Reklama

Reklama

Bedári

  • Česko Ubožáci (viac)
všetky plagáty
TV spot 2

Mnozí diváci se shodnou na tom, že mezi nejlepší představitele Jeana Valjeana patří Lino Ventura. Tohoto herce si vybral režisér Robert Hossein do své adaptace v roce 1982, kterou natočil jako film, jenž se v úpravě pro televizi vysílal jakou dvou či čtyřdílná série. Tedy stodvacet let po prvním vydání Bídníků (1862), které Victor Hugo dokončil v exilu po mnohaleté přípravě a předobrazech ve svých románech Poslední den odsouzencův a Claude Ubožák.
Hrdinou Bídníků je Jean Valjean, který byl poslán na galeje pro krádež chleba. Jeho trest, jenž byl navyšován marnými pokusy o útěk, vypršel po devatenácti letech. Snad by mu zbývala jen cesta zločinu, kdyby mu biskup Myriel neukázal správnou cestu. Z Jeana Valjeana se po letech tvrdé práce stává starosta a bohatý muž, který nikdy nezapomněl na svou minulost ani na toho, kdo jeho srdce otevřel lidství a soucitu s ubohými a bídnými. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (2)

TV spot 2

Recenzie (88)

Willy Kufalt 

všetky recenzie používateľa

Snažil jsem se brát Ubožáky jako zcela svébytnou adaptaci slavné Hugovy knihy v podobě čtyřdílné TV minisérie a vyhnout se označení remake. Tuším, že narozdíl od Lelouchových Bídníků 20. století (1995) tvůrci nechtěli natočit snímek tak, že by si svým pojetím doslova žádal od diváka znalost původního příběhu. Nicméně výsledek, ve kterém je řada důležitých scén buď zkrácena nebo přímo vynechána, mi tyhle pocity občas vyvolal. Nejen u jedné z klíčových scén, kde Valjean (již jako starosta Madeleine) zachraňuje muže spod kočáře a inspektor Javert skrze způsob nadvihnutí těžkého břemena poznává Valjeanovu totožnost (zatímco divák narozdíl od Javerta nemá možnost první obdobný čin Valjeana zde vůbec spatřit a velký význam téhle scény pak může uniknout). Ale zejména v druhé polovině série, kdy se tvůrci hodně zaměřili na revoluční události Francie v 30. letech 19. století, bych se ve skloubení dalších dějových linií bez znalosti příběhu nejspíš ztratil (se znalostí jsem byl spíše jen mírně zmaten). Nejvíc mi vadily všechny ty rádobyumělecké spomalené záběry na střelby a padající těla, připadaly mi zbytečně patetické a dlouhé. V řadě komorních scén s dialogy v jedném prostoru se na druhé straně nezapřel ani televizní původ. Udělat oproti pohádkově laděnému filmu s Jeanem Gabinem temnější verzi Bídniků určitě nevnímám od Hosseina jako zlý nápad a Lino Ventura je stejně tak vynikajícím Valjeanovým představitelem. Věnovat celý film čistě Linovi, který do té role dává všechno i velký kus srdce, a zažívá coby Valjean osobité proměny, mohl vzniknout pěkný čistý kousek. Bohužel z obsazení vedlejších rolí (oproti Bourvilovi a Blierovi ze starší verze) mne nikdo další nedokázal osobitě zaujmout (a třeba J. Carmet v roli Thénardiera ani moc neseděl), což vnímám jako deficit, když se děj kolem těch postav hodně točí a třeba ve třetím dílu se Ventura skoro ani neobjeví. Díky Venturovi a také díky tomu, že jsem zrovna neměl předem příliš vysoká očekávání, nakonec zklamán nejsem. Ale ve srovnání s pocity z filmové verze z roku 1958 vcelku ani vysloveně nadšen. (Jsem zvědav, jak se příště poperu s Bídníky '1934 a Harry Baurrem.) 65% ()

radektejkal 

všetky recenzie používateľa

Myslím, že v tomto případě nebude nekorektní, když pomineme Victora Huga i Jeana Valjeana, a zeptáme se pouze, proč obdivujeme a ve své fantazii hýčkáme Lino Ventruru. Ale ani zde neřekneme nic nového, budeme se za šos držet našeho pána a učitele Sigmunda Freuda: Lino Ventura jako prototyp otce (na fyzické úrovni) a boha (na úrovni psychické). Takového otce, který nám sice občas střelí facku nebo dá herdu do zad, ale na kterého se můžeme spolehnout, když se dostaneme do nějakého průseru (dále viz Sebrané spisy S. Freuda). Takovým dojmem působí Lino Ventura ve všech filmech, ve kterých hraje - a tak se tento dojem stává skutečným pojmem. ()

Reklama

nash. 

všetky recenzie používateľa

Začáním mít pocit, že Bídníci jsou kniha, která je jako film nezfilmovatelná (snad jen jako televizní seriál) a tato verze patří rozhodně k těm slabším. První díl se ještě poměrně drží, a nechybí tu dokonce několik působivých momentů, třeba montáž chátrající Fantiny podkreslený Thénardierovými dopisy, ale v tom druhém už Hossein zcela podleh iluzi, že je umělec, a proměnil Bídníky v bizarně megapatetickou karikaturu Hugova románu. Navíc značně nesourodou. Chvíli se pokouší o syrově realistické pojetí, ale pak ho nabourá rádoby uměleckou stylizací. Sbližování Maria a Cosetty coby sled statických fotografií jaro-léto-podzim-zima, jakoby celý rok stáli a hleděli si na zahradě do očí? Doslova parodií je pak scéna boje na barikádě, kde se všichni chovají jako nemyslící náměsíčníci, to vše navíc ve zpomaléném záběru a podkresleno bombastickým orchestrem, aby jó vyniklo, jak moc je to patetické. Jeden z nejdojemnějších momentů románu - oběť Eponiny - v té grotesce zcela zaniká. Vrcholem je pak rádoby umělecké ztvárnění Valjeanovy osamělé smrti. Pokud bych neznal předlohu, a nevěděl o co opravdu jde, přišlo by mi jednání řady postav zcela nelogické až nemyslné, Valjeanem počínaje, Javertem konče. Z řady výrazných románových postav jsou tu navíc jen bezvýznamní statisté, ať už je to Cosetta nebo třeba Gavroche. To Hossein příliš nezvládl. A to nemluvím dalších kiksech. Když už realisticky navleče chudinu do rozedraných hadrů, ušpiní je tak, jakoby poslední voda, kterou viděli, byla ta plodová, a pečlivě rozcuchá každý vlas, působí pak jako pěst na oko jejich bělostné ošetřované zuby. Bídníci jsou předloha tak silná, že úplně špatný film z ní prostě vzniknout nemůže, Hosseinova verze však rozhodně patří k těm méně povedeným. ()

Padme_Anakin 

všetky recenzie používateľa

Nezapomenutelný Joffrey de Peyrac mi vytřel zrak, jeho uchopení a ztvárnění literární klasiky Victora Huga mi po pravdě vyrazilo dech, v dobrém, jen v dobrém.. Sic si to místy přiohnul a něco i vynechal, nicméně na působivosti (pro mě) to ani za mák neubralo.. Lino Ventura jako Jean Valjean a Michel Bouquet v roli Javerta výborní, oba dva naprosto úžasní a strhující.. Jen si tak říkám, kdo by dnes trestal krádež bochníku chleba galejemi... ///// Po včerejším nádherném filmovém zážitku s Jeanem Gabinem jsem neodolala a tak nějak musela znovu kouknout i na Lina Venturu.. Jeho Jean Valjean je mi nejbližší, to, co má v očích, když se dívá na malou Cosettku, je slovy nepopsatelné.. A jak se mu ve vteřině promění výraz celého obličeje, když mluví s Thénardierem, to je něco neuvěřitelného.. Hodně silných momentů je podbarveno fantasticky zvolenou hudbou a já opět bezvýhradně přijímám tohle zpracování, slzy jako hrachy.. 03.12.2020 ()

gogo76 

všetky recenzie používateľa

Veľmi dobré televízne spracovanie slávneho románu. Najväčšiu zásluhu na tom má L. Ventura, ktorý má k postave J.Valjeana najbližšie zo všetkých hercov, ktorí túto postavu hrali. Samozrejme TV spracovanie skrýva nemilé prekvapenia v podobe minimálnej akcie, každá i načatá naháňačka, alebo akékoľvek zdramatizovanie deja je veľmi rýchlo ukončené, takže divák si musí vystačiť hlavne s výkonmi postáv, čo na druhej strane nie je až tak málo. I to dvíhanie voza je odbité tak rýchlo... Naopak nepodstatné prechádzky lesom, či parkom sú natiahnuté až až. Áno, to je presne tá televízna rozvláčnosť na úkor filmovej, dramatickej a výpravnej podoby. L.Ventura je ideálny J. Valjean, ale je trochu škoda, že v druhej polovici seriálu nedostal až tak veľa priestoru, ako by si zaslúžil. Videné na ČT2 s dabingom v dvoch dieloch. 80%. ()

Galéria (13)

Zaujímavosti (8)

  • "Snažil jsem se Bídníky přečíst očima moderního člověka," řekl řežisér Robert Hossein, "abych sdělil divákům věčné poselství Victora Huga: jeho sen o spravedlnosti a svobodě." (Rosalinda)

Súvisiace novinky

Zemřel Robert Hossein

Zemřel Robert Hossein

31.12.2020

V poslední den nelehkého roku 2020 odešel francouzský filmový i divadelní herec, scenárista a v neposlední řadě také režisér, Robert Hossein. Právě včera přitom veterán evropské kinematografie… (viac)

Reklama

Reklama