Bez kormidla

Nebýt toho, že jsem k tomuto filmu přišla skrz profil Seleny Gomez (která má však v tomto filmu pouze malou roli), tak bych ho nejspíš nikdy neviděla. A byla by to velká škoda. Je to hezký a velmi lidský film, který hýří množstvím různých emocí. Bezmoc, beznaděj a nemizící stín smrti vs. radost z hudby, přátelství a nová naděje do života. Konečné vyznění rozhodně není negativní, právě naopak. Líbilo se mi, že přes závažnost tématu je snímek svěží, energický a místy i úsměvný. ~(4,0★)~ (20.04.2016)

Malý a poctivý film, který si na nic nehraje. Silné téma, které je výborně uchopeno a s lehkostí odvyprávěno. Netlačí se zbytečně na pilu, postavy se nechovají přehnaně. Ba naopak a výborné obsazení tomu jen nahrává. Místy sice plno divácky vděčných scén, ale fungují a s pomocí opravdu výborné hudby se to odpustí. Žádná přeslazená limonáda, právě naopak emočně velmi silný snímek, který u srdíčka pohladí, ale i zabolí. 8/10 (24.11.2021)

Terapii a vyrovná(vá)ní se s nesmyslnou smrtí svého potomka (střelba ve škole - ale hůř) zprostředkují pro zničeného otce dema synových písniček, které se po letech odhodlá pustit, naučit i hrát na pódiu - a díky nimž se z mladých muzikantů (plus on) stanou lokální hvězdičky. Pohodový feeling se závažným podtónem podporují velice povedené folk-rockové songy a jejich texty. (15.11.2018)

Vlastně se jedná o poměrně malý film ze života jednoho obyčejného člověka, který je součástí tohoto světa, stejně tak jako já nebo i ten, kdo zrovna čte tento komentář. Každopádně právě ta lidskost, se kterou William H. Macy natočil tento film, dělá z tohoto filmu zasloužený unikát. Hudba je naprosto parádní a Billy Crudup spolu s Milesem Heizerem se v něm vysloveně předvádí. Nečekané mini role v podání Laurence Fishburna a nebo samotného Macyho pak zaručeně udělají radost. Pro mě osobně je pak hodně fajn vidět, že v americkém filmu si v americkém baru chce někdo konečně také objednat pšeničné pivo. Billy Crudup má velkej palec nahoru. Pochopil, že se po něm dá líp nalejt, jak po klasickým Budu Light. A možná mu i chutná, to už nám nevysvětlil. Co nám ale vysvětlil, tak jeho život po smrti svého syna. A závěrečnou scénou přidal korunu, která za jeho dosavadním životem vytvořila pořádně tlustou čáru. A byla radost tak vypjatý závěr sledovat. Přirovnal bych to třeba k Whiplash a kvůli němu jsem pomalu nemohl ani spát, jak jsem byl pln emocí. Tady to vidím podobně. (17.07.2015)

No tak tohle mě fakt dostalo! Sice tuhle písničkářskou americkou hudbu nijak zvlášť nemusím, ale tady mi nijak nevadila, patřila úplně přirozeně k příběhu a vlastně ho potom celý pohltila. Ten zvrat mě opravdu překvapil a závěr mě opravdu dostal. Skvělý výkon herců, říkala jsem si, odkud já jenom znám toho krásnýho kluka a on je to Toníček Jelcin a ach, jeho smrt jako by dokreslovala ten film a - a bylo to prostě hustý. Nemám ani zdání, jak jsem na tenhle film přišla, ale je to dobře - filmy, kde hraje hudba hlavní roli, mám moc ráda. Jo a komedie to není ani náhodou. (15.09.2016)