Bony a klid 2

Jsou případy, kdy by filmy měli zůstat jen u původního dílu a pokračování po x letech bych točit nemělo. Takovými příklady z české kinematografie jsou například Sněženky a machři po 25 letech, nebo Dědictví aneb kurva se neříká. Bony a klid 2 patří mezi ně. Hlavní motivací natočit pokračování skoro po 30 letech od vzniku kultovního Bony a klid je hlavně vidina finančního úspěchu (který se nedostavil). Ostatní stránky filmu jako zápletka filmu, scénář a herecké výkony, jsou velmi upozaděny. Fanoušci původního Bony a klid možná ocení fakt, že zde najdou velkou část původních herců, veksláků. Ti se po revoluci dostali na lukrativní místa jako třeba bohatý majitel farmy, radní města, úspěšný právník a vážený cikán, který se stará o hřbitov. Kdyby jste náhodou měli problém současné tváře herců poznat u každé postavy uvidíte záběr z původního Bony a Klid. Jedinou výjimkou je postava Bíního (Roman Skamene), který dělá stejný shit jako před revolucí a nahání lidi do pražských restaurací, s mastnými cenami, které nám ukazuje Janek Rubeš. Mladý absolvent oboru knihovník, neúspěšně hledá práci v Praze a seznámí se právě s Bíním, který ho zasvětí do oboru. Pak se roztáčí naprosto dadaistický příběh, plný absurdních a stupidních momentů. Dvojice hlavních postav pořád někam utíká, mění práce jako ponožky (práce na statku, provozování veřejných záchodků atd.) až se konečně dostanou k velkému plánu, jak zneužít dotace. V příběhu nelze hledat nějaké logické souvislosti, proč udělal zrovna tohle, a proč se nezachoval jinak, když by to pro něj bylo zrovna výhodnější. Přijde mi, že Olmer chtěl prostě za každou cenu natočit pokračování a už si nelámal hlavu nad tím, že se někdo bude pozastavovat nad příběhem. Tomu odpovídá i scénář, kde furt někdo řekne: ,,Vzpomínáš na to, jak..." nebo ,,Nezapomeň na to, jak jsem ti tenkrát pomohl." Pokud by jste si měli dát panáka pokaždé, když někdo něco podobného řekne, brzo se budete válet na zemi pod stolem a probudíte se s kocovinou jak blázen. Je evidentní, že film nebyl zrovna dvakrát levný (všudypřítomný PP) a když si člověk uvědomí fakt, že se natočí takhle zbytečný a hloupý film, je mu teskno. Fakt by mi zajímalo, jak se na tohle pokračování dívají fanoušci původního filmu, jestli jim k uspokojení stačí vidět původní postavy, které jsou starší, tlustější, mají bílé vlasy a tak dál a od filmu nic dalšího nečekají. Pro mě jasný odpad a to se mi původní Bony a Klid celkem líbilo. (06.02.2021)

Vtipný absurdní bizár, já se bavil jedinečně. Uznávám, že pokud někdo čekal nějakou realistickou sondu do polistopadového vývoje, mohl být trošku zklamán. Akorát mě mrzí, Olmer tvrdí, že scénář napsal sám, a přitom mu evidentně pomáhaly následující osoby: 1. děti tak maximálně ze třetí třídy, od kterých načerpal hlášku "čuměl jako bacil do lékárny" (z úst bývalého veksláka, nyní tvrdého mafiána a starosty v jednom zněla neodolatelně) 2. ženský z mimibazaru, které ho obohatily o výraz "bombózní" (a opět platí ta závorka jako u bodu 1.) 3. patrně Enšpígl, neboť jen jedinec, co kreativně vymyslel bombózní sousloví "kraví, kozí a slovní hovna nakydaný na sebe a pořádně promíchaný" (mimochodem, doteď přemýšlím, jestli to "slovní" má být hříčka nebo to mělo bejt "sloní") mohl přijít na hlášku, na kterou jsem teda čuměl jak bacil do lékárny a smíchy málem spadl z rotopedu, a to "čuměl jako zapařenej v rozkroku". Ale Olmer je vysoce kreativní taky, to jeho přibližování obrazu, jak kdyby se člověk koukal lupou, je minimálně na založení nového směru "Dogma 2014". Co mě ještě zaujalo: a) Potměšil v prvním díle tahá v mišelince gumy a ve druhém se stává váženým právníkem - vida, jak je vězení prospěšné b) během pár filmových měsíců se po dvaceti letech náhodou sejde v podstatě celá parta. Škoda, že Skamene nešel kolem hřbitova, určitě i Hanák by se pak objevil. (27.03.2018)

Vít Olmer to dokázal, znechutil zbývající část republiky, která ve zdraví přečkala jeho Waterloo po česku nebo dva jeho lechtivé přešlapy v podobě Playgirls. Do pokračování ryzího zástupce tuzemských filmů 80. let nacpal vše, co ho, bůhví kde a při jakých příležitostech, napadlo. Svědectví své doby je pryč, zbyla jen pachuť v ústech á la pojďme krást, protože jinak to nejde. Je to jako kdyby mě večerní cestou z práce někdo zkopal, okradl, zkorumpovaní policajti se mi vysmáli, já se špatně vyspal, hladovej půl dne pročítal internetové diskuse všeználků a buřičů, a následně se rozhodl, že natočím film. I to je u nás možné!! (13.03.2015)

Tak propadák, jak tady někteří píšou, se nekoná. Těžko navazovat na kultovní snímek po bezmála třiceti letech se zestárlými a bohužel i druhořadými herci, snad nikdo nemohl čekat zázraky. Přesto se s tím Olmer podle mého popasoval v rámci možností docela dobře. Palec nahoru za vhodně umístěné flashbacky, hudbu i s „Relax“ a Bínyho legendární „magický voko“. (16.11.2014)

"Takoví jsme byli" - Vít Olmer se po takřka dvaceti letech vrátil k české exploataci a vytvořil další časovou konzervu hnusu a bizarností, v nichž si rochní aktuální česká společnost. Postradatelní české kinematografie, s vydatnou dávkou fanservisu pro starší a pokročilé, servírují hutný destilát cynického marasmu a zjitřené hysterie plebsovských internetových diskusí. (13.12.2015)