Neľútostný súboj

Je nad slunce jasné, že kde jsou politici, moc, peníze, je i korupce, potažmo zločin (v tomto případě dvě vraždy). První, co bych ráda pochválila, je scénář, Francis Veber do staré dobré kriminálky vepsal ještě cosi navíc a úplně parádně to celé uzavřel. Za samotný závěr přihazuji pátou hvězdičku. Druhá věc je úžasný herecký ansámbl, v roli čestného komisaře Lino Ventura, k němu sympaticky vyosený mladý parťák Patrick Dewaere, luxusní politický zmetek Victor Lanoux a vrahoun v podání Claudea Brosseta taktéž na výbornou. Třetí je můj osobní smutek, smutnílek, nad tím, jak se vlastně vůbec nic nezměnilo a nadčasovost snímku je zdrcující, k tomu tedy slza v oku, takovýhle film už asi nikdo dnes nenatočí. No a zbytek ve zkratce... strhující příběh, příjemný hudební podmaz, mému oku libý střih a těch 90 minut bylo vážně přepychových. (15.01.2020)

Já jsem sice strašně zmlsaný pes, ale líbí se mi, když má detektivka jasný konec, na neuzavřené konce jsem si dosud nezvykl, ale hodlám s tímto nezvykem bojovat a doufám, že zvítězím. Proto dávám zatím jen ty čtyři hvězdy. Jinak je to skvostné. Musím hlavně pochválit výběr herců, kterým byly role napsány snad přímo na tělo. Ventura jako čestný policista, Dewaere jako jeho nohled idealista, Lanoux jako nechutný grázl (toho mohlo být ve filmu i trochu víc, přišlo mi, že vždy se objevil jen proto, aby za krátký okamžik zmizel), Guiomar jako policejní šéf hájící barvy starosty i Tornade jako ňoumovitý komisař Pignol, svou inteligencí ne nahodou připomínající velitele ze Sedmé roty, podpořili dobrý Veberův scénář výkony, které v těch rolích mohli odevzdat jenom oni a nikdo jiný. 90% (02.09.2015)

Pokud justici i orgány policie řídí svými dlouhými prsty zparchantělý politik, tak je to jev natolik běžný, že se nad tím obyčejný člověk dneska už ani nezastaví. Jenže v sedmdesátých letech ještě lidé tolik nehulili, nesledovali nekonečně nesmyslné seriály a nehráli World of Tanks, takže korupci brali celkem vážně. Třeba takový komisař Verjeat a inspektor Lefevre si zrovna hodlají zaboxovat několik kol se zkorumpovaným systémem a mě to bavilo. A to zejména ve chvílích, kdy na mě z obrazovky uprostřed dramatu nečekaně vybafnul humor. Nejvíce mne pobavil okamžik, když Verjeat ukončil demonstraci svou oblíbenou disciplínou - hromadným vrháním demonstrantů ze schodů. (26.11.2015)

Někdy mám pocit, že české distribuční názvy poměrně často vymýšlejí šílenci, nejspíš takoví ti z P.R. a z bulváru, kteří vymýšlejí titulky pro klikbajty. Pchá, tady nejde o žádný nelítostný souboj (a celkově nejde ani o kriminálku), ale o vztah mezi stárnoucím poldou bez ideálů a mladým poldou bez skrupulí, ale přitom uvažujícího celkově přes svou pojašenost čestně. Oba řeší případ vraždy policisty a jednoho lepiče volebních plakátů, hledají souvislosti, podezírají kandidujícího politika, seženou důkazy... ale celou dobu mají pocit a posléze jistotu, že to vlastně nikoho nezajímá, že nikomu nejde o to něco odhalit, někoho potrestat - a o to víc mne pobavil konec. Sbohem, kuře, jak zní název filmu, jsem pochopil právě ohledně tohoto vztahu, kdy mladý polda dá sbohem svým ideálům a (pravděpodobně) raději odjede se stárnoucím poldou do Montpelliere. Dobré je, že film nikoho neobviňuje, nevnáší soudy, nechává diváka přemýšlet si nad tématem po svém. Dává slovo oběma stranám. Jen se to chvílemi poněkud táhne a akce zde mnoho není, ale vzhledem k tématu se jí ani moc čekat nedalo. (11.02.2024)

Tento francúzsky, kriminálny thriller, divákovi sprístupnený ako zo starej francúzskej školy; teda ako som i postupne zistil, tak zároveň k tomu aj naprosto nadštandardným spôsobom zväčša úplne »klamal telom«, až som si na úplný koniec pripadal zrovna iba tak, ako by mi ktosi riadnou silou uštedril akúsi poriadnu ["filmovú"] facku, čo podľa mňa nie je celkom fér, a pritom zo začiatku bolo ešte všetko v naprostom súlade tak, ako má skrátka byť, t.j. blížiaca sa línia udalostí takmer ihneď nabrala potrebný «politický spád», nakoľko sa obalila práve týmto politickým kabátom, keď jeden z politických kandidátov, resp. akési jeho nastražené g-o-r-i-l-y, začali útočiť proti svojim oponentom [lepičom plagátov angažujúcich sa hneď z prichádzajúcej protistrany], kedy nielenže pri tom prišiel o život aj jeden zo zasahujúcich policajtov, ale zároveň aj jeden z aktívnych aktérov, ktorého vskutku pomerne dosť surovým postupom dobili [železnou tyčou] až na smrť, inými slovami podčiarknuté, že tohto prípadu sa vari odteraz konečne ujímajú aj vrchný komisár Verjeat spolu s inšpektorom Lefèvreom. • A až následne snáď priamo odteraz sa to predsa začínalo odvíjať i poriadne zaujímavo, no zase to netrvalo ani príliš extra dlho, keď sa protagonistom postupne začali hádzať samé polená pod kolená, vrátane aj akýchsi prekombinovaných [scenáristických] pasáží, ktoré sa na seba čoraz viac intenzívnejšie chrlili, až som sa v tomto začarovanom kruhu začal normálne už systematicky strácať, čo zrejme ani neveštilo nič pozitívneho, pričom som sa toho ťažkého b-r-e-m-e-n-a; v podstate nikdy totálne nezbavil s tým, že sa jednalo o premárnený potenciál. • Proste namiesto daného vyšetrovania, sa na ústredných protagonistov vzťahovali kompletne »odlišné mračná«, možno aj miestami hlúpo naaranžované, ale to totižto vôbec neospravedlňovalo daný, dejový a nesúvislý chaos, aký ma vzápätí sprevádzal, a z akého som ani nijako zvlášť nemal dobrý pocit. • A pravdepodobne nebyť v tomto účinnom chaose zdarne sa pohybujúceho Lina Ventury, tak hodnotenie by napokon bolo minimálne i o rovný stupeň nižším, než v skutočnosti je. • A mimochodom; akosi nerozumiem ani tomu, prečo sa vlastne tieto veci začali etapovo kaziť, keď boli sprvoti tak kvalitne nastavené? Scenár, postavy, montáž a podobne. PS: Rozhodne by som najskôr odporučil najmä nasledujúci, Neľútostný súboj, alebo tiež titul s rovnakým názvom, ako si ho zvyčajne ľubovolne prekladajú distribútori. A v tomto prípade išlo znovu o zavádzajúci názov! PS 2: Dôjde aj na narážku Zbohom kura, alebo čo to tí Francúzi neustále majú s tými kurčatami? [SMIECH]. (02.02.2024)