Všetko je stratené

Film, ktorý vas strhne rovnako ako Gravitácia, aniž by ste ho museli vidieť v 3D a na veľkom plátne (jediná pridaná hodnota kina je priestorový zvuk žblnkajúcej vody či hromobitie v búrke). Sentimentálnou dojímavosťou a obrazovou hĺbavosťou sa na spomenutého vesmírneho rivala nechytá, ale je napínavejší a realistickejší, stavia na podrobnom sledovaní premýšľania a chovania svojho protagonistu, nachádzaní východisiek zo situácií pomocou vecí, ktoré má k dispozícii (výroba pitnej vody ma dostala). I pri odvážnej, viac ako stominútovej stopáži film funguje bez jedinej nudnej minúty či zaváhania v rozprávaní príbehu. Robert Redford svojou presvedčivou mimikou exceluje. Ale záver mal ostať bez... (24.12.2013)

V rámci dramatizace vyprávění se velmi často tvůrci (zvláště američtí a pod dohledem studia) uchylují v tom lepším případě ke kompromisům mezi dramatickou linkou a realitou, v tom horším případě podřídí realitu dění na plátně gradování dramatických momentům, které jsou ale plné nesmyslů, nelogičností a nerealistického chování postav. Jako divák se nad různé nesmysly dokážu často směle povznést. Ale v případě filmu Vše je ztraceno musím smeknout klobouk, protože se panu režisérovi povedlo obě věci zkloubit. Dokonce zašel tak daleko, že ve filmu je dohromady asi 5 místopisně ani věcně nepopisných vět. Jde o monolog, který se odehraje hned na začátku filmu. Režisér a autor scénáře nechá hlavního hrdinu beze slov jednat a nebohé diváky neznalé jachtařských záležitostí v tom prostě vykoupe. Přitom postava Roberta Redforda jedná naprosto logicky a promyšleně. Sedmasedmdesátiletý Redford uhraje celý film obličejem a jeho jediné slovo za celý film má doslova cimrmanovský efekt. (29.12.2013)

Chandor si na seba uplietol pekný bič - za prvé, tento druh filmu nie je v nenáročnom publiku príliš obľúbený, za druhé je tu málo priestoru na úchvatné scenáristické a rozprávačské figúry, vďaka čomu nie sú výsledky často valnej kvality, za čo ich kritiky odpovedajúcim spôsobom strhajú. O to vzácnejšie sú potom takéto prípady, keď zapracujú všetky zložky na 100% a dajú vzniknúť výnimočnému strhujúcemu námornému dobrodružstvu, akým je práve All Is Lost. Prakticky po každej stránke na jednotku zvládnutý film, ktorý Robert Redford utiahne úplne sám bez mihnutia oka, a vďaka jeho uveriteľnému hereckému výkonu sa dokážeme stotožniť s jeho postavou bez siahodlhých úvodov či akýchkoľvek informácii o jeho postave bezmenného morského vlka, odkázaného samého na seba v súboji so smrteľne nebezpečnou prírodou, a to, čím sa tento film líši od ostatných, je nádej, ktorú je z námorníka cítiť, a ktorá ho poháňa vpred. Chandor sa tentoraz oproti Margin Call vykašľal na dialógy, čím len dokazuje, že má súčasná kinematografia dostatok výrazových prostriedkov na podanie výpovede bez zbytočných a prázdnych fráz, a divák po celý film napriek absencii slov dobre tuší, čo sa hlavnej postave honí hlavou. Nosným motívom filmu je jednoznačne miniatúrnosť človiečika oproti zbytku sveta a civilizácie, ktorá sa derie na povrch najmä v scéne pokusu o upútanie pozornosti posádky nákladnej lode - práve vďaka tomuto motívu mi Chandor pripomenul slávny Reggiov dokument Koyaanisqatsi. K dojmu dokumentárnosti spracovania výrazne prispieva aj špičková kamera - ak si film pozriete v o triedu vyššej kvalite, zaznamenáte neporovnateľný rozdiel. Poslednou kapitolou je hudba, ktorou je v celom filme poskromne, no vždy sa objaví v praví čas aby perfektne podkreslila bezútešnosť situácie. Jedinou chybičkou na kráse je asi posledných 10 sekúnd filmu, bez ktorých sa pokojne mohol obísť. Roberd Redford vs. oceán - 1:0. All Is Lost na body poráža dokonca aj Greengrassovho Kapitána Phillipsa, a stáva sa najlepším námorným filmom roku. 99% (05.01.2014)

Moc nekleje, nerozbíjí zlostí věci, prostě jen čerpá ze svých zkušeností, aby přežil. Přitom osud se s ním zrovna nemazlí. Režisér a scenárista J.C. Chardon neexhibuje, nechce nám ukázat krásy oceánu, neomračuje skvostnými vizuálními efekty. Je komorní a umírněný. Stačí mu herecká legenda Robert Redford a proražená loď. Vrásčitý veterán nepanikaří, pokouší se, chybuje. A hlavně nenudí. Nicméně tvůrce s ničím „jiným“ nepřichází, nic nezkouší. A to je možná škoda. Dýchat jsem rozhodně nezapomněl, a když se jeho plachetnice začne otáčet o sto osmdesát stupňů, palce jsem si zdaleka nevykloubil. (10.01.2014)

Asi jediný film, který znám, v němž hraje pouze jeden herec. Ovšem špičkový! Charismatický Robert Redford dokáže sám utáhnout na svých starých bedrech snímek dlouhý víc, než sto minut a pokud je divák dobře naladěn, nemůže se nudit. Zajímavý a napínavý film o boji o holé přežití v mimořádně těžkých podmínkách, který má nejednoznačný závěr, což mu přidává body k dobru. (04.05.2024)