Need for Speed

Ihned po zhlédnutí má člověk chuť rozžhavit gumy pořádného autíčka. V garáži mu nic vhodného zřejmě neparkuje. Naštěstí je tu mnoho dílů stejnojmenné hry. Přiznám se, že dodnes si každý nový titul s chutí zahraji. Film mi žádný titul nepřipomínal. Scénář mi přišel maximálně ubohý a musím konstatovat, že i každý díl hry má propracovanější příběh. Na film jsem ovšem rozhodně nekoukal kvůli příběhu. To bych musel být retoš. Docela mě zklamalo i obsazení. Koukat se dalo snad pouze na tu blonďatou herečku. Celá ta automechaničská parta se mi extrémně nelíbila. Rozhodně však film nabízí krásná auta, velkou rychlost a moc pěkně nasnímané závodní scény. A o to tady šlo především. Ve víc jsem upřímně ani nedoufal. (06.08.2014)

Co čekám od filmu, který je stvořen podle celosvětové známe závodní hry? Příběh? Ne. Herecké výkony? Ne. Známí herci a srdce drásající dialogy? Ne. Čekám luxusní auta, bouračky, naháněčky s policajty a hlavně závody. Přesně to jsem i dostal. Příběh ani postavy mě nezajímaly, šlo mi o ty napínavé závody, které jsou za 1. Výborně natočené(některé pohledy z řidičova auta byly úžasné), za 2. žádný digitální bordel, vše kaskaderská ruční práce a hlavně za 3. plno policajtů. O tom nám fanouškům série jde ne? Posledních 20 minut mi připadalo jako bych sám hrál NFS:Hot Pursuit. Já jsem spokojen . (12.07.2014)

Nájsť film, ktorý by sa titulom "videoherná adaptácia" mohol honosiť sebaistejšie a čistejšie než aktuálny Need for Speed javí sa ako nadľudská úloha. Zubami-nechtami pridŕžajúc sa marketingového hesla "We are gamers!" obráža Scott Waughn hernú sériu s jej formálnymi a obsahovými zákonitosťami, audiovizuálnou estetikou a poctou jazde vo vysokej rýchlosti, a dosadzuje ju do konzervatívnej hollywoodskej šablóny, ktorá vypĺňa jadro filmu. Úvod filmu, teda zhruba prvá tretina svojou poetikou zbesilej jazdy nočným mestom obrazovo i zvukovo (až do detailov takej úrovne ako podobné trasy či priam identické hudobné motívy) nevídane presne zodpovedá neónami presvetlenému NFS: Carbon (paradoxne kedysi rozporuplne prijímanému, dnes už klasickému dielu série - žeby si Waughn takto metaforicky prorokoval osud vlastného filmu?), a to aj vrátane do podoby pásových manekýnov štylizovaných hercov v roliach prázdnych postáv, vypĺňajúcich klipový príbeh suchými replikami bez emócií v medzerách medzi efektnou akciou (dokonca aj deštrukčný model a premávka presne zodpovedajú svojmu predobrazu). Najväčšou chybou je tak absencia pravého hráčskeho zápalu, ktorý by vyhecoval hercov/postavy (neplatí pre Aarona Puaula, ktorý sa ako jediný s úspechom pokúša o dodanie hlbšieho citového rozmeru svojmu hrdinovi) aj diváka na novú úroveň. Po úvodnej partii prichádzajú na scénu inšpirácie novodobou tvárou značky, ktoré mi už nie sú tak po chuti. Zbytočný objem dialógov a občasná nedomyslenosť (odhliadnuc od kvality scenára ako takého) dočasne zatieňujú niektoré elegantné riešenia situácie a ukážkové adrenalínové scény spojené s kaskadérskymi kúskami (známy trademark hernej série - spomaľovačky, skratky, bloky, vyraďovanie policajných vozidiel), a napriek rozsiatym, aspoň čiastočne funkčným gagom a osviežujúcemu (byť infantilnému a častejšie nemiestnemu) humoru sa dostavuje pocit nudy. Všetky prešľapy v jadre vynahrádza až záverečný závod, ktorý si berie to najlepšie z najaktuálnejších arkádových dielov (Hot Pursuit a Most Wanted) a zanieteného hráča môže opakovaným zapájaním ďalších a ďalších skalných videoherných prvkov privádzať až do stavov extatickej blaženosti zo splneného sna. Napriek scenáristickej klišé kašičky, povrchnosti a umelo naťahovanej dĺžke sa tak tento pokus stáva o niekoľko tried vydarenejším než všetky závodné filmové videoatrakcie (vrátane F&F série), ale aj valná väčšina hier prevedených do hranej podoby vôbec. Čo nie je málo - ale ani veľa. 60% (16.08.2014)

Film především pro ty, kteří místo té prsaté brunety ze čtyřky, co vždycky tak lascivně zavrtí prdelí, když jde s košem, raději s gustem ojedou své pečlivě garážované éresko, co vždycky tak lascivně zavrtí výfukem, když mu polaskají spínací skříňku. Pro ty, kteří místo čerstvé rybiny preferují očichávat motorové zplodiny a lubrikační gel používají k tomu, aby lépe vklouzli do rozkošně zarudlé, vilně se otevírající a tou nejjemnější kůží ladně obepnuté sportovní sedačky, prsty při tom jemně polaskali vnadné křivky ergonomického volantu, tvrdě tam vrazili jedničku, s blaženým zakvílením prodřeli gumu o asfalt a udělali si smutný osobák - necelých sedm vteřin. Přitom s tou brunetou by to v pohodě zmákli za pět. Ale co taky čekat od debilní počítačové hry pro motohoniče, že? A tak totálně nesympatický boreček naloží do děsně kůl Mustangu, jenž vypadá skoro jako vytuněná Oktávie, nějakou plasticky omlazenou Bridžit Džounsnovou, načež ho (Pozor, nikoliv ji!) položí na záda a brutálně rozmrdá. Ale to jen proto, aby mohl ihned přesednout do bezpohlavního Itala, jemuž se dveře otevírají frajersky nahoru, a za mohutného hnn, hnnn, hnnnn, hnnnnnnnnn předjel čtyři podobně vyteplená auta, porazil toho zlého, záporného a veskrze prohnilého řidiče, zajistil vítězství dobra a získal lásku Bridžit, protože někdo mu tu palubovku leštit musí. Jo, a málem bych zapomněl. Taky umožnil Majklu Kítnovi udělat ze sebe na stará kolena pěkného kokota. (31.07.2014)

Zkritizovat něco je snadné. Jenže Need for Speed nám nedává moc onoho diváckého prožitku. Už jen samotná zápletka nikoho nepřekvapí. Možná tak diváky, kteří byli naposledy v kině před patnácti lety. Zbohatlický synek, hodnej mechanik, potíže s bankou, ilegální závod, mrtvý kámoš, vězení a pomsta. Karty jsou rozdané. Jednoduchý děj nevadí, hlavně, když má to okolo spád a drive. Tady máme navíc skutečné kaskadéry, skutečná auta, moc digitálních berliček k vidění není. Díky bohu. Škoda, že to všechno působí nesmírně bezkrevně. A dvakrát škoda, že se nikdo nemůže opřít o kvalitní scénář, navíc nejedna scéna působí opravdu úsměvně (asi vede tankování za jízdy). Přitom je to úplně zbytečné. Divák očekává látku, které se podaří rozpumpovat jeho adrenalin. To mi nepřijde jako přetěžký úkol. Jenže tady je, navíc to trvá neúnosných 130 minut. Ohraných až běda. Hrdinové jsou nesympatičtí, infantilní, chovají se zvláštně a divákovi je prakticky jedno, jestli se za pár minut rozbijí o svodidla. V kině nám bohužel nikdo do ruky nedá ovladač, kdy se prostě rozhodneme, že si uděláme vlastní závod s vlastními pravidly. Musíme holt sledovat přitroublé hrdiny, kteří příliš netuší, jak se dělá oddechová zábava. (30.04.2014)