Jáma a kyvadlo

Zneužitý název. Trapný pokus o Kladivo na čarodějnice se šmíráckým použitím rekvizit z E.A. Poa. Inkvizitor zpočátku skvěle nadčasový, vše ostatní trapně „nadčasové“, samé deklamace hollywoodského humanismu. V postavě inkvizitorově je soustředěno naprosto vše, celé ideové napětí staré i moderní Evropy. Pohádkový konec „chtěl jsi čarodějnici – zde je“ navazuje jako jediné možné řešení na úvodní bezvýchodnost totalitního patentu na pravdu. Komunisti jehovisti krtek sto let žere listí. (22.11.2011)

Pro mě velmi příjemné překvapení, ačkoli s Poem to pravda zas až tak mnoho společného nemělo. Začátek je tak trochu v duchu Kladiva na čarodějnice, postupně přibývá akce, krve i krapet nadpřirozena, ale vše ve vcelku rozumné míře a s lehce ulítlým nadhledem. Samozřejmě se tu objeví jáma a kyvadlo, kromě toho taky krátká pasáž odkazující na povídku Sud vína amontilladského a nechybí ani Poeovo oblíbené téma pohřbení zaživa. (15.02.2010)

Lance Henriksen je síce uveriteľný a miestami priam nadľudsky démonický, napriek tomu to tento film nedokázalo vymaniť z vôd priemeru. Do doby kým sa začne na plátne nieco diať sme svedkami neuveriteľnej nudy a miestami priam komických situácií, ktoré by som vo filme tohoto druhu urcite nečakal. Plusy tohto filmu sú teda jedine záver a už spomínaný Lance Henriksen. 55% (05.10.2008)

Ano, s předlohou to minimální spojitost, zpracování je televizní, postava Torquemada se na začátku filmu chová celkem divně (třeba když mu ta holka políbí ruku), místy to má trapné dialogy a chvílemi to vypadá jako nějaké krvavé soft porno. Jenže zase na druhou stranu musím uznat, že je ten film dost napínavý, má i podmanivou a depresivní atmosféru a magor je tady prostě Magor s velkým M a i příběhem to není špatné, tudíž jako horor by to obstálo poměrně slušně. Jenom s předlohou to prostě má pramálo společného. Pak mě ještě teda vadil ten pohádkový happy end, ten se tam vůbec nehodil, ale i tak tu ty 3* nechám. (23.11.2019)

Nečekal jsem teda vůbec nic, ale to jsem Gordona šeredně podcenil! S nízkým rozpočtem se vypořádal s přehledem a za pomocí skvělé hudby a prostředí dokázal vytvořit atmosféru beznaděje, která mě přesvědčila, že i po roce 1990 má Gordon horrovému žánru ještě stále co říct (kdo nevěří, ať se podívá na jeho epizodu DREAMS IN THE WITCH-HOUSE ze seriálu MASTERS OF HORROR, nebo na skvělou adaptaci H.P. Lovecrafta DAGON). A teď pozor! Všechny klady jdou stranou před hereckým výkonem Lance Henriksena. Jde patrně o jednu z jeho nejlepších rolí vůbec. Takhle si představuju inkvizitora. Samozřejmě, že každý kdo trochu zná Gordona si nemohl nepovšimnout, že se zde opět vyskytuje jeho dvorní herec Jeffrey Combs. Jenže tentokrát nedostal tolik prostoru, jako obvykle. Vpodstatě celý snímek stojí a padá s Henriksenem a já se Gordonovi vůbec nedivím, že sázel hlavně na něho. Takového skvělého herce je třeba využít. Nabízí se srovnání s Cormanovou verzí, ale to je, myslím si, zbytečné. Film se, dle mého, netváří jako nějaký remake a jde si svou vlastní cestou. V čem má Cormanova verze jednoznačně navrch, je závěr. To je ostatně jediná výraznější kaňka na Gordonově verzi (takovou sračkovitou pohádkovou limonádu, jak vystriženou někde z argentinské telenovely, jsem fakt nerozdýchal). Nebýt toho, klidně bych šel na plný počet. (19.07.2006)