadšeně práskl s telefonem a vykřikl "Tak jsme ta práva získali!". To jsem šel do kolen... 100% ()
To sa nedá popisať, to sa musí vidieť..! :-) ()
Francouzská klasika. :) Mňam. ()
No, tak nevim, jestli malá televize v autobuse a český dabing může takhle zdevastovat film, ale tohle pro mě byla sračka sraček.. 15% ()
Vynikajúca komédia, ke sledovaniu ktorej som pristupoval s obavami, že to bude niečo ako Ještě větší blbec, než jsme doufali. Bol som príjemne prekvapený, ako sa na malom priestore vďaka perfektnému, vycizelovanému scenáru rozohrala skvelá konverzačná komédia. Privlastnil si ju pre seba Jacques Villeret, ktorého som doteraz videl iba v Senzi finte. Mal som z neho pocit syntézy Luďka Sobotu s Josefem Švejkem. Ani ostatné osoby neboli iba štatistami a osobitne to platí o daňovom kontrolórovi, ktorý vďaka fyziognómii by nemal problém zahrať svoj part aj v nemom filme. Príjemné prekvapenie a veľmi dobrá zábava v rozumne zvolenej stopáži. ()
Už ani neviem kedy som sa naposledy takto pobavil pri komédii. Fakt super. ()
"Strategie je to skvělá, ale co ten stratég...?!" Tak si říkám, jak by komedie vypadala, kdyby se panu Brochantovi nepříhodila náhlá zdravotní nepříjemnost a na večeři mezi blbce by s panen Pignonem opravdu dorazil... Nu věřím, že by si Francis Veber i tak vyhrál se svým scénářem plným neočekávaných point, jaké dokážou dostat nepřipraveného diváka do kolen, a i v této variantě by komedie dostala své nesporné kvality, ale určitě by z mé strany dostala minimálně o hvězdičku méně. Drsná zábava pana nakladatele a jeho kolegů, kteří se vysmívají z lidí se zajímavými koníčky či neotřelými názory a dělání si blbců z nevinných lidí mi totiž fakt nevoněla, měl jsem s ní zejména u prvního zhlédnutí problém a trvalo mi nějaký čas, než jsem se přes to přenesl. Nebýt zdejší velké obliby Blbce k večeři ze strany mých spřízněných uživatelů, asi bych se sám k němu nebyl býval vrátil, ale musím říct, že repríza se vyplatila a po většinu času jsem se pobavil minimálně tak skvěle, jak by jeden u kultovní komedie očekával, a dřívější problémy s tématem (i formou blížící se až k sitcomu) vymizly. Thierry Lhermitte mi nikdy nebyl příliš sympatický, takže v úloze cynika, který to pěkně odskáče, mi vlastně sedl jako málokdy jindy. Jacques Villeret se mi líbil o něco víc v Robertovi a Robertovi z roku 1978, ale ani jeho kreace v roli úředníčka Pignona se zálibou v stavění památek ze sirek nepředstavuje žádného ochotníckého šaška, jak jsem ho možná vnímal kdysi, naopak jde o inteligentně a precizně zahranou postavou s příznaky svérázného "blbce" i chytrého člověka současně. Vedlejší herci zdatně sekundují, ba i Prévost coby daňový kontrolor přehrává daleko méně, než zamlada a je snesitelný. Jen tak mimochodem, na vyvrcholení telefonátu pánovi s garsonkou a cizí ženou nelze nezapomenout. Velmi slušná zábava se zajímavým dramatičtějším vyvrcholením. 80% (Filmová výzva 2019: Idée_fixe) ()