Réžia:
Terry GilliamScenár:
Pat RushinKamera:
Nicola PecoriniHudba:
George FentonHrajú:
Christoph Waltz, Mélanie Thierry, Lucas Hedges, Matt Damon, Tilda Swinton, David Thewlis, Peter Stormare, Ben Whishaw, Sanjeev Bhaskar, Dana Rogoz (viac)Obsahy(1)
Film se odehrává v typickém gilliamovském světě, sledovaném všudypřítomnými kamerami korporace známé jako Management. V tomto orwellovském univerzu žije hlavní hrdina Qohen Leth, který pracuje na vyřešení záhadného teorému (platného tvrzení), které určí jednou provždy, zda má život smysl (a co je tím smyslem). Leth žije izolovaný v polorozpadlém interiéru vyhořelé kaple. Jeho práci naruší dva rebelantští odchovanci Managementu, kteří mu pomohou při řešení onoho teorému. Z této návštěvy se však vyklube úmyslné spiknutí zorganizované samotným Managementem za účelem udržení kontroly nad Qohenovým pokrokem. Druhý z návštěvníků Bob sestrojí vnitro-prostorový skafandr pro virtuální realitu, který Qohena ponese na jeho cestě za setkáním s pravdou své vlastní duše, ve které leží odpovědi, po nichž on i Management touží. (Seth.c)
(viac)Videá (6)
Recenzie (151)
Nemůžu si pomoct, ale Terry Gilliam už vykrádá sám sebe. Jako kdyby se pokusil natočit "Brazil" pro nové tisíciletí. Ta společnost je velmi podobná, je zde také Velký bratr, který vás sleduje, a celé je to podobně ujeté. Je to šílená satira, ale tentokrát jsem neměl pocit, že by myšlenka převážila nad provedením. Je to škoda, protože herci tu předvádějí neskutečné kusy. ()
Brazil pre novú generáciu? Asi ťažko! Aj keď Terry Gilliam by ho očividne chcel natočiť. Zero Theorem síce v jadre skrýva množstvo silných tém na zamyslenie, či už je to kritika súčasnej spoločnosti nezdravo závislej na technológiách, vzájomné odcudzovanie sa ľudí kvôli životu v online svete, dokonca hľadanie zmyslu života a nechýba ani riešenie zložitých matematických výpočtov vysvetľujúcich takmer až zánik sveta/skazu ľudstva. Ale čo z toho, keď vo výsledku to je len kvázi filozofický úlet, ktorému v jadre chýba akékoľvek zmysel. Takmer hodinu som dúfal, že by sa mi to nakoniec aj mohlo páčiť, ale Gilliam potom už nekontrolovane vrství jednu absurditu za druhou (otrasné scény na digitálnej pláži, metafyzické poletovanie vesmírom) a akákoľvek tolerancia diváka je preč. Uznávam, že predloha by možno mohla byť fajn, ale v rukách Gilliama sa všetky témy stratili v prezentácii chaotického, až nezdravo bizarného sveta plného pestrofarebných svetielok, prapodivných kostýmov a prazvláštnych postáv, ktoré divák nemá dostatočnú šancu plnohodnotne pochopiť a len bezcieľne tápa a čoraz viac posúva svoje hranice, až mu nakoniec dôjde akákoľvek trpezlivosť. Mám pocit akoby Gilliam v tomto veku strácal všetku súdnosť a strácal sa vo vlastnom koncepte, vo vlastných predstavách, ktorým nevie dať komplexnú podobu. Už to nie je originálne, nápadité, ani hravé. Pripomína mi starého páprdu s Alzheimerom, ktorý nevie schopne podať jednu myšlienku a pritom by chcel točiť na oko intelektuálny film, ktorý je však v jadre len ťažko uchopiteľným projektom. Vizuál je v prvých minútach síce fajn a až sa čudujem, že na niečo podobné Gilliam zohnal financie, ale čo z toho, keď po prvotných 15. minútach sa film doslovne zasekne v jednej miestnosti katedrály (kostolu? alebo čo to bolo?!) a potom už len sleduje čoraz nemožnejšie výstupy vyholeného Christopha Waltza, rapujúcej Tildy Swinton. To už ani nie je herectvo, ale šaškáreň. Vďaka aspoň za tú Melanie Thierry v tesnom kostýme sestričky, inak by som to so Zero Theorem vzdal oveľa skôr. CELKOVO: 1,5* (3/10) ()
Pajtonov vždy zaujímal zmysel života, ale včas pochopili, že žiaden nie je a môžeme si z toho robiť iba srandu. O dekády neskôr sa ale Gilliam rozhodol, že túto existenciálnu otázku začne znova skúmať, aby došiel opäť k záveru, že na nič nedošiel. Je to nesúrodé, nie príliš koncentrované, myšlienkovo rozutekané, ale mňa to bavilo presne tak, ako je to napísané a nakrútené. A ani nevadí, že Terry vykráda Brazil či 12 opíc (myšlienkovo a vizuálne) a dokonca aj niektorých kolegov. Ale chápem, že mnohým tieto pripomienky vadiť budú. ()
Nesnáším poutě. A nejsem si úplně jistej, jestli Zero Theorem nabízí něco víc než jen barevné atrakce. A taky si nejsem jistej, jestli má vůbec smysl hledat smysl ve filmu o tom, že nemá moc smysl hledat smysl. Facelift to má úžasnej, Gilliamova hlava je evidentně stále plná a za mě to je od Imaginária krok nahoru, ale pořád ještě spíš stojíme pod kopcema. ()
Dystopická Pěna dní budoucnosti... Terry Gilliam rozvíjí dál svůj svérázný subžánr - satirickou sci-fi grotesku, kterou načal již ve svém kultovním Brazil, ale zde ji kříží s počátkem své cesty v crazy filosofickém kolektivismu Monty Python's The Meaning of Life. Zatímco Monty Pythonovský Smysl života ovšem postrádá hlavního hrdinu, tady je celý film doslova prostoupen hlavním hrdinou. Je to zvláštní kabaret. Autistické znaky hrdiny. Kafkárna říznutá Orwellem. Retro-futuristická dystopie. Vědecko-technický surrealismus. Vrstvení realit, institucionální paranoia, arogantní technologie. Propast mezi rozumem a vírou. A samozřejmě romantika - ta jediná dává tomu všemu chaotický řád... Divná dokonalost. ()
Galéria (51)
Fotka © Voltage Pictures
Zaujímavosti (8)
- Bob (Lucas Hedges) v jednej časti cituje z filmu Matrix (1999), keď vraví: "Si vyvolený, si ten, o ktorom veštica povedala, že raz príde." (stoper8)
- Hlavní roli Qohena Letha (Christoph Waltz) měl původně hrát Billy Bob Thornton. (Terva)
Reklama