Exodus: Bohovia a králi

Chvíli jsem si myslel, že letos nestihnu Velikonoce, protože Ridleyho opus byl delší než meč Mojžíšův. Nevím, jestli si pan velkotovárník něco kompenzuje, ale já nejsem holka, která filmu nejdřív stáhne kalhoty a hodnotí ho podle délky. Mě u filmu zajímá duše a ta se tady rozprskla v divném maglajzu scén ňam ňam a ťuk ťuk. Vyměklá rutina, kterou mimo jiného moc nepodržel ani výkon Iglesiase. (22.01.2015)

Konečně někdo uchopil Bibli za správný konec a stvořil velkofilm, který snoubí historické drama a katastrofický blockbuster (Sedm egyptských ran je naprostá lahůdka). Obsazení Christiana Balea nebylo nejlepší volbou, se zbytkem jsem ale nad míru spokojená (výborný Edgerton) a musím říct, že slzu jsem uronila nad oběma stranami. Bůh je zkrátka v utrpení se vyžívající fracek a já se nemůžu dočkat dalšího zhlédnutí! (22.05.2017)

První milou věcí je Ridleyho vzpomínka na mladšího bratra Tonyho, druhou je vizuální velkolepost (místy opravdu mravenčí práce), třetí (samozřejmě ne úplně důležitou) pohled na Španělku Maríi Valverde, na kterou si už sedmasedmdesátiletý Scott vzpomněl, protože hrála v psychologických Trhlinách jeho dcery Jordan. Tvary, barvy, kulisy, hromadné scény – začíná to skvostně. Jakmile však začne scénář víc poodkrývat své slabiny, jde to z kopce. Přál bych si film osudovější, dynamičtější a hlavně víc myslící na diváka. Chyběly emoce, chyběly jiskřivější dialogy. Všichni si matně vybavujeme onen příběh, ve kterém Mojžíš vystupuje jako spasitel hebrejského lidu, který osvobodil z otroctví a dovedl do zaslíbené země. Než to udělal, jsme svědky deseti ran egyptských, kterými je postižená dosud kvetoucí země, určitě si vzpomeneme i na rozestoupení se moře, které židy „pustí“ dál, ale egyptské vojsko spláchne. Aneb jak je to sepsané ve Starém zákoně. Zmiňované biblické rány jsou svou stylizací skvostné. Ropuchy, nálet sarančat, děsivý mrak komárů a much nebo obří aligátoři. Pod všemi těmi detaily, dokonalými exteriéry a obrovskými kulisami je ovšem překvapivá hlušina, která místy i nudí. Postavy jsou ploché, s těmi vedlejšími se pracovalo velmi málo. John Turturro nebo Ben Kingsley jsou na plátně jen pár minut, účast Sigourney Weaver moc nechápu. Christian Bale se snaží, co mu síly stačí, jeho hlavní sok Joel Edgerton zdaleka nenechá vzpomenout na Phoenixova zbabělého zmetka Commoda z Gladiátora, který si svou ďábelskost vyloženě užíval. Ridley Scott odškrtával své nápady, události vršil na sebe a moc nad nimi dál nepřemýšlel. Je vedlejší, zda popuzuje zatuchlé historiky. Jeho další chlapácký příběh podle mého není tak dospělým kusem jako Gladiátor nebo Království nebeské a už vůbec ne vtipný (myšleno dobře) jako Robin Hood. 65% (26.12.2014)

Zprvu jsem si myslel, že Scott jede na objednávku židovské lobby, která už dlouho nenechala diváckou obec dojmout svým trpkým osudem skrze výpravnou sandálovku, ale on na to jde až překvapivě racionálně a tak zatímco pragmatické zhodnocení sedmi ran egyptských faraonovým felčarem je ještě úsměvné, Mošeho revoluce, ve které si hrábne na hranu osobního šílenství už je nepředstíraná a neortodoxní vize se definitivně sevře na dně Rudého moře, v níž i ten lehký neduh (ne úplně funkčně vykreslení vazby mezi „bratry“, který naštěstí zachrání oba představitelé; a pomohlo by 20 minut navrch v úvodu) ustoupí a uspokojení dojde jak řadový divák, tak i čtenář znalý literární předlohy. (20.07.2015)

Megafilm, který ovšem dle mého názoru příliš ozvěnu neměl. Jako první, co každého samozřejmě napadlo, že vyšeptalý Ridley Scott točí Gladiátora 2. Proč ale vůbec chtít tyto dva filmy srovnávat? Exodus je výborně obsazený kousek, který se ale dle mého názoru až příliš striktně drží biblického příběhu a magično podivně míchá se zámořskou vírou v historické "reálie". To by však ještě nebyl problém. A už vůbec ne výprava a zpracování Starověkého Egypta, které je naprosto fenomenální a ačkoliv už jsem nakoukal něco blockbusterů, zde jsem zíral, že mě něco takto, řekněme standardně řemeslně zpracovaného, dokáže ohromit. To filmu opravdu nechybí. I lehce nadsazená stopáž by se dala odpustit, jenže filmu chybí taková ta jiskra, ta špinavost, která dělí Gladiátora například od Souboje titánů. Ta nadstavba, která dělí dobré filmy od skvělých filmů. Jedná se o přesně ten příklad, kdy film stačí vidět jednou a pak si ho zapnout třeba za deset let v televizi. PS : Kdo už chce srovnávat, tak s Noem. Fox vypustil v jednom roce dva sandálové filmy (navíc biblické) a je na divákovi, jaký směr preferuje. Hledáte li monumentárnější bitvy, přehlídky honosných paláců a postavy obsazené známějšími herci - Exodus! ...70% (05.03.2015)