Réžia:
Katrin GebbeScenár:
Katrin GebbeKamera:
Moritz SchultheißHrajú:
Julius Feldmeier, Sascha Alexander Geršak, Annika Kuhl, Gro Swantje Kohlhof, Til-Niklas Theinert, Daniel Michel, Uwe Dag Berlin, Christoph Jacobi (viac)Obsahy(1)
Mladíka Toreho, člena křesťanské sekty Jesus Freaks, se ujme rodina navenek dobrosrdečného, ale v nitru násilnického Benna. Drásavá komorní tragédie, uvedená na MFF Cannes, rozehrává krutou hru s diváckými emocemi, v níž hledá limity víry a pojednává o frustracích a bestiálním zlu, ukrytých v člověku. (MFF Karlovy Vary)
Videá (2)
Recenzie (84)
Tak z tých Jesus Freaks mi bolo zle, to čo zaznelo z ich úst ma vytáčalo a to som veriaci, ale nie som fanatik. Pivko? Ja moc pivko nepijem, preferujem Ducha Svätého, no čo ti šibe!!! Hlavný hrdina bol neskutočne nesympatický a usmieval sa ako debil. Je to psychologická dráma, ktorá napätie naberá postupne a čím je bližšie koniec, tým je napätie dôraznejšie. Tore prišiel do rodiny, kde ho začne šikanovať otčim rodiny a po chvíli aj jeho žena. Psychické týranie, ktoré je silné na nervy, je dramatické i kruté, a ktoré sa strieda z fyzickým, ktoré postupuje pomaly, aby to vo finále ukončilo nezmyselným šialenstvom. Asi do 45 minúty film stagnoval, neposúval sa vpred a vtedy to mal u mňa za 2*, ale ako film postupoval a odkrýval všetky svoje karty, tak som začal mať veľký súcit z hlavnou postavou. Tore nemal svoj ciel, berie každú príležitosť, je príživníkom a tak musí znášať nie vždy ľahké úkoly svojich živiteľov, ale prečo v tej rodine ostáva navzdory všetkým útrapám, mi bolo záhadou. Nič som o tomto filme nevedel a tak som ani tak deprimujúci zážitok nečakal. ()
Poslechněte rodiče a nelezte do sekty, kde si členové hrají na Ježíše, co věří v Ježíše, jinak špatně skončíte. Hlavní postava mě neskutečně srala a vytáčela svými rozhodnutími, že jsem mu občas krutý osud i přál. Je těžké bez znalostí autorčina názoru rozpoznat, zda se jedná o kritiku extrémního křesťanství nebo zvrácenosti jedné německé rodinky nebo o temných místech uvnitř nás. Asi šlo o kombinaci všeho zmíněného. Hodně silnej film útočí dvakrát. Diváka zasahuje překvapivě skrze nevypočítatelný a brutálně agresivní chování tyranů a zároveň skrze jasný, dogmatický a zcela pasivní chování Toreho. Skvěle zahraný, skvěle natočený. Katrin Gebbe čekají zítřky plné úspěchů. ()
Tore tancuje vychádza z masochistického poňatia života Ježiša Krista. Ak si však ctený divák prečíta evanjeliá a ich komentáre zistí, že Ježiš nebol žiadny slaboch. Dobrovoľne by si nenechal srať na hlavu. Naopak. Výstižnejšie je podanie Krista ako rebela (napr. pieseň Jesus was a Terrorist od kapely NoMeansNo či Pasoliniho rebel vo filme Evanjelium podľa Matúša) než svätuškárskeho trpiteľa. Žiaľ, mnohé cirkvi a sekty ctia masochizmus na ceste k Božiemu kráľovstvu. Dobrovoľne trpiace ovce s modlitbou na perách. Tak sa dajú spoločnosti najľahšie naočkovať rôzne mocensky sadistické zvrátenosti. A ty človeče len trp a dostaneš sa do Raja! Do jednej z takýchto komunít patrí i mladík Tore. Našiel sa v pokornom nasledovaní sluhu a syna Božieho na Zemi. Členovia sekty výzorom (punk) i životným štýlom pôsobia skôr ako alternatívna komunita. Tore po celibátnom konflikte s kamošom opúšťa krížmi zdobený squat. Následne si vyberá misiu pomoci rodine žijúcej v záhradkárskej osade. Chce im ukázať pravú vieru v Boha. Oddane nastavuje donekonečna druhé líce. Po tom ako mu hlava rodiny všemožne mučí líce prvé. Prechádza kruhmi pekla. Ukazujú, čo sa so súhlasom a prispením rodičov deje v rodinách. Tvorcovia preháňajú, aby vzbudili emócie. V hlave diváka totiž dnes zaberú len silné dráždidlá. Filmu, ktorému by dominoval len duchovný duel, by ostal viacmenej bez povšimnutia. Preto príťažlivá a zároveň psychicky trýznivá dráma o masochistovi v objatí viery. A tiež o násilí v rodinách, ktoré často ostáva zavreté za dverami obydlí. Nepotrestané sa zároveň prenáša do ďalších generácií. Teda v zmysle pointy filmu - do budúcej nádeje. Avšak so zážitkami, čo majú od detstva v pamäti, srdciach a mysliach ako rodičovské schémy výchovy a správania sa k druhým: neviem, neviem či to nie je len nádej k beznádeji. ()
Dojmologicky: jako kdyby se zkřížila německá Křížová cesta a řecká Miss Violence. Film, který se nesleduje lehce, čím blíž konci, tím větší síla. Mám ale mírný problém s uvěřitelností, byť je film inspirován skutečným případem. Tore je tu totiž vykreslen sice jako jedinec slepě oddaný víře, jako naivní prostý chlapec, ale pořád ne jako>retard<. Přičemž aby si ta zvěrstva nechal na sobě páchat, tak by snad alespoň mírně retardovaný být musel (což v reálu hádám byl). Navíc nešlo jenom o něj - pokud chtěl chránit tu ženskou mladistvou, jejíž jméno už jsem zapomněl, - jakože chtěl, tak jako neretard by musel situaci vyhodnotit úplně jinak. Navíc v souvislosti s jeho spasitelskými rozhodnutími působí nekonzistentně jeho opakované lhaní (modřiny způsobené hraním fotbalu), což by jako tak zapřísáhlý věřící činit neměl. ()
Jestli se dá říct o nějakém filmu, že bolel, tak o tomhle to to platí několikanásobně. Katrin to hnala do extrému, ale svůj účel by to mělo splnit, protože donutí člověka přemýšlet o tom, čeho je někdy schopen v určitých situacích. No přiznávám, že mně se otvírala kudla v kapse, když jsem viděla jak se s Torem manipuluje a o těch dalších hrůzách ani nemluvím. A o tom to je, už bych v tom jela taky. Z Torových úst zaznělo mnoho vět, které jsou bytostně pravdivé a krásné. Tenhle film je silná a drsná morální facka možná pro všechny, kteří jsou nějak zakomplexovaní, závistiví a které bytostně irituje (pro mě nepochopitelně, že někdo druhý má v sobě čistou duši jak bílé plátno. "Všechno zlo v životě pochází z duševní prázdnoty, nudy, lenosti, a to vše je nevyhnutelné, když si člověk zvykne žít na účet druhých." - A.P. Čechov ()
Galéria (15)
Zaujímavosti (4)
- Režisérka Katrin Gebbe se snažila do filmu vložit více poetiky založené na symbolice Kristova utrpení. Jako inspiraci použili Dostojevského „Idiota“. Hlavní hrdina je také epileptik. (Homerking)
- Film byl natočen podle skutečných událostí. (Frajer42)
- Julius Feldmeier vyvíjel speciální pohybové výrazové prostředky pro svou postavu Toreho po dobu 6 týdnů. Od specifické chůze po filosofii navazování očního kontaktu. (trojúhelník)
Reklama