Insidious: Kapitola 3

Co na tom, že tady máme potřetí tentýž film? Ono to kupodivu funguje pořád stejně a stále si v rámci hollywoodský hororový produkce udržuje svoje kvality. není to laciný a ač je tam halda skok lekaček, žádná z nich nepůsobí zbytečně nebo trapně. Tvůrci vždy zcela záměrně upřou divákovu pozornost na určitou část obrazu, aby ho pak mohli šokovat úplně odjinud, odkud by to nečekal. Leigh Whannell se navíc s režií popral s naprostou bravurou a sebevědomě servíruje za doprovodu parádní kamery, výbornýho nasvícení a skvělýho soundtracku nápaditý mrazivý scény, který nejsou sice objevný, ale v záplavě dnešních rychlokvašek vynikají snad ve všech ohledech. Co naopak zklamalo byly jistý momenty, který bych spíš čekal v akčním béčku, než v hororu ("Come on, bitch!") a taky finální záběr by šel určitě vymyslet jinak. Celkově je třetí INSIDIOUS ale výborná hororová jízda, která byť vznikla spíš pro prachy, stále má díky dobrým tvůrcům co nabídnout. (25.09.2015)

Je dosť pravdepodobné, že svojim hodnotením preháňam, no mne sa posledné pokračovanie "Insidious" pozdávalo najviac. Potešil nový vizuál zmrda, ktorý konečne nevyzerá, ako by ho na ksicht nejakému "parchantovi" nenakreslila študentka, "zväzácka brigádnice", počas dňa strašidiel na Bojnickom zámku. Čo sa týka lakačiek, ako to už prezentoval samotný Wan, je ich rozhodne viac, ako mäsa v "Tresce Exclusiv od PRETA". Určité pasáže dostatočne atmosferické, takže "finally" aspoň miestami došlo na vzbudenie nejakých emócií. Dej je omnoho jednoduchší, menej komplikovaný ako pri predchádzajúcich story, no v tomto prípade mi to nijak neprekážalo, ba priam naopak, skôr nečakane potešilo. Človek si nemusí počas plynutia deju nič v hlave odčítať, deliť či násobiť, ale len vnímať, čo tvorcovia ponúkajú. Citlivá pasáž záveru síce nijak neurazí a je pomerne milá, no mne tento spôsob "spadnutia opony" proste nijak nevyhovuje. Rozuzlenie nemôže nikoho prekvapiť. Jedine že by bol buď komplet tupý, alebo začal túto doposiaľ trilógiu sledovať od "trojky" - 69,99 %. (22.06.2015)

Řemeslně solidní, ale tentokrát bohužel naprosto nezajímavá sázka na jistotu. Kde jednička stanovila pravidla a poprvé nás provedla skrz the Further a dvojka zajímavým způsobem rozvíjela příběh, tam třetí kapitola jede po kolejích tendenčního duchařského/vymítačského hororu a neobsahuje v podstatě nic, co bychom v lepším provedení neviděli v prvních dvou dílech. Scénář je tentokrát na Whannellovy poměry vážně žalostně nenápaditý a nepřekvapivý. Lin Shaye je pořád super, ala sama to na vyšší hodnocení nevytáhne, zvlášť když nemá oporu v ostatních hlavních hercích, kteří bohužel předvádějí opravdu slabé výkony. Super je i démon, o něm se ale divák příliš mnoho nedozví. Lekaček je zato ve filmu jak nasráno, dodávám že bohužel, protože vždycky zruší náznaky budované atmosféry. Žádná z lekaček navíc v podstatě k ničemu nevede, démon se zjeví, bafne a zase zmizí. Za celou dobu jsem tak vlastně nezískal pocit, že zdejším hrdinům opravdu něco hrozí, že by je tvůrci třeba vážně nechali démonem odpravit. Pes, který štěká/leká, nekouše. To je pro horor asi nejzávažnější výtka. (05.06.2015)

Při sledování se člověk nemůže ubránit dojmu, že všechno už tak nějak viděl stokrát jinde. Třeba jen pokud jde o hlavní postavu jasnovidky Elise, Leigh Whannell (který byl autorem scénáře i prvních dvou dílů a pro něhož tento film představuje režijní debut) se nechal slyšet, že "Elisin příběh začal vnímat jako variaci na klasické westernové téma pistolníka ve výslužbě, který je nucen vrátit se ke své práci; anebo, což je obvyklejší dnes, jako podobný příběh nájemného zabijáka." A tak je to v tomto filmu se vším, scénář je spíše jen spletencem provařených motivů z mnoha jiných hororů, a nějaké tvůrčí invence je v něm proto pomálu. Film se navíc pro mě nepříjemným způsobem vyloženě vyžívá v infarktových lekačkách, při kterých vždy člověk nadskočí ze sedačky. Fanoušci série, pro které byl tento prequel primárně natočen, to asi mají rádi, ale osobně mi to je dost nepříjemné. (Režisér to okomentoval slovy: "Film ze série Insidious má strašidelnou atmosféru, ve které nikdy nevíte, co máte očekávat, a předkládá vám scény, které se vám zapíšou do paměti." Jeden z producentů filmu, Oren Peli, k tomu dodává: "Myslím, že fanoušci mají tyhle filmy rádi, protože se nejedná o klasické horory, spoléhající na odpudivé záběry - snaží se vás vyděsit metodicky a efektivně.") Což se asi filmu daří - rozhodně mu nelze upřít, že je chvílemi skutečně hodně děsivý, milovníci hororů si tedy asi přijdou na své. A to i zásluhou dobré práce společnosti Fractured FX, která vytvořila masky a speciální efekty (tvůrci vyžadovali spíše "děsivý" a "nechutný" styl, než gotickou stylizaci předchozích dílů; hlavní démon - muž, který nemůže dýchat - se vážně povedl). Příjemným objevem snímku je 18 letá Stefanie Scott, která už má navzdory nízkému věku početnou základnu fanoušků (k dnešnímu dni má její oficiální stránka na Facebooku 2,3 milionu fanoušků) a kterou jistě čeká velká budoucnost. Měl-li bych svůj celkový dojem nějak shrnout, nic jsem nečekal, nic jsem nedostal, a spíše si jen utvrdil negativní názor na moderní horory. Pokleslejší a komerčnější žánr aby dnes pohledal - o čemž svědčí už jenom ta posedlost točit ke každému jen trochu úspěšnému hororu další a další pokračování. Jsem jediný, komu se tahle nastavovaná kaše zajídá? (05.06.2015)

Tak jsem si to pustila v noci v obavách, že zase čtvrt roku budu muset spát při svíčkách, protože mi k usínání zase začne samovolně hrát dětské piánko (real story). To jsem ale netušila, že nastala doba, kdy i áčkovému hororu poslouží k vrcholnému vybudování napětí týpek zmatlanej bahnem. Pochopila bych, že to může být horor pro ženu v domácnosti, jíž sebou takto zapatlaný manžel flákne o bílé sófa, ve mně jako vyznavačce Spartan Race a podobných závodů to však žádné děsuplné emoce nevybudilo. Jedinej klad, kterej tenhle film má, je Lin Shaye v hlavní roli, alespoň ta mě bavila, protože co si budem povídat, při každém jejím vážném pohledu jsem si vybavila jak porcuje kuřata V 2001 Maniacs: Field of Screams, což mi minimálně vyvolalo úsměv na tváři. Takže úplně bez emocí sledování tohohle nepovedenýho cestování mezi dvěma realitami (a ještě bez hasičské sirény) nebylo. (23.07.2015)