Černý Tulipán
La Tulipe noire
Il tulipano nero
El tulipán negro
The Black Tulip
Réžia:
Christian-JaqueKamera:
Henri DecaëHudba:
Gérard CalviHrajú:
Alain Delon, Virna Lisi, Dawn Addams, Akim Tamiroff, Adolfo Marsillach, George Rigaud, Laura Valenzuela, Yvan Chiffre, José Jaspe, Álvaro de Luna (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
V roku 1789 sa na francúzskom vidieku objavil bandita, nazývaný Čierny tulipán. Miesta šľachta ho považuje za svojho najväčšieho nepriateľa, neschopný vrchný veliteľ polície si však myslí, že tajomným mužom je gróf Gulillaume de Saint Preux. Hoci tomu nikto neverí, je to pravda a tak keď pri jednej zo šarvátok Čierneho tulipána zrania na ľavom líci, nemôže sa medzi šľachtou ukázať. Povolá teda z Paríža svojho mladšieho brata Juliena, ktorý sa na neho na nerozoznanie podobá... (STV)
(viac)Recenzie (169)
S knížečkou Alexandra Dumase to sice nemá nic společného, protože ta líčí románek mezi nespravedlivě odsouzeným pěstitelem tulipánů a dcerou žalářníka, na druhou stranu jde o důstojného reprezentanta francouzských "blockbusterů" - trocha šermu, trocha nadsázky, trocha romantiky, trocha humoru, trocha národní hrdosti, a to vše s Delonem v nejlepší formě. Není to žádne veledílo, u nás je populární hlavně proto, že se k nám za socialismu nedostávala ta každoroční sériová produkce stereotypních dobrodružství, ale přesto potěší i po vícerém shlédnutí. ()
Ak sa nemýlim, v titulkoch sa film prezentuje ako spracovanie rovnomenného románu Dumasa st., čo je s ohľadom na počet spoločných rysov oboch diel buď omyl (sebaklam) tvorcov alebo prejav ich cynizmu. Inak vcelku príjemná záležitosť a nápad s dvoma bratmi, z ktorých každý pristupuje k reálnemu základu činnosti Čierneho Tulipána značne odlišne, posúva inak (zvlášť na tú dobu) zrejme rutinný historicko-dobrodružno-romantický námet za hranicu priemeru. Na dnešnú dobu trochu naivné (v súčasnosti by väčšina scén musela byť omnoho dramatickejšia a humor okresanejší), ale ako pamätník z rokov aspoň osemdesiatych nemám to srdce nedať Čiernemu Tulipánovi štyri tulipány, teda pardon: hviezdičky (ako ostatne asi väčšina hodnotiteľov). ()
Na rozdíl od většiny zdejších uživatelů jsem se s Černým tulipánem setkal teprve včera a upřímně, byl jsem spokojen. Příjemné prostředí, dobrodružství, Velká francouzská revoluce, krásné ženy, intriky, meče, dvojrole Alaina Delona... Zkrátka klasický francouzský dobrodružně romantický film šedesátých let, který má i přes svoje stáří stále co nabídnout. Byla to příjemná stominutovka, tedy až na ten závěr, kdy byl pověšen Gulillaume (nebo Julien? ;))... Moc příjemný film se špetkou příjemného humoru. ()
La Tulipe Noire. Ať s jizvou, či bez, vždy hladce oholen, ke klátění vdaných dam a loupení naladěn, za vestu strachu metajíc kostky ledu, nebezpečí směje se do tváře.. Romantický Double Delon Impact plný šermu, jemného nádechu parodie, aristokratických paruk a nadržených zvonů revoluce. Bohužel jej však řadím o stupínek níž, než Cartouche - už jen proto, že Belmondo v rámci budování image neplenil záhonky s holandskou národní chloubou.. ()
Nádherné historické dobrodružství z krásných časů (filmografických a v podstatě i historických). Alain Delon je ve své dvojroli naprosto fantastický. Akce, vtip, romantika, výprava, všechno tu je, všechno funguje. Černý tulipán je jedna z nejlepších žánrových věcí vůbec a k předloze mého oblíbeného Alexandra Dumase se rozhodně časem taky dostanu. Doporučuji všema deseti! 85%. ()
Galéria (38)
Zaujímavosti (6)
- Ačkoliv se film jmenuje stejně jako jeden z románů Alexandra Dumase, nemají spolu vůbec nic společného. (ČSFD)
- Snímek vyprodukovalo filmové studio v Nice, vzhledem ke španělské koprodukci ale velká část natáčení probíhala také ve Španělsku, mimo jiné ve starobylých městech Cáceres a Trujillo nedaleko portugalských hranic. (argenson)
- Inteligentního koně jménem Voltaire hrál bělouš Sultán, kterého trénoval François Nadal (1924–2007), jenž připravoval koně pro mnoho známých nejen francouzských filmů včetně Fanfána Tulipána (1952) či Bena Hura (1959). Sultán se často objevoval v sedle s Jeanem Maraisem – uvádí se zpravidla osm filmů režiséra Andrého Hunebellea (například Hrbáč – 1959, Kapitán – 1960, Ve službách krále – 1961, Fantomas kontra Scotland Yard – 1967). V jezdeckém klubu v Neuilly, jehož koně hrály ve francouzských filmech, na něm jezdily děti, údajně aby se neunavil. (Korsak)
Reklama