Ohňostroj

Málomluvný tvrďák s kamennou tváří a černými brýlemi je role, která jakoby vypadla z Kitanových akčních kriminálek. Jenže tady jsou žánrová očekávání odsunuta na vedlejší kolej a mistr nám ze svých obvyklých ingrediencí namíchal melodrama. Ostatně od autora filmu Scény u moře se těžko dalo očekávat, že by chtěl točit pořád stejné filmy. Dalším těžko oddiskutovatelným plusem je (opět) výborná Hisaišiho hudba. Z mého pohledu už Ohňostroj ničím nepřekonal. (27.08.2013)

Nevidím najmenší dôvod dať Ohňostroju vyššie hodnotenie. Z Kitanovho diela som sa pokúsil pozrieť si Kikudžiro, ale bolo nad moje sily. Aj sledovanie tohto filmu bolo dosť namáhavé. Je to taký riadne premiešaný kaleidoskop jednotlivých záberov veľmi rôznorodej výpovednej hodnoty, ktoré si má divák poskladať do niečoho zmysluplného. Táto hra s divákom ma nikdy neoslovovala a tak okrem niekoľkých naozaj zaujímavých záberov ma na celom filme najviac zaujala hudba, a to je dosť málo. (22.03.2012)

Neskutočné pôsobívá snímka zameriavajúca sa na život a smrť ale to tak ako ju nepoznáme. Kitano nám ako obvykle servíruje kvantum pomalých minimalistických scén z hutných obsahom a symbolizmom. Dôležitosťou tohoto filmu je všade prítomný hluk ale aj ticho ktoré tvorí jedinečný kontrast medzi životom a smrťou ale aj vnímaním. Sledujeme osudy dvoch hrdinov a obidvaja stratili všetko ale cesto všetko sa vydali ďalej. Jeden začal maľovať jeden sa snažil navrátit späť do života aký žil. Kitano namaloval pre tento film aj obrazy ktoré nám symbolizmom vysvetlujú vnímanie krásy hlavných hrdinov a pomáhajú sa nám stotožniť s ich osudmi. Tiež nemôžeme opomenúť skvelý Kitanov humor ktorý je nevtieravý , príjemný a obohacuje túto snímku o rámec absurdity aké si vlastne celkové zamýšlanie nad smrťou zaslúži - pokus o fotku, hádanie kariet, alebo celkovo zneškodnenie jakúzakov ktoré je zároveň vtipné a zároveň pekne brutálne. Jedno z najlepších diel čo Kitano vytvoril a posledná scéna na pláži je geniálna. (11.07.2008)

Kitano je prostě filmový mág. Spojit násilí s poetikou, dokonalou hudbu s tísnivým tichem, hrubost s jemným humorem, zdánlivě nesouvisející scény a minimum dialogů to prostě umí jenom on. Vždycky mě překvapí jak mě dokážou ty jeho pomalý filmy zaujmout tak, že zapomenu nejenom na čas, ale i na to, že bych měla dýchat... (20.04.2012)

Kecal bych, kdybych řekl, že to ve mě nic nezanechalo - to naopak, nejedna scéna tu má svoji sílu a ten příběh obecně má co nabídnout, včetně toho stěžejního tématu radování se z každodenních drobností a žití z nich, které se mi velice líbí a naprosto s ním souhlasím. Jenže přesně o tom samém je i Kikudžiro (jen se v něm děj nemotá okolo yakuzy) a ten mě nejen že dokázal víc dojmout, ale také mi ty stejné myšlenky neříkal minimálně dvacetkrát a také v něm nebylo tak moc očividné, k čemu vše spěje a jak to celé skončí. Ohňostroj má totiž určitý mustr, který sice má svou podmanivost i sílu, ale zároveň nikdy ne zrovna pořádnou a více zapamatovatelnou, protože se dá rychle prokouknout a pak už je to jako jen odškrtávání nákupního seznamu. Z toho důvodu si mě zde Kitano sice spíš získal než ne, ale zase ne tolik jako právě v Kikudžirovi, který mi přišel vyspělejší a i chytřeji vedený, A když vím, že Kitano umí stejné téma líp, nebudu na sílu přidávat čtvrtou hvězdu. Navíc i to náhlé cpaní krvavých scén do toho je sice zajímavé a osobitě podané, ale že by se mi do celku či následující scény vždy hodilo, to říct zrovna nemůžu. Ale určitě jsem se rád ke Kitanově tvorbě vrátil a těším se na tom, co mě od něj ještě čeká. Silné 3* (21.01.2023)