Réžia:
Miroslav KrobotKamera:
Jan Baset StřítežskýHrajú:
Tatiana Dyková, Lenka Krobotová, Johanna Tesařová, Ivan Trojan, Jaroslav Plesl, Simona Babčáková, David Novotný, Hynek Čermák, Lukáš Latinák, Ján Kožuch (viac)Obsahy(1)
Učitelka němčiny Maruna (Tatiana Vilhelmová), toho času hospodská, se snad nikdy nevdá. Na malé vesnici je o vhodné muže nouze: nerozhodný starosta (Ivan Trojan) tráví hodně času na posedu a čeká na svého jelena, dětsky naivní Olin (Jaroslav Plesl) je okolím považován za neškodného vesnického blázna a klempíř Kódl (Lukáš Latiňák) se s chutí otočí za každou sukní. Maruně na klidu nepřidá ani její panovačná matka (Johanna Tesařová), o kterou spolu se sestrou Jarunou (Lenka Krobotová) pečují. Když navíc Jaruna využívá první příležitosti a odjíždí po boku postaršího Němce Hanse do Mnichova, zůstává Maruna v „Díře" s matkou i nápadníky sama. Jednoho dne však u Hanušovic dojde k nečekané události... (A-Company CZ)
(viac)Videá (4)
Recenzie (777)
Místy nepoživatelné. Krobot si může být jistý, že na jeho případný další film už nikdo nepřijde. Nikdo mi nenamluví, že před natáčením dostal do ruky scénář, tomu prostě nevěřím a papír s nápisem "postava čumí do blba a žvýká chleba" se za plnohodnotný scénář považovat fakt nedá. Každopádně bizarnější vesnická sestavička tady ještě nebyla a to jsme na vidlácké komedie/dramata, jakožto mistři světa v čumění přes plot, národ nejpovolanější. ()
Se sebeironizujícím nadhledem natočené leporelo plné bizarních postav defilovalo před mýma očima a já jen toužila, aby ještě pokračovalo. Ještě pár do posledního detailu vymazlených scén, ještě pár černohumorných momentů. Krobot scenárista i herec jsou titíž muži s mírnou odtažitostí, značným nadhledem, vyrovnaností a ironizujícím pohledem. Krobot filmový režisér je precizní, poetizující, přesný ve vedení herců, při timingu jednotlivých scén až matematicky chladný. Mrzí mě, že si Krobot ve svém filmu nezahrál, byť chápu, že si roli nenapsal záměrně, herecko - režijní schyzofrenie by v jeho případě mohla být zhoubná. Krobot herec a Krobot režisér jsou dva zcela odlišné světy, ale oba jsou naprosto fascinující. ()
Nejprve klady - dobrá kamera, syrové herecké výkony, určitá meditativní nálada. No a to je tak vše. Ano, takhle si herci pražského divadla představují život na severomoravské vesnici v pohraničí. Jak jsem psal už v článku Z díry u Bedřichovic (http://www.blisty.cz/art/73905.html), jde o hodně zjednodušený a jednostranně orientovaný pohled. Moje zkušenosti jsou spíše opačné - vesnice rozkvétají, snaží se podnikat, otevírají nová sportoviště, pražírny kávy, minipivovary, baráky nově nahazují. A lidi jsou tam stejní jako všude - jedni mrchy, druzí průměr, a jiní se snaží chovat slušně. Ale aby vše byl jen výkvět negativních vlastností a žádná postava pozitivní, to se vidí jen v takovýchto filmech. Prostě jen neředěná depka, vše je špatně, vše je na prd, a div, že na vesnicích lidé nepáchají z té bezmoci hromadné sebevraždy. O tomhle ten film bohužel je, o ničem jiném. Možná je to jen nošení pražských depek pražských inťošů do vesnic, ale doufám, že se tímhle zkresleným a jednostranným úhlem pohledu nedají lidi zmást a budou žít v pohodě své životy. Tenhle film je jen typickou ukázkou toho, jak jedna vrstva společnosti je totálně odříznutá od jiné, a jak falešně o tom svědčí. Jo, a btw - mše mají trochu jiné atributy, než jsou ve filmu ukázány (i když zde je jen vždy úvod nebo závěr mše), např. se hned po pozdravu nesedá, stejně jako se hned po knězově rozloučení takhle divně neprchá. ()
Takový že je náš venkov? Hmmm, znám jej sice jen z prázdnin u babičky, kam mě rodiče z Prahy posílali. Přiznávám, není to včera, ale že by se venkov tak změnil, co jsem tam nebyl? Asi ne. Nebo jestli to takhle chodí na Moravě? Možná jo, když to pan Krobot tak dobře zná, vzhledem k tomu, že je ze Šumperka. Spíš mám dojem, že si pan Krobot léči nějakou osobní frustraci z dětství, kterou nosil zamčenou kdesi hluboko v sobě celá léta, schovaný za maskou drsoně, ale s ubytkem mentální síly se rozhodl, že konečně sejme to břímě ze svých beder. Bohužel si k tomu vybral populární médium, díky kterému se s námi všemi o svou frustraci podělil. Zbytečně vulgární, nevtipný, nezajímavý, nedramatický film, který mě inspiroval jen k tomu, abych jej nikomu nedoporučil a co nejdříve na něj zapomněl. ()
Čeští intelektuálové, kteří se koncentrují ve městech, procházejí ve vztahu k venkovu obvykle dvěma fázemi. První představuje idealizaci. Důvěrně známé městské prostředí si spojují se všemi myslitelnými neduhy moderní civilizace - konzumismem, egoismem, sebestředností, promiskuitou a celkovou morální degradací. Venkov má být místem, kde dosud funguje komunitní způsob existence, lidé žijí skromně a v harmonickém vztahu s přírodou, oddávají se veřejně prospěšným pracem a uchovávají cenné kulturní tradice minulých pokolení. Tato idealizace bývá ještě silnější, pokud se může opřít o filtrované vzpomínky z dětství, kdy zažívali báječná dobrodružství u příbuzných. Vyjasněme si ještě, co venkov není: satelitní obce v pásmu kolem velkých měst s dobrou dopravní obslužností, kam se stahují ti, kteří si nemohou dovolit drahé městské bydlení. Pokud se intelektuál s realitou venkova seznámí, dostaví se druhá fáze: hluboké rozčarování. Intelektuál je zaskočený chudobou ducha (ti, co od života něco chtějí, míří za vzdělaností jinam), absencí mladé generace, tvrdě pragmatickým až cynickým vztahem k přírodě, setkává se se závistí a touhou po nedostupném konzumu, která mívá smutně groteskní podobu. Chybí tam kulturní stimuly a místo vřelé družnosti převládá uzavřenost a nedůvěra. Miroslav Krobot procházel v době natáčení evidentně druhou fází a výsledek tomu odpovídá. Jako komedie snímek funguje, pokud jste ochotni komediální stránku zredukovat na karikatury venkovských buranů. Nefunguje ale po dramaturgické stránce a navíc se Krobot nepředvedl jako režisér. Jedinou silnou stránkou je herecké obsazení, kdy využívá silné sestavy Dejvického divadla. Dost dobře nechápu ocenění Českých lvů, tohle je snímek, který by se v nominaci vůbec neměl objevit, natožpak sklízet žně. Jako ukázka života na vesnici je to křečovité a přepísklé a člověk se spíš zamýšlí nad tím, jak funguje tamní ekonomika a společnost. V osadě s několika desítkami obyvatel přežívá hospoda? Celkový dojem: 40 %. ()
Galéria (12)
Zaujímavosti (18)
- Když ke konci filmu Maruna (Tatiana Vilhelmová) a spol. vycházejí z kostela, tak je v záběru vidět stará zkorodovaná střecha. Během filmu ale probíhala kompletní výměna střechy za novou, kterou zaplatil německý přítel Jaruny. (montywalsh)
- Starostova kancelář, která se objevila ve filmu, je skutečnou kanceláří starosty obce Vikantice. (ewi)
- V čase 17:29 si lze všimnout, že Maruna (Tatiana Vilhelmová) v jednom ze záběrů vrací lahev slivovice a točí pivo, přičemž vedle pípy nic není. Po střihu následuje záběr na dva muže a ženu, v němž v pozadí vidíme Marunu se třemi pivy u pípy, navíc opět vracející lahev zpět do poličky. (annasosanna)
Reklama