T2 Trainspotting
T2 Trainspotting
T2 Trainspotting
T2 Trainspotting
Réžia:
Danny BoyleScenár:
John HodgeKamera:
Anthony Dod MantleHrajú:
Ewan McGregor, Ewen Bremner, Robert Carlyle, Jonny Lee Miller, Kelly Macdonald, Anjela Nedyalkova, Shirley Henderson, Irvine Welsh, Simon Weir (viac)VOD (3)
Obsahy(1)
Renton, Begbie, Simon a Spud. Príbeh štvorice narkomanov zo škótskeho Edinburghu sa pred dvadsiatimi rokmi naveky zapísal do dejín kinematografie. V pokračovaní s názvom Trainspotting 2 sa na plátno vracajú všetky obľúbené postavy z jednotky a zdá sa, že budú musieť riešiť podobné problémy ako v minulosti. Namiesto života premárneného drogami však budú oveľa aktuálnejšie. Legendárny monológ z originálu v prvom traileri naráža na niektoré z najväčších problémov súčasnej spoločnosti – sociálne siete či závislosť na porne. (Itafilm)
(viac)Videá (13)
Recenzie (726)
Je fajn, stretnúť sa s nimi po tak dlhej dobe. Ich postavy sú proste skvelé a chémia medzi nimi stále funguje. Scéna Renton/Begbie na záchodoch najlepšia z filmu. Boyle je navyše večný pán maliar a videoklipový macher. Ale... Všetkým muselo byť jasné, že scénár, podnet pre ich nové stretnutie a všetko čo sa z neho vyvrbí, je slabota. Že ich dáva dokopy nasilu. Čo by mi bolo viacej jedno, keby pre mňa jednotka nebola taký kult, a Boylea som nepovažoval za umelca, ktorý podobné veci nemá zapotrebi. ()
„Tvoji milovaní budú postupne odchádzať a zakaždým pri tom umrie aj kúsok z teba. Nakoniec odídu všetci a všetko sa rozplynie.“ Carlyle to preháňa. To je fakt. Jeho postava mala byť inak uchopená alebo tu ani nemala byť. Lenže tu je a v každej scéne ma štvala, znechucujúc mi zážitok z pozerania. Paradoxne, dvojka sa mi napriek nemu páčila viac, než jednotka. Tú som prvý raz videl až v r. 2017, teda 21 rokov od premiéry. A, hoci to asi bude znieť zvláštne, pozrel som si ju len preto, aby som si mohol pozrieť dvojku. Na tej ma totiž lákala silná nostalgia prezentovaná tým, že sa k známym postavám vrátime po viac ako dvoch desaťročiach. Mám proste nostalgické návraty na staré známe miesta rád (viď. Prci, prci, pcičky: Stretávka alebo Rocky Balboa). Lenže bez znalosti jednotky by som si dvojku neužil. To bol jediný dôvod, prečo som si jednotku pozrel. A nebavila ma. Dvojka ma bavila o čosi viac práve vďaka silnej nostalgii. Najviac asi v desivej scéne, kedy si postavy navzájom vyčítajú, kto môže za smrť jednej postavy z jednotky. Boyle to má stále pevne v rukách. Výrazná audiovizuálna stránka mu problém naozaj nerobí. Ale silná audiovizuálna stránka nie je všetko, Danny! Príbeh ma nebavil. Odkazy na prvý diel slabé, zbytočné a samoúčelné. Je vidno, že režisér a herci sú na to už proste príliš starí (toalety vo veľmi zlom stave, Renton vyškerene cez čelné sklo auta nakúkajúci na šoféra). Nadchli ma škótske exteriéry a to nielen krásnej prírody, ale i miest, z ktorých dýcha úžasná, pradávna história plná pohnutých príbehov. Otázny bol pošuk Ewan Bremner, ktorý asi až príliš „prehrával“ a hoci jeho linka bola nakoniec možno najvďačnejšou, nakoniec vyšumela do prázdna. Ako v jednotke, aj v dvojke ma nakoniec najviac zaujal Johnny Lee Miller, čo je zvláštne, pretože inak tohto herca vôbec neregistrujem. ()
Choose life. Choose Facebook, Twitter, Instagram and hope that someone, somewhere cares. Choose looking up old flames, wishing you'd done it all differently. And choose watching history repeat itself. Choose your future. Choose reality TV, slut shaming, revenge porn. Choose a zero-hour contract, a two hour journey to work. And choose the same for your kids, only worse, and smother the pain with an unknown dose of an unknown drug made in somebody's kitchen. And then... take a deep breath. You're an addict. So be addicted, just be addicted to something else. Choose the ones you love. Choose your future. Choose life. Postmodern Boyle cinema at its best. Existenciálne úplne iným štýlom ako prvý diel (asi ako keď vojdete do zbúraniska obľúbeného diskoklubu z mladosti a v hlave vám hrá obľúbená skladba, ktorú už nikdy nikto v tom klube nezahrá(aj preto počuť z Born Slippy len útržky)) a hlavne, obávam sa, že to bude rezonovať len u tých čo majú okolo štyridsať a podobnú dobu si v mladosti užili. Nečakajte Trainspotting 96 v 2017 ale Transmelancholy 2017. Lebo skôr než nostalgické je to melancholické a dosť sociálne. Ale stále kurwa nadupané. 10/10 ()
Nie som fanúšik jednotky a aj keď ju rozhodne považujem za výborný film videl som to iba raz, navyše asi 15 rokov dozadu. A tu je to rovnaké, no o triedu horšie. Bolo to fantasticky natočené, nasnímané, ozvučené, nastrihané, ale vôbec ma nebavil ten "dej", ktorý tam vlastne ani poriadne nebol. A to Bremmerove ksichtenie bolo občas na facku. Zvyšok hercov super. 6/10, pretože tá nostalgia na mňa proste nefungovala. ()
Galéria (45)
Zaujímavosti (22)
- Jonny Lee Miller (Sick Boy) navrhoval, že si pro roli oholí hlavu, aby vypadal starší, Danny Boyle mu to však zamítl s tím, že Sick Boy musí mít ikonické blond vlasy. (Tomas_TM)
- Scéna, kde Spud (Ewen Bremner) padá ze střechy domu, zabrala na natočení celé ráno. (Tomas_TM)
- James Cosmo točil své scény ve filmu pouze odpoledne a večer. (Tomas_TM)
Súvisiace novinky
Trainspotting 2 potvrzen
Danny Boyle (Sunshine) vypustil do kin Stevea Jobse a začíná se soustředit na svůj další projekt, pokračování Trainspottingu. Dlouho se předpokládalo, že půjde o adaptaci knižního sequelu od Irvinea… (viac)
Čeká nás Trainspotting 2?
O pokračování kultovního Trainspottingu se mluví už mnoho let. Irvine Welsh, autor románové předlohy, sepsal už v roce 2002 sequel nazvaný Porno. A režisér Danny Boyle (Sunshine) je od té doby… (viac)
Irvine Welsh se v mládí pohyboval v opravdu zvláštní společnosti londýnských slumů mezi feťáky, kriminálníky a obecně lidmi ze dna společnosti. Osvojil si jejich jazyk a dokázal se jim přiblížit tak, že z toho vytěžil materiál na první prózy. Pro svou sugestivní expresivnost a autenticitu byly považovány za literární senzaci. Welsh zbohatl a začal žít životem úspěšného příslušníka střední třídy. Chtěl dát tvořit, jenže trh od něj čekal další příběhy ze života britské lůzy - a v tom byl kámen úrazu. Mentálně se téhle vrstvě vzdálil, zapomněl slang a návrat do těchtýž vod byl pro něj prakticky nemožný. O to samé se vlastně pokouší Danny Boyle v T2. Tvrdím, že diváci, kteří původní Trainspotting považovali za zjevení a div ne za generační manifest, si ten snímek skvěle užijí - pro ně to konec konců Boyle točil. Se mnou ale uhrál jenom plichtu. Vytýkám snímku dvě věci, které ho sice neničí, ale výrazně oslabují - sentiment a nostalgii. Není to ten druh nostalgie, který ze Sněženek a machrů po 25 letech udělal nekoukatelnou kravinu, už proto ne, že Boyle hraje úplně jinou ligu než Viktor Tauš. Přesto mě zklamalo, jak moc se režisér pokouší původní koncept napodobit. Scény sice mechanicky nekopíruje, zároveň ale točí tak, abyste si co nejčastěji u jednotlivých výjevů vytvářeli asociace se záběry z původního Trainspottingu. Stejní lidé, stejné prostředí, stejné problémy a podobné fórky. Opakovaně dokonce používá záběrů z původního snímku. Chtěl jsem sice, aby Boyle na svůj kousek navázal, ale jeho duchem a stylem, nikoliv doslovně. Tvrdím, že dvojka Trainspottingu už vlastně vznikla, protože Sviňák režiséra Jona S. Bairda se minimálně v první půli stylově Trainspottingu přiblížil tak, jak jen to nejvíc jde. Mimochodem, právě Sviňák je důvodem, proč T2 nadělím nakonec pouhé 3 hvězdičky, byť velmi silné. Sviňáka jsem totiž odbyl jen 4 hvězdičkami, ačkoliv na mě jako celek působil líp než T2 - a ten rozdíl musím nějak vyjádřit. T1 byla divoká jízda na hrotu feťákovy jehly, z T2 mi v paměti utkví jen jednotlivosti. Vypíchnout se dá nabušený pětihvězdičkový soundtrack, pár komediálně laděných scén, ale jako celek žádná sláva. S tím se pojí druhá výtka. T1 byla filmařsky geniální, když na nahuštěném prostoru 90 minut dokázala ideálně skloubit zábavu s realistickou sondou do života feťáků, prostou jakéhokoli moralizování a sentimentu. Ukazovala spoustu ošklivého a krutého, ale nedojímala. Ve chvíli, kdy jste chtěji zjihnout, ukázala vám vztyčený prostředníček a vrazila vám ho - nechtějte vědět kam, je to zkrátka bolestivé. T1 je prosta jakékoliv katarze. Když se Renton rozhodne s heroinem seknout, nehledejte v tom nic pozitivního. Jeho rozjívený výraz říká, tak teď vám teprve ukážu. Ať si Boyle myslí, co chce, syrovosti jedničky se ani nepřiblížil. Ukázkově brutální sociopat Begbie synovi, který ho zklamal, smířlivě podá ruku a přeje mu, aby byl lepší než táta a děda. Begbie z T1 by mu v téže situaci vyrazil pár zubů. Všechno nějak vyměklo. Kamarádství partičky hajzlíků z T1 fungovalo jen do momentu, kdy je třeba šlohnout kámošovi jeho dávku nebo ho potopit, když to bude situace vyžadovat. Dvojka je prostá cynického sarkasmu, provokativní nekorektnosti a punkového šklebu. Zůstal černý humor, ne moc odlišný od toho, na co jsme zvyklí v běžných krimikomediích. Kriminální zápletka je celkem jalová a hlavní ženská postava není zajímavá ani herecky, ani z hlediska scénáře. Kelly MacDonald kdysi ukázala na mnohem menším prostoru nesrovnatelně větší charisma a v T2 zůstala trestuhodně nevyužitá. V hloubi duše jsem doufal, že T2 bude stejně špinavá a kontroverzní jako jednička, ale částečné zklamání nic nemění na faktu, že T2 je pořád slušný a přiměřeně zábavný kousek, který na mě párkrát sympaticky mrkne a připomene mi tu energii, co jsem zbožňoval na kultovce z 90. let. Lístku za T2 není škoda litovat. Celkový dojem: 65 %. () (menej) (viac)