Manon od prameňa

Pro mě je tento film vrchol!! Komentuji zde oba díly jako jeden příběh. Je v něm všechno co chci. Příběh tak lidsky dramatický, a vycházející z charakterů místních obyvatel. A to je to největší kouzlo tohoto filmu. Jak nepředstavitelně se podařilo dvěma francouzským hercům to, že si nepamatuju, že bych někomu jeho roli věřil víc. Yves Montand jako Cesar Soubeyran a HLAVNĚ!!! Daniel Auteil jako Kohoutek Ugolin... Nedokážu si představit, co by se mnou tenhle film udělal v kině, když i doma z televize mě příběh drtí neuvěřitelným způsobem. V hlavě se mi stále z poslední reprízy honí scéna vyznání Kohoutka k Manon a jeho šílený výraz v očích... milión procent .. a celá noční hvězdná obloha ... (09.06.2009)

Většina kladů prvního dílu přetrvala, nad tím netřeba vést nářky. Hlavně o hercích to platí do posledního písmenka. Jenže, ono je to tak nějak celé zbytečné. Postavy se zpočátku nikam neposouvají, je v zásadě dlouho dopředu jasné "co, kdy, kdo, jak a proč" a ani děj není z nejzajímavějších. Plyne to jako dlouhý parný den v Provence. Ignoruje se totiž závěr Jeana od Floretty a čeká se až na to "tamta" postava, opět, přijde. Od chvíle kdy učiní svou pomstu je to zase naprosto prvotřídní a bez výhrad, akorát prostě tak nějak navíc. Ovšem tady je na vině spíše Pagnolova předloha. Osobně bych býval raději uvítal jeden tří hodinový perfektní film, než dva velmi dobré stodvacetiminutové, ale... Ale lepší než drátem do oka, že? (25.05.2008)

Starší tragický film, ktorý má aj hlbší podtext, poučenie, skrátka je to krásny film napriek tomu, že je to len z malej francúzskej dedinky, kde sa život točí okolo pastierstva, pestovania plodín a prameňa. Emmanuelle Béart bola nádherná žena a svojsky je aj teraz, no tu mu dodáva obzvlášť iný nádych, s tým krásnym prostredím. V deji sa toho veľa nestane, no niekedy to nie je treba. Aj keď nie vo všetkom najsprávnejší film, ale je taký zo života, je to podarené. (03.06.2013)

Pokračování "Jeana od Floretty" (resp. druhá část Živé vody) se nese pochopitelně ve stejném duchu a přesto je trochu jiná. Na scénu vchází nádherná Manon v podání Emanuelle Beárt (léty však ještě zkrásněla) a rozpoutává svou pomstu. Jinak nejsilnější stránkou filmu jsou bezesporu zajímavé charaktery, podkreslené výtečnými hereckými výkony. Ač jsem v to na začátku ani nedoufal, Hugolin i César jsou spíše tragické postavy a bylo mi jich ke konci spíš líto. Film má ode mne hezkých a poctivých 85% - ovšem kdyby se oba díly sestříhaly do jednoho tříhodiňáku, dal bych možná 100% (a stejně dávám literární předloze) . (20.09.2008)

Filmový diptych Jean od Floretty / Manon od pramene je kinematografickým triumfem po všech stránkách, počínaje podařenými hereckými výkony (fascinující Yves Montand není zdaleka jediný), přes překrásnou kameru snímající kouzelné provensálské exteriéry a pečlivou výpravu, po nádhernou hudbu Jeana - Clauda Petita. Tomu všemu zkušenou rukou vládne režisér Berri, který i scény, jež by snadno mohly sklouznout k lacinému melodramatu, zručně kočíruje velice vkusným způsobem. Druhý díl není zdaleka (zdaleka!) tak předvídatelný, jak by člověk podle některých místních komentářů čekal. Finální pointa možná není neodhadnutelná, ale přesto závěr filmu spolehlivě usadí hluboko do křesla. (06.03.2009)