Bez kormidla

Nebýt toho, že jsem k tomuto filmu přišla skrz profil Seleny Gomez (která má však v tomto filmu pouze malou roli), tak bych ho nejspíš nikdy neviděla. A byla by to velká škoda. Je to hezký a velmi lidský film, který hýří množstvím různých emocí. Bezmoc, beznaděj a nemizící stín smrti vs. radost z hudby, přátelství a nová naděje do života. Konečné vyznění rozhodně není negativní, právě naopak. Líbilo se mi, že přes závažnost tématu je snímek svěží, energický a místy i úsměvný. ~(4,0★)~ (20.04.2016)

Příjemný feel good malý film. Na pilu se netlačí nijak přehnaně, postavy se nechovají hystericky, takže to v kombinaci se sympatickým obsazením a řadou poměrně divácky vděčných scén, nebyla nějaká typicky přeslazená limonádička. Na druhou stranu, takový Love Song byl hravější, živější, a nepůsobil tolik televizně. Jinak ale naprosto OK. (07.02.2016)

V poslední době začínám mít pocit, že u hudebních filmů nabývám prožitků, jaké mi žádný jiný žánr ani z poloviny nenabízí... Bez kormidla je film, který Vás vtáhne do života jednoho zlomeného člověka, který objevil v hudbě novou životní sílu. Parádní snímek, kterému vévodí naprosto parádní Billy Crudup, který zde toho typického sarkasmu nerozdává tolik, ale i tak jasně táhne (z mně nepochopitelného důvodu je v obsazení uveden až na zahanbující třetí pozici). Spokojený život jednoho kravaťáka skončí se sesype činem třetí osoby, kdy navíc scénář si dost dává záležet, aby divák hned od začátku nebyl úplně zorientovaný, co že se vlastně stalo.. Není to velkej film, není to ani typicky šablonovitej hudební příběh, naopak vymyká se prvkem ostřílenýho kravaťáka, kterej si seskupí boyband. Mimořádně potěší pár takovým milých datailů, který jakoby někdo schválně přidal, abych se nad nimi usmál (pšeničné pivo nebo Paparazzi). Hudebně jde o parádní práci, kterou podporuje překvapivě výborně zpívající Billy Crudup. Naprosto vyhovující good-feel zážitek, kde jsem za pár babek dostal super film, ke kterému bych se rád ještě někdy vrátil. 80% (16.11.2022)

Terapii a vyrovná(vá)ní se s nesmyslnou smrtí svého potomka (střelba ve škole - ale hůř) zprostředkují pro zničeného otce dema synových písniček, které se po letech odhodlá pustit, naučit i hrát na pódiu - a díky nimž se z mladých muzikantů (plus on) stanou lokální hvězdičky. Pohodový feeling se závažným podtónem podporují velice povedené folk-rockové songy a jejich texty. (15.11.2018)

Vlastně se jedná o poměrně malý film ze života jednoho obyčejného člověka, který je součástí tohoto světa, stejně tak jako já nebo i ten, kdo zrovna čte tento komentář. Každopádně právě ta lidskost, se kterou William H. Macy natočil tento film, dělá z tohoto filmu zasloužený unikát. Hudba je naprosto parádní a Billy Crudup spolu s Milesem Heizerem se v něm vysloveně předvádí. Nečekané mini role v podání Laurence Fishburna a nebo samotného Macyho pak zaručeně udělají radost. Pro mě osobně je pak hodně fajn vidět, že v americkém filmu si v americkém baru chce někdo konečně také objednat pšeničné pivo. Billy Crudup má velkej palec nahoru. Pochopil, že se po něm dá líp nalejt, jak po klasickým Budu Light. A možná mu i chutná, to už nám nevysvětlil. Co nám ale vysvětlil, tak jeho život po smrti svého syna. A závěrečnou scénou přidal korunu, která za jeho dosavadním životem vytvořila pořádně tlustou čáru. A byla radost tak vypjatý závěr sledovat. Přirovnal bych to třeba k Whiplash a kvůli němu jsem pomalu nemohl ani spát, jak jsem byl pln emocí. Tady to vidím podobně. (17.07.2015)