Noční jízda

Milý deníčku, brzy mi bude čtyřicet a tak jsem se rozhodl zachovat jako správný chlap. Onehdá jsem se na služební cestě potkal s nehezkou starší ženou, bylo mi smutno, tak jsem jí udělal dítě. A dnes, milý deníčku, tedy opouštím kvůli tomu svoji práci. A to ji mám tak rád! Já bych lil beton i ze spaní. A abych nezapomněl, opouštím i manželku a své dva syny. (05.12.2018)

75% nadšených procent, takže jsem v drtivé menšině a byť nemůžu uvěřit, tak ruchy jsou evidentně na mé straně a je to skutečně úžasný film. Jedinej chlápek v jedinym autě zajišťuje už noc před mistrovstvím Evropy v lití betonu typ, dopravu, lopaty a má s sebou kurva drát jediný existující projekt akce, z kterého naviguje founem za jízdy, prokládá to osudovým přiznáním hysterické manželce, do toho odrodí ještě citlivější milenku, futruje medikamenty, neb na něj něco leze, a stíhá se i politovat do zpětného zrcátka. Pomoooc, je tu nějaký stavební dozor nebo porodník? Příště si dáme film o rohlíku, kterej na stole osaměle korá? Že Tom Hardy hraje civilně, až to snad ani hraní není ... bez kouska emocí, je to poslední. Zlatej Birdman !! (06.03.2015)

Tak jedno velký charisma a dobrý scénář stačí, aby minimalistický, naprosto jednoduchý film dost dobře fungoval od úplného začátku do samotného konce. Nic než Hardy, pár lidí na telefonu, BMW X5, emoce a noční dálnice. Snaha držet se svých zásad a sebe, zachránit co se dá, když se ti rozpadá všechno co v životě máš. (29.07.2014)

Měl domov, ženu, děti, práci, zázemí. A během jedné cesty autem za nenarozeným nemanželským dítětem o vše přišel. Britský tvůrce Steven Knight jako scenárista Východních příslibů, Špíny Londýna (za kterou má i nominaci na Oscara) nebo Crazy Joea (kterým také jako režisér debutoval) ukázal, že má cit pro zaplivané londýnské ulice plné tragických hrdinů. Tady sice nesleze (nesjede) ze silnice vedoucí do Londýna, ale i tak jeho hypnotické drama neselhává. Ve výsledku se tu tak odehrává lehce tuctový příběh o tom, jak je někdy těžké odčinit to, co člověk napáchal, nálepku „film měsíce“ bych mu ovšem rozhodně nedával. Pracovitý a spolehlivý stavbyvedoucí jeden škraloup má a teď se ho snaží v autě a odkázaný pouze na telefon alespoň trochu zmírnit. Tom Hardy je trefou do černého, jeho emoce jsou uvěřitelné, ale všeho s mírou. Takže i s oslavným poklepáváním na rameno. Mně prostě větší opora ve scénáři chyběla. Chvíli se zlobí, na sebe, na otce, na popíjejícího kolegu, chvíli věří, mezi jednou a nikdy je ovšem sakra rozdíl. Ale co dál? (22.09.2014)

Povrchní vynášeči rychlých soudů v tom uvidí reklamu na BMW. Cynik by řekl, že může být hůř. Že Lockeho klub mohl 1:3 prohrát, že mohl píchnout či se dozvědět, že ho manželka už léta podvádí s fotbalistou jménem Caldwell. Já jsem v tom autě viděl sebe, vás, tebe. Sevřené komorností noční dálnice, kde představivost dostává jeden podnět za druhým. S handsfree, co svazuje ruce. V situacích, které každý zná a pokud ne, tak je brzy pozná. Na beton. Na beton, co je spolehlivější než Cé šestka. Life. Life Sentence.. Objektivně to asi není na plný počet (občas zbytečná vyhrocenost, monology k otci na zadním sedadle), ale já těch pět hvězd musím dát, protože Hardy… (11.11.2014)