Nezlomný

Copak o to, kvalitní životopisný materiál v podobě knižní předlohy by asi byl, ale právě šablonovitost příběhu, absence emocí a časová nevyváženost jednotlivých životních etap ve filmu, z nichž nejvíce času zaberou protahované scény na moři a v táboře, zkrátka nedovolují filmu jakkkoliv vybočit z žánrového průměru. Například etapy kolem Zamperiniho sportovní kariéry nebo jeho poválečného osudu byly paradoxně odbyty jen několika scénami. Občas se prostě stane, že se sejde zvučný tým tvůrců, ale výsledek je nemastný, neslaný a bez osobitého rukopisu. A Nezlomný je právě tento případ. (13.06.2015)

Spoilery! Tímto filmem Angelina ukázala, že nevyniká pouze ve vystavování svých umělých předností. Dokázala vyrobit snímek, kde mi dokonce nevadil Jai Courtney, kterého normálně nenávidím. Podařilo se jí to zřejmě proto, že ho hezky rychle poslala tam, kde umí hrát nejlépe - pod drn. Před zhlédnutím jsem očekával podstatně více sportu a podstatně méně války. Tyto dvě složky byly ve filmu zcela naopak. Celkem mě překvapilo, kolik přistěhovalců tehdy v Berlíně v roce 1936 vyhrálo pro USA medaile. Pokud si chce tuto událost někdo velmi detailně přiblížit z černé perspektivy, nechť tak učiní prostřednictvím tohoto snímku. Kromě této krátké atletické vsuvky snímek nabízí ještě dvě velmi kvalitní pasáže. Brutálně napínavou a kvalitní asi měsíční plavbu na člunu ve třech lidech a čekání na vysvobození. Toho se kluci nakonec dočkali, ale skončili v pařátech nelítostného seržanta Wasabiho (přezdívaného pták), který si komplex ze svého mikroskopického údu rád kompenzoval na zajatých válečných agresorech. Snad právě ten pobyt v kempu byl malinko roztahaný a místy značně stereotypní. Nakonec však přispěchala Angelina s velice kvalitním závěrem a nechyběla ani dojemná tečka. Já jsem z jejícho druhého počinu značně nadšen. Věčná škoda, že si o rok později pohřbila režijní kariéru dost nevydařenou sračkou. Viděno v rámci Filmové výzvy 2017. Film mi vybral uživatel FFilipCZ. (23.03.2017)

Něco jako Válečný kůň v pyskatém provedení. Zajímavý příběh, jenž by se taky dal dobře natočit, ale snaha dostat do toho senzaci, šok a mraky amerického vlastenectví z toho udělaly v mých očích propadák. Kolega verbal má recht. Proč žraloci skákající lidem až pomalu na hlavu? Tak to přeci v moři není. Když x měsíců kaloricky strádající týpek dostane pěstí do obličeje, sesype se od nosu až k pelvisu. Chcete mi snad říct, že popisované strádání udělá z amerických letců ty správně zocelené muže? S podobnými zraněními obličeje by natáhl kramle po dvou peckách do kebule, o nemožnosti polykat tu vodovou nestravu ani nemluvě. A když přelítne poslední béčtyřicetdevítka, chlapi se radostí vyhazují do vzduchu a dávají si hobly. Bodeť ne, však catering v průběhu natáčení určitě stál za to. Víc v únorovém kultu na konci ledna. (16.01.2015)

Když po měsících mučení konečně zjistíte, že je velitel vašeho zajateckého tábora gay (a vy jste souhrou náhod nejsympatičtější vězeň široko daleko), je ten pravý čas, vzít nohy na ramena. Je to pěkné, je to hezky natočené, ale je to nepopsatelně nudné a ubíjející. Když v dobrodružném snímku chybí napětí, je zle. (13.06.2015)

Tak mám za sebou pravděpodobně poslední z letošních filmů nominovaných na Oscara kterej uvidím a opět jsem se moc nebavil. Já fakt nevím čím to je, přitom si myslím, že solidní drama obzvlášť pokud je ze života ocenit dokážu, ale tyhle typy filmů jsou prostě takový divný. Nevím jak to říct, prostě nalajnovaný podle šablony aby splňovali to co mají splňovat. do jaký míry za fakt, že film je divně rozskouskovanej místy pekelně nudnej a předvídatelnej může scénář či nezkušenost režisérky spekulovat nehodlám na to jsou tu jiní odborníci.40% (26.01.2015)