Kristýna

Tenhle film, ač se to na první pohled nemusí zdát, je zcela jiná kategorie, než sladkobolné hříčky o císařovně Sissi. Příběh není nějak jednoduše nalinkován, vystupuje v něm relativně hodně důležitých postav,charaktery jsou zajímavé a vícerozměrové, na romanci nečekaně drsný konec. Film jsem viděl úplnou náhodou, ale rozhodně jsem nelitoval. (23.10.2005)

Romy Schneiderová s Alainem Delonem tvořili jeden z nejkrásnějších párů, dívat se na ně, na jejich zamilovanost, je něco úchvatného, moc jim to spolu v tomto snímku sluší.. Příběh velké lásky však kříží zlořečená osoba v černých šatech, baronka mi pila krev neuvěřitelným způsobem a o baronovi nebudu ani psát, holt bylo v roce 1906 všechno jinak než dnes.. (19.10.2020)

Na romance nejsem a červená knihovna podle mě není literatura, ale diagnóza. Christine jsem viděla po trhání zubů a s dávkou analgetik v krvi, a to mi nějaké vrkání pod rozkvetlými stromy a tokání pod balkonem už nemohlo pokazit den. Herci jsou vydatně nalíčení a toporní jak Stojan Jakotyč a žádného nebolí zuby. Aspoň že to dopadne, jak to dopadne a to doslova. (21.03.2011)

Väšinu času sledujeme relatívne nudný život baviacich sa vojakov s mladými dievčatami. Všetko je spracované odľahčene a so silným nádychom naivity a bezstarostnosti. Ústredné duo zamilovaných, ktoré si zahrali mladučký Delon a mladučká Schneiderová - de facto ešte deti - nemá veľmi čím zaujať. Našťastie, že záver prináša nielen dramatickú situáciu, ktorá bezstarostnosti dáva zbohom, ale aj tragédiu, ktoré spolu pozdvihujú túto romanťárnu. (29.04.2023)

Křehké otevírání studánek. Zarámovaný portrét ryzí, poctivé romantiky i zurčivý zvon tragiky. Vzletný Amorův polibek zachycený do jemných pavučinek. Magie modrých očí. Láska je zahrnula kouzelnou mocí. Z dívčích románků nevinný pramínek. Nedělní vyjížďky do dálek, na lodičkách, v kočáru, v cukrárně. Jarní ruměnec poetických chvilek. Alain Delon - mladý, okouzlující, zamilovaný poručík v uniformě, princ z pohádek, až dech se tají. Romy Schneider - bílé lilie líbezný kvítek jeho srdci zavoní. Zlatavý prach starého dobrého mocnářství náhle rozfoukne hněv, milostných dýchánků žárlivé pukrle, zbytečný vznět. Zostudil baronův majestát. Muž proti muži utká se v souboji. Podvedený choť právo první střelby má. Mrtev sok, důstojník, který už jinou miloval. Rozpláče se, spanilá, ubohá Kristýna, čekajíc na jeho úsměv jako na nový den, vyhasl její růžový sen. Slzy jako u Shakespeara ukáply. V jejich srdcích však nikdy nepřestane plát, navždy se z nich bude hlas jejich jmen, přísaha lásky a věrnosti, ozývat. Rukavičky, luční kvítí ponechané na stolku, jako vzpomínka jejich první schůzky za melodií vídeňského valčíku. (10.01.2016)