Laggies

Často, aby sa človek mohol v živote posunúť vpred, musí najskôr za sebou spáliť všetky väzby na minulosť... Pravda. Niekedy sa vážne inak nedá, pričom film tu veľmi príjemným a oddychovým spôsobom podsúva túto posmutnelú myšlienku. Skrátka vážna téma sa tu rozoberá spôsobom, ktorý diváka neodradí, naopak, veľmi príjemne ho naladí, čo je veľké plus. 70/100 Videné v rámci - Project 52 Films by Woman. (07.02.2016)

Lynn Shelton u mě zabodovala s nezávislým dramatem Sestra její sestry. Příjemně plynoucí konverzačku přináší i tentokrát, prohodí několik životních pravd, pár postav nechá na scestí a postupně je tlačí na tu, nebo tamtu stranu. Hořkosladká komedie představuje přerostlé dítě Keiru Knightley na prahu třicítky, která nemá práci ani žádnou praxi, respektive netuší, co chce jednou v životě dělat, která očekává, že lehce troubovitý přítel jednou poklekne na koleno, která nechápe své letité kamarádky, a která by si občas chtěla zkusit jen tak pro radost sjet na prkně. Pocitových snímků o „koulích na noze“ tu už bylo nesčetně, často s nevýraznou dějovou linkou, nicméně s hledáním té pravé životní cesty. I Keira zahazuje na týden „svůj“ život a nastěhuje se k náctileté náhodné kamarádce, která jí nebude soudit. A ta má osamělého tátu právníka, který se zdá být přísný, ale ve skutečnosti je to bourák s tváří (nedoceněného) Sama Rockwella. Každý udělá nějakou tu chybku, a přiznejme si, má je i scénář, ale ve výsledku to hlavně díky výtečným hercům skvěle klape, původně dokumentaristku Shelton milerád pochválím za solidní atmosféru a cynické rejpaly poprosím, ať jdou o dům dál. (21.01.2015)

Vše plyne pohodovým, víceméně nedojáckým tempem, ale dojem z chování hlavní postavy mě tak vytáčí a zraňuje, že mi je celkový obrázek spíše proti srsti. Zkrátka ženy dokážou být pěkné bezcitné bitches, ale dokážou to zahrát tak, že jsou stejně nejdůležitější na světě. Pro mě to jen potvrzuje vyvracení mýtu, že ženy jsou citově vyspělejší. (08.08.2016)

Pokud bych měl tento film hodnotit jako celek, tak se jedná o takovou nevýraznější, zároveň ale i příjemně snesitelnou, odlehčenější romanticko /dramatickou podívanou, nicméně já se zde musím zmínit jeden zásadní fakt, a to že podle mě bude tento snímek rozdělovat publikum na dva tábory. Na ženský a mužský. Zatímco se totiž něžné pohlaví bude asi dost ztotožňovat s ústřední hrdinkou a bude chápat její veškeré myšlenkové pochody, její chování, jednání a rozhodování, tak to mužské jí bude považovat za naprostou noční můru každého chlapa, nerozhodná, rozháraná, infantilní a i přes veškerou partnerovu náklonnost stejně nespokojená frnda, toužící po sebeuspokojivé budoucnosti, na kterou ovšem nemá. Je zkrátka znát, že jak za scénářem, tak réžií stojí ženy, jejichž pohled na vnímání vztahů, a vlastně i světa je prostě odlišný než ten mužský a zde to zkrátka zformulovali do ukázkového příkladu, respektive příběhu. Každopádně, film samotný, jak už jsem ale zmiňoval, není zas až takový průser, ovšem ani zázrak. První půlhodinka se sice táhne, později ale nabere docela spád, postavy jsou pak poměrně výrazné a živelné a dialogy nepůsobí až tak nudně, mimózně. Nutné je ovšem i podotknout, že za celou tu dobu se tam nestane ale ani nic zásadnějšího, či jakkoliv dramaticky, či emočně působivého, prostě se na to jen příjemně dívá, obsahově ovšem nemá Laggies zkrátka co nabídnout. (13.11.2020)

Nenáročné, milé, ničím špatné ani ničím výjimečné, nezklame ani nenadchne. Je to prostě jedna z tuctových romantických komedií, kde holka neví co se životem a vlastně ani neví, jestli miluje svýho kluka. Prostě kráva (Keira no...). Ale v zásadě mě to i celkem bavilo, (hlavně asi proto že miluju Rockwella) a to i přes to, že už na začátku filmu víte, jak to dopadne a asi byste byli i naštvaný, kdyby to dopadlo jinak. Note: posledních asi patnáct minut filmu se mi nestáhlo, takže jsem si akorát přečetl titulky. Mám pocit, že jsem o moc nepřišel. (09.04.2015)