Réžia:
Dome KarukoskiScenár:
Aleksi BardyKamera:
Henri BlombergHudba:
Jean-Paul WallHrajú:
Peter Franzén, Laura Birn, Jasper Pääkkönen, Yusufa Sidibeh, Jussi Vatanen, Timo Lavikainen, Pamela Tola, Mikko Neuvonen, Niko Vakkuri, Jani Toivola (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Príbeh neonacistu, ktorého nová známosť privedie k nutnosti zásadného rozhodnutia. Neonacista Teppo sa zoznámi so servírkou Sari, ktorej tiež padne do oka. Všetko vyzerá ideálne, kým si Sari nevšimne tetovania, ktoré má pod oblečením, a on nezistí, že Sari má dieťa s černochom. Teppo sa dostáva pred vážne rozhodnutie a bude si musieť vybrať medzi svojim doteraz neochvejným svetonázorom a priateľmi, alebo prísľubom lásky a rodinného života. Jeho brat a kamaráti mu však situáciu nijako neuľahčujú, skôr naopak... (RTVS)
(viac)Videá (1)
Recenzie (95)
Škandinávia málokedy sklame. No a inak tomu nebolo ani u tohto diela. Ako sa už sluší a patrí, malým sklamaním je už otrepaná pointa - nazi vs. neger a klasické gradovanie , resp. postupné vypointovanie a finále. Drsný sever ale do mdlých vôd kinematografie prináša svieži vietor, ktorý je najlepšou ingredienciou podobných sociálnych drám. ()
Já jsem poměrně velká milovnice severských filmů až se může zdát, že jim trochu nadržuji, možná to tak někdy trošliličku je, ale tentokrát to neudělám. Ačkoliv bych po herecké stránce (Teppo, kterého hrál Peter Franzén byl suprovej) neměla žádných výtek, tak jsem tomu příběhu moc nevěřila. Kdyby šlo o jednu situaci, tak přimhouřím klidně jedno oko, ale bylo jich víc a to už jsem nepřekousla. Ty neonacistický hrátky byly přece jen až moc na hraně, co se reálnosti týká a ten bombastický konec mně taky tentokrát moc nesednul. Možná se mýlím, já nevím nic o tom, jaké mají ve Finsku problémy s neonacisty, ale nedá se nic dělat, nad trojku já dneska nejdu. ()
Navenek jsou to drsoni, uvnitř se to v nich ale bije. Bílé Finsko, vyholené hlavy, ne moc velká inteligence a um připlést se do každé rvačky, která se naskytne. Zoufalí hrdinové se tu pohybují v příběhu, který sice není žádná hitparáda, nicméně sází na reálnou atmosféru a velmi dobré herce. Hlavní nácek pozná blondýnu, brzy se do ní zabouchne, jenže ona záhy najde na jeho těle vytetované něco, co se jí sakra nelíbí. Ten černoch vzadu je totiž její syn. Radikální neonacista začne měknout. A to je možná jedna z prvních velkých kaněk. Až příliš brzy v tom (neonacismus) totiž nemá jasno, navíc role matky (kluka ohrožuje náckův agresivní bratr, incident s granátem) zůstává v pozadí. Tenhle sociálně nenávistný propletenec nicméně láká, takže ty opatrné čtyři hvězdy si zaslouží. ()
Typicky severský film, sociálně vnímavý, s bizarními postavami, jdoucí po silném příběhu, vyvracející obecně zavedenou ideologii, totiž Evropě vládnoucí multikulturalismus. Snímek dehonestující všechny ty rozjuchané multikulti komedie... Lví srdce je film, který intuitivně reaguje na status quo, který obtěžkává současnost - Evropa se mění, ale obyčejných lidí se nikdo neptá, nedává jim šanci zvolit si zachování dosavadního stavu světa, fatálně jim nutí realitu nového. Starý svět odchází a pokud s tím nesouhlasíte, budete muset odejít s ním, stejně jako to udělá jedna z postav... Neobyčejně pravdivě smutný film... ()
Od snímku z prostředí radikálních neonacistů jsem nečekala žádný zázrak, takže jsem nestačila zírat, jak rychle jsem propadla ději a pod tíhou nepřetržitých obav sledovala vývoj příběhu, o kterém jsem si byla jistá, že skončí hodně špatně. I v samotném rozuzlení jsem se však pořádně sekla, za což tvůrcům musím blahořečit, jelikož mi přichystali celkem slušný adrenalinový filmový zážitek. Abych si u nejdrastičtější scény oddechla, jak všechno dobře dopadlo, tak to se mi fakt asi ještě nestalo. (80%) ()
Galéria (21)
Zaujímavosti (1)
- Film bol natáčaný v meste Kotka, ktoré sa nachádza na pobreží fínskeho zálivu v provincii Kymenlaakso a scéna, v ktorej vojaci skladajú prísahu, bola natáčaná na olympijskom štadióne v Helsinkách. (Jello Biafra)
Reklama