Brazil
Brazil
Réžia:
Terry GilliamKamera:
Roger PrattHudba:
Michael KamenHrajú:
Jonathan Pryce, Robert De Niro, Katherine Helmond, Ian Holm, Bob Hoskins, Michael Palin, Ian Richardson, Peter Vaughan, Kim Greist, Jim Broadbent (viac)VOD (4)
Obsahy(1)
Tak ako jeho snímka Dvanásť opíc, tak aj tu umiestil Terry Gilliam príbeh do ťažko definovateľného obdobia v budúcnosti, kde armády bezmenných úradníkov strikne dodržiavajú kancelársku etiku a na každom rohu ich sprevádzajú fantaskné prístroje modernej doby. Sam Lowry je tiež úradník. Sníva o živote mimo technológií len so ženou svojich snov. Stretáva sa s Jill, ženou z jeho snov. Nič však nie je také jednoduché ako sa zdá a systém nakoniec dostane každého. (ASFK)
(viac)Recenzie (561)
Deprese a nejasno. Psychárna, pro hloubavě zaměřené diváky. ()
#51 The Criterion Collection - http://www.criterion.com/films/211-brazil ()
Terry Gilliam položil základy filmového sci-fi žánru svojim neuveriteľným videním.A viacero režisérov aj využívalo jeho svet dodnes,len námatkovo séria Matrix,časti série X men,Upside Down.Tie jeho obrazovky s klaviatúrou,sa odvtedy objavujú dosť často.A až teraz som sa dozvedel,že väčšinu jeho prvotín financoval George Harrison.Ešte pridám,že v roku vzniku filmu boli počítače fakt ešte len budúcnosť. ()
na tú dobu pecka. viac neni čo dodať. treba vidieť ()
Zajímavé, originální, ale pro mě strašně nezajímavé a nudné. Ale Ale! Ale ta jedna z posledních scén je pro mě naprosto dokonalá a zapsal bych ji do perel kinematografie. Jde o scénu" chystajícího se mučení". Takže už jen díky téhle scéně má film cenu vidět. ()
Neuveriteľný film. Na môj vkus až príliš rozťahanej avantgardy, preto len 3/5. Avšak krásne scény, monumentálne priestory a množstvo malých detailov. Orwellove nápady neprekvapili, avšak idea, že obžalovaný má platiť za proces je dokonalosť sama o sebe! ()
Jedno z lepších pojetí Orwellova 1984, možná právě proto, že je tak volné. Během nekolika prvních scén Terry Gilliam až děsivě věrně vykreslí totalitární systém a v něm nám pak představí protagonistu, který kdesi v hloubi duše se vším nesouhlasí a má touhu se bouřit. Gilliamovo zpracování je neskutečně nápadité a když divák přistoupí na jeho absurdity, silně to umocní filmový zážitek. Bohužel stopáž je značně přetažená a nekde v druhém dějství to začíná trochu drhnout a mě přestal osud postav zajímat. Závěr je už zase o něco lepší a režiér v něm plně popustí uzdu své fantazii. Jonathan Pryce je v hlavní roli výborný, i ostatní herci nezklamou, ačkoli většinou zůstávají pouze v prostoru vymezeném jejich rolí. 8/10 ()
Totální slátanina. Že já jsem si to vůbec pouštěl. Prý "kultovní status", to určitě. ()
Tenhle film jsem viděl asi před 15-20ti lety a moc jsem ho tenkrát nedocenil, ani jsem se na něj nedodíval. Tak nějak jsem tušil, že se na něj musím podívat po letech znovu. Snad už jsem lepší divák, a taky se mi zdá, že ten film začíná být velmi aktuální v posledních letech utahování opasků svobody a narůstání státu, superstátu a byrokracie. Také se obecně zase více začal diskutovat román 1984, který je s tímto filmem velice propojen. Takže hurá na Brazil. Musím tedy uznat, že jsem se tehdy dost spletl s hodnocením, a také si myslím, že časem tento film dokonce zvýšil svou diváckou hodnotu. Je totiž velice zajímavé v roce 2020 koukat na to, jak si představoval Gilliam budoucnost v roce 1985, kdy film vzniknul. Všechny ty přístroje v kancelářích, ploché obrazovky, automatické call centrum Veřejných služeb, počítačová síť se serverem vedoucí databázi osob, a další a další vybavení, které bylo tehdy scifi, ale dnes je naprosto běžnou součástí každé kanceláře na kdejaké vesnici. Až jsem musel často velmi vzpomínat, jestli tehdy už daná věc skutečně existovala nebo ne. Zároveň to prostředí příběhu působí velmi zaostale a neutěšeně, třeba to všudypřítomné potrubí, neskutečný bordel na ulicích a v chodbách, vybydlené čtvrtě, reklamní bannery okolo silnic vytvářející souvislou zeď, aby nebylo vidět to zdevastované okolí. Nakonec mě Gilliam dostal stejnou zbraní jako v mém nejoblíbenějším jeho filmu 12opic. Dokonale mě zamotal v tom, co jsou Lowryho sny, a co je skutečnost. Časem je skutečnost až moc neuvěřitelně krásná a optimistická, a mě došlo skoro až na konci, že možná asi tak před hodinou mohlo dojít k promíchání snů a reality. Ovšem ten lišák to samozřejmě skrýval až do posledního okamžiku. Dokonalé zakončení, a taky nečekaně smutné. ()
Představa a vize Terryho Gilliama o blízké budoucnosti je svým způsobem velmi zajímavá, hypnotizující, bizarní, vtahující a především originální, doposud nevídaná a z pohledu celku velmi odvážná, jelikož si lze těžko představit, že by Brazil dokázal zafungovat v rámci širšího publika, což nakonec i vystihuje jisté pochybnosti ze strany produkce v době natočení, čemuž se opravdu nelze ani divit. Brazil nabízí satirickou a pesimistickou vizi světa, který je zcela podřízen vládním organizacím, které dohlíží na životy lidí, pořád je sledují, kontrolují a oni tak žijí v neustálém strachu, přičemž se svět pomalu a jistě blíží k neodvrácené apokalypse. Sledovat tenhle svět je neuvěřitelným filmovým zážitkem, jelikož vše působí tak bizarně a směšně, ale někde v hloubi tušíme, že tato představa světa může být skutečná a o to víc je hořká. Gilliam se nechal inspirovat nejen knižním titulem 1984 od Orwella, ale taktéž lze ve filmu spatřit jisté odkazy na Franze Kafku. Nelze si nevšimnout několika momentů, které se náramně podobají film-noir a taktéž inspirace v japonské a řecké kultuře, viz samuraj a okřídlený Sam, je nezpochybnitelná. Gilliam dokázal vytvořit směs několika žánrů, kultur, světů, filmových období, knižních děl a vše spojil do jednoho celku, nesoucí název Brazil a ačkoliv je příběh méně zajímavý a mnohdy se dostává pocit, že se vše děje čistě náhodou a ve finále nic z toho nedává moc smysl a rozum, tak i přesto je Brazil působivým dílem, kterému nelze neodepřít jeho čestné místo ve světové kinematografii. Mimochodem mini role Roberta De Nira je geniální a neuvěřitelná škoda, že nedostal mnohem více prostoru. "Care for a little necrophilia? Hmmm?" & "Bloody typical, they've gone back to metric without telling us." & "Listen, this old system of yours could be on fire and I couldn't even turn on the kitchen tap without filling out a 27b/6... Bloody paperwork." ()
Bezútešnosť, škaredosť a chorobná teatrálnosť vychádzajúca z 1984 povýšená na taký hnus, až na záver filmu pochopíte, že tak to presne má byť. Postapokalypsa bez prikrášlenia, ktorá miestami natiahne nielen dej, ale aj vás. ()
Gilliamuv vrchol. Přetéká to dějovostí v náročném žánrovém mixéru a ani na chvilku nedá odpočinout. Naštěstí je to už obsahově přežité, ale kdo z umělců si v sobě neuchová antisystémáka je v prdeli. ()
Tahle populární variace na 1984, která se naštěstí nebere moc vážně, mi nepřišla tolik klišé jako spíš prostě nezajímavá. Nechce se mi nic vytýkat ani chválit, ale zkusím to. Deus ex machina, hollywoodská logika romance, (jako vždy u Gilliama) překombinované motivy, pár inovativních vizuálů, není to nuda, humor funguje. Tak. Nakonec to nebolelo. ()
Klenot! ()
Výborná distopia s tiesnivou orwelovskou atmosférou, ale napriek tomu s jemným ostňom humoru. Hlavný hrdina nie je ten, čo bojuje proti totalitnému systému, ale je zaľúbený do ženy, ktorá systému vzdoruje. Kvôli nej a svojmu snu poruší všetky možné nariadenia a zákazy. Na trikoch však vidieť ich vek, ale na druhej strane je na nich vidieť určitý umelecký zámer typický pre Terryho Gilliama. ()
Mám pocit, že ani film sám v mnohých ohľadoch netuší čo chce práve povedať a len plynie nezmyselnými hrátkami kreativity v prostredí dobrej filmárčiny tempom neúnosným pre vstrebanie až sa stratí sám v sebe. Dosť pripomína neskoršie geniálne 12 Monkeys, ktoré je práveže už uvedomelým predstavením majstrovskej vízie zreteľne inovujúcej žáner bez akýchkoľvek blbých zmätkov vo vyznení. Brazil sa naopak iba snaží kľučkovať medzi nezmyselnosťou a sofistikovanosťou, ale nedokáže to udržať v únosnej miere kým neprekročí vlastný rozmer bezhraničnosti v chŕlení gebuziny, ktorej nerozumie a asi ani nechce rozumieť napriek tomu, že vyznieva ako hĺbavo inteligentný a efektný zážitok, aj keď je len zábavným úletom zaujímavých predstáv. Plus k tomu potenciálne najlepšiu postavu neťaží takmer vôbec. ()
Asi mi taky nekde neco uniklo, ale ten film je prilis zmateny a prilis rychly. Nevim jstli chtel Gilliam divaky zmast a pobavit a nebo snad neco rict... me tedy dokonale zmatnul a pobavil. Nektere hlasky se mnou pujdoü asi zivotem... ale jinak slaby prumer... nemuzu si pomoct. ()
Naprostá, vizualně jedinečná, pecka s cejchem TG. Film působí na zasvědceného diváka jako hustá depresivní deka. Sladění psychologických temných vizí s místy až komickými orgiemi bylo naprosto geniálnim tahem. Silně nestravitelné přesto velice chutné!!!!!!!!!!!!!!!! ()
Jeden z nejlepších filmů který sem kdy viděl. Vše je na tomto díle dokonalé a jediný film který je lepší než tenhle je Mechnický pomeranč. Tenhle film je hodně o subjektivnim názoru někdo ho vidí jako moc náročné dílo ale myslim že tenhle film se jinak natočit nedá je to částečně i o dnešní době ikdyž si to mžná člověk nechce přiznat ale je to tak. A protože je to dokonalý film bez chyby a s dokonalým černým humorem nemohu hodnotit jinak než plným počtem *. ()
Brazil je veľmi zvláštny film. A velmi dobrý film. Terry Gilliam natočil temnú víziu budúcnosti, depresívnu a bizardnú scifi, ktorá bude určite pre každého ťažkým orieškom. Vo filme sa strieda čierny humor s rôznymi vynálezmi budúcnosti. Z niektorých scén cítiť podobnosť s Gilliamovým budúcim vrcholom Dvanásť Opíc. V hlavnej úlohe dominuje skvelý Jonathan Pryce. Zaujme ešťe komická kreácia Roberta de Nira. Aj kedˇ sa Brazil rozhodne neumusí páčiť každému, pozrite si ho. Možno v nom nájdete aj niečo pre seba. ()
Súvisiace novinky
Ridley Scott se vrací ke kořenům
Tedy ke sci-fi. Vetřelec a Blade Runner Ridleyho proslavili. A teď by se k rodnému žánru rád vrátil. Prý to plánoval už dobrých 20 let, ale nedařilo se mu získat práva na předlohu, kterou už dlouho… (viac)