Poklad na Striebornom jazere

Poklad na Stříbrném jezeře je obecně dobře hodnocen, protože jej valná většina hodnotících viděla v čase svého zrání potažmo v době šedého stereotypu přiblbých panelákových komedií a ideologických seriálů o životech kovaných soudruhů. Dnes z hlediska westernů se film jeví jako docela veselá parodie. Jenže, lze se na tento film zlobit? Lze jej nějak kárat za naprostou naivitu a neautentičnost? Normálně bych řekl, že je to nejlepší kovbojka, kterou jsem kdy viděl. Musel bych si ji ale pamatovat z dětství, ne ji vidět nedávno. Neříkám, i po letech ale může zapůsobit. Ti, co to ještě neviděli, musí hold překonat ten zub času a omluvit danou naivitu příběhu, jednání postav, mátožnost indiánů a vůbec neschopnost o nebetyčnou tupost padouchů. Navíc tento film dělá nezapomenutelný především hudební podkres a úchvatná příroda okolí Plitvických jezer v tehdejší Jugoslávii. (14.06.2011)

Známe je všichni.. Pamatuju si, jak jsem jejich fotografie vystřihoval z novin a časopisů. A určitě jsem nebyl sám. V nákladné mezinárodní produkci, která konečně přinesla ozdravnou kůru pro německou kinematografii, vznikl snímek o idealistickém dobrodruhovi a náčelníkovi Apačů. Společně se vyrovnávají s nástrahami lží a násilí, bojují za spravedlnost a hrdinské činy jim vynesly nesmrtelný obdiv a slávu. Ostatní díly se stále vzdalovaly literární předloze, naivně ilustrovaly pohled na Divoký Západ. Poklad (s dalšími třemi filmy „klasické čtyřky“) ale přišel jako první (1962) a sice se dvojice hlavních aktérů už znala, ale i dnes po více než čtyřiceti lety je obrovským klenotem. Zářivé barvy, neustálé přestřelky, památné melodie, hrdinství – vše v širokoúhlém formátu, na to nelze zapomenout. (02.05.2006)

Naprostá klasika westernu a dobrodružného filmu na které je vidět, že jde natočit krásný film i bez počítačových efektů. Film má skvělou atmosféru i díky nádherné krajině a skvělé hudbě. Hrdinové jsou dost uhlazení a bezchybní dobráci, ale co, když na něčem vyrostete vryje se vám to do paměti a ani vám to nepřijde jako pohádka. Skvělý film, který je legendárně obsazený. Jasných 100% :) (08.01.2017)

Vlastně asi nejlepší díl. Pohádkový, naivní, ale tady to všechno má svoje správný kouzlo. Vtipy neruší, dobrodružství je napínavé, hrdinové, ač čistě kladní, sympatičtí, padouši zlí (Herberta Loma mám z mayovských padouchů stejně asi nejradši). Spousta věcí odtud se později mnohde zopakovala, ale tady to bylo poprvé a nejkrásněji. Pierre Brice prostě je Vinnetou, Lex Barker pro mě v dětství byl hrdina číslo jedna, s Ralfem Wolterem, strýčkem Gunstickem a lordem Castlepoolem je sranda, Götz George ještě nepůsobí zdaleka tak protivně, Karin Dor to tady sluší asi nejvíc (sorry, Ribanno) (ačkoli jako malýho mě to její věčný "Frede! Ne, Frede!" dost štvalo) a Böttcherova hudba je nesmrtelná. K tomu nádherná krajina bývalé Jugoslávie. "Ať je vítán v této zemi nejslavnější mezi všemi. Nejslavnější ze všech jmen, hrdina Old Shatterhand!" (13.02.2015)

Dobrodružným filmům s hrdiny z knih Karla Maye jsem odrostl. Tohle je velmi známý film, který si dám jen v nouzi nejvyšší. Mně to přijde celé neskutečně naivní až dětinské. Prožitek prakticky žádný. Děj se točí kolem pokladu nedozírné hodnoty ukrytého kdesi v nepřístupných horách. Mezinárodní obsazení, kvalitní dabing a připomínka toho, co letělo kdysi v našich kinech, ale můj vkus to rozhodně není. 50% (08.01.2012)