Expendables: Nezničiteľní 3

Třetí Expendables, třetí režisér...Stallone pokračuje ve své poctě 80. a 90.tých let a servíruje nám ještě větší, velkolepější a akčními legendami naplněnější kousek. Stojí to ale do třetice za to? Je tu stará parta, ta je jako vždy v pohodě; pak je tu omladina, která prostě má asi do kin nalákat mladší publikum; a pak jsou tu resty v podobě hvězd let minulých, kteří se v předchozích dílech neukázali. Z čeho pramení tato nelinearita a fakt, že jen pár z nich má opravdu velký prostor? No protože sešikovat tolik známých jmen na jedno místo není jednoduché a jelikož hodně z nich natáčí jiné projekty, natáčení se mnohdy muselo obejít bez důležitých herců, takže někdy podivně zmizí nebo nejsou vidět s těmi, kdo zrovna na natáčení byl. Každopádně ale slušně natočené (od Patricka Hughese jsem zatím jeho Red Hill neviděl, ale první velký projekt zvládl obstojně) a asi největší devíza trojky jsou prostě posily a o tom to celé je. Jedná se hlavně o Wesleyho Snipese s Antoniem Banderasem, kteří jsou naprosto super. Banderas je skvělej hláškař a jak se o něm proslýchalo, že si roli přizpůsobil na tělo, tak je to pravda. Naproti němu u Snipese je cítit, že se na roli těšil, užívá si opět herecké pozornosti a do týmu se hodí, takže doufám, že už tam zůstane na pevno. "Mladí" mi nijak zvlášť nevadili, ale celkově mi tam přišli tak nějak navíc a kradli prostor mým oblíbencům. A abych nezapomněl na Forda - ten konečně vypadá, že projednou si natáčení užil a je to na něm cítit. Co se týče Mela Gibsona, o něm snad nikdo pochyby neměl, dobrý záporák. Po JCVD měl nelehký úkol pojmout hlavního protivníka Expendables trošku jinak, ale na druhou stranu se vždycky vědělo, že je dobrý herec, takže bude spíš chtít vytěžit z tohoto faktu než z velkolepé bitky, kde ani mistra taekwondo Van Damme překonat nemohl. Jenže, pak je tu ta technická stránka věci. Ve dvojce mi to tak nepřišlo, ale v tomhle dílu mi ty triky připadaly naprosto příšerný. Béčkový asi není ten správný výraz, ale ty výbuchy všeho se mi teda vůbec nelíbily. Vím, že ve dvojce nasadili CGI ve velké míře a rozlítil tím mnoho fanoušků, ale trojka je v tomto ohledu umocněná. Teď ale záleží na tom, zda-li na tom člověku bude záležet, nebo si prostě řekne, že to k tomuto žánru patří, což do jisté míry ano, ale přecijen je rok 2014 a blockbuster podobného střihu by asi takto vypadal neměl....Expendables ale jsou a vždycky byly točené pro fanoušky a pro ty je návštěva kina povinnost. Ve svém komentáři jsem se věnoval převážně obsazení a nebýt jeho, tak průměrné hodnocení všech tří snímků bude tak 30%. Ex nejsou o propracovaném scénáři (byť osobní pomsta a zrod Postradatelných je nejlepším tématem z trilogie), nejsou o realističnosti nebo dobrých tricích...jsou o té nostalgii. Ačkoli pár hvězdných jmen ještě chybí, trojka opět řady rozšířila a připravila prostor pro pokračování, kterého se doufám dočkáme...75%...[15.8.2014_Kino Šumava_Klatovy] (04.08.2014)

Zase pěkně pohromadě. Nějaký velký kvalitativní sešup jsem teda nezaznamenal. Dvojka mě bavila víc, než jednička. Trojka je zase trochu jinde, ptákovina trvá, je znovu poctou béčkové akce a jednotliví lišáci si ze sebe zase dělají příjemnou legraci. I když přátelské popichování mezi Stathamem a Stallonem ve větší míře schází. U dvojky jsem měl problém s akcí. Střihač měl tehdy dostat pořádně přes prsty, akce lehce štvala, protože se střílelo a nemířilo, nikdo neměl ani šrám, ale soupeři do kulek naskakovali jako snad nikdy předtím. Trojka (vyjma závěru) taková není. Možná nazvedne ze židle nevěrohodnými výbuchy i místy rezignací na vyšší level. Stallone, který naštěstí shodil pološílený knír, dál pokračuje v oživování stagnujících kariér svých kolegů, dál vzdává poctu žánru osmdesátých a částečně i devadesátých let, jen až moc svolil ke snaze vyjít vstříc mladým divákům. Nižší věková přístupnost je jednoznačně špatným krokem. Dlouhé scény rekrutování mladých posil jsou nudné. Dočkáme se tak situací hloupých (mračící se vyhazovačka v červených šatech), stejně jako herců z kategorie zbyteční (takový Jet Li jen tupě střílí a pronese zhruba desítku slov). Potěší naopak nové slavné posily (dočasný návrat do první ligy si zejména v úvodu užívá Wesley Snipes a v druhé polovině zase ukecaný Španěl Antonio Banderas). Některé staré gardy bohužel melou z posledního (hodně neesteticky vypadá Dolph Lundgren, u kterého to tvůrci maskují zřejmě tím, že mu neustále cpou do ruky flašku; sešle a unaveně vypadá i Arnold, který v Konečné předváděl něco úplně jiného), ostatně i závěrečný duel mezi Slyem a Melem je dost odbytý. Pozitiva nicméně určitě převyšují ty mírné i velké přešlapy. Čtvrtému setkání se tak bránit rozhodně nebudu. Uvidíme!! (31.08.2014)

První dva díly této série si více méně na nic nehrály a byly to jen čistokrevné béčkové filmy, kde stříkala digitální krev a sešlo se tam pár velkých hvězd minulosti. Tento díl vedle nich působí jako vykastrovaný bratránek z osmého kolena, který je ještě ke všemu nudný. Ano, i přes ten neskutečný casting se nějakým způsobem podařilo Patricku Hughesovi vycucnout to, co dělalo první dva díly skvělými. A fakt, že to je on, kdo momentálně pracuje na remaku filmu The Raid mě opravdu vytáčí a už dlouho jsem si tak nepřál, aby něco nebylo natočeno… 50 %. (05.10.2015)

Oproti předchozím dílům ve trojce lépe funguje sebeironie a kombinace nostalgického vzpomínání s moderním pojetím žánru. Zapojení nového mladého týmu, ve kterém absentuje jakákoliv charismatická osobnost, zapadá do konceptu rozvinutého ve druhém díle, kdy jsou jednotlivé postavy postradatelných vnímány nikoliv fikční optikou snímků, ale jakožto projekce předchozích rolí protagonistů. Bohužel však zároveň ubírá prostor veteránům. Úsměv na rtech tuhne i u akčních scén, kterým chybí dokonalá přehlednost a stávají se tak spíše nezdařilou sbírkou akčních miniscének, což je posíleno i snahou věnovat prostor postupně všem postavám. Trpí tím bohužel i závěrečná dvacetiminutovka, která by si tak přála být třešínkou na dortu. (31.08.2014)

Morons need friends. Zatímco druhý díl překonává jedničku v tom, že zmutoval do dlouhých akčních orgií, které může přerušit jen trefná hláška či menší dějový zvrat, poslední výjezd do osmdesátkových vzpomínek na to jde překvapivě - úplně stejně. Nezastaví, nenadechne se, dvě hodiny do diváka pere tu či onu bojovou taktiku, jen celý koncept obepíná rozmrzelou důchodcovskou linkou. Navíc Gibsonův zneklidňující ex-Expendable funguje na výbornou tím spíš, že nejde o záporáka v klasickém slova smyslu, ale o chlapíka, kterému to nebezpečně pálí (jen ho občas lehce zrazují vlastní nervy). Díky nezlomné buddy chemii Stalloneho s kýmkoli to parta chodících výstřelů dotáhla takhle vysoko. Vzhledem k nulovým tržbám ale bylo jasné, že značka už může jít jen dolů, což se za úctyhodných devět let také stalo. V rámci trilogie, střídání generací a podobných obvyklých propriet několikadílných ság ale beru Barneyho a spol. za uzavřenou kapitolu, dál hledět netřeba. (20.08.2014)