Insidious: Kapitola 3

„Come on, bitch!“ Lin Shaye jakožto médium na prahu penze je zaslouženým středobodem třetí kapitoly. Ostatně, kdo jiný by mohl zatočit s dýchavičným démonem, co nápadně připomíná jistého chovatele prasat z Hannibala, když ne ona? Problémem může být, že ostatní postavy vám jsou úplně volné či s ohledem na to, že se jedná o prequel, máte obavy maximálně o to, aby si Elise v Dálavě nezapomněla peněženku s doklady. „Specs“ Whannell zřejmě tušil, že nemůže s předchozími kapitolami závodit v atmosféře, tak vsadil na lekačky, no a v této souvislosti bych chtěl upozornit, že by bylo vhodné koupit si do kina jeden lístek navíc, abyste mohli vedle sebe položit přenosný defibrilátor. Můžete být ošlehaní stovkami hororů, oči mít na stopkách a vidět za roh, ale vsadím se, že vás párkrát dostanou (třeba scéna sražení autem, ta byla na nitráček pod jazyk). Co na tom, že jsou některé laciné (třeba ta poslední) a klasicky si pomáhají decibely, hlavně že kardiaci trpí. Je fakt, že od nástupu výstředního dua krotitelů nadpřirozena (stylově oděného v bundičce Caspera a tričku s He-Manem) zařadí Chapter 3 vyšší rychlostní stupeň, ale stejně se až dokonce už jen dívá na Wanova koncová světla. A to přitom James nejel nějak rychle a zběsile.. (05.06.2015)

Přestože za podobný třetí díl by se nemusela stydět nejedna hororová série, tady už musí jít mé hodnocení zákonitě dolů. Zatímco Dvojka posunula příběh o notný kus dopředu, Trojka vlastně jen recykluje scény z minulých dílů. Závěr považuji za hodně slabý. Lekačky sice fungují správně mrazivě, ale herecké osazenstvo a slabší děj na mém resumé nic nezmění. Případný 4. díl by bez Jamese Wana ztrácel zcela smysl. Nechte už prosím Dámu v černém spát, stejně jako Rudého. 55% (06.10.2015)

No přiznám se, že původně jsem z komentářem na tuto žebrotu nechtěl vůbec ztrácet čas, protože to jenom zapadá do laviny sraček která se v žánru horor valí v tomto roce a tak se děje již několik posledních let. I když je pravda, že co se koncentrované trapnosti týče, tak remake Poltergeista a Vzkříšení demence nastavili laťku (ne) kvality opravdu hodně vysoko, tak tohle tomu zdatně sekunduje. Mno můj čas je drahý takže jenom stručně to co se rozpadlo pod rukama už mistrovi Wanovi ve dvojce se tu dojebalo definitivně. Zkrátka další omletej stokrát viděnej duchařskej koncept plnej laciných lekaček. Pokolikátý už??? 15% (21.06.2015)

Vhovněvězící 3 (Inshitdious) opět plně reflektuje svůj název, otravně se hodinu a půl brodí hustou sračkou a není to nic jiného než další, trochu lépe natočený hybrid Abnormálních pasivit. Nějakou pipinku zase unyle a sáhodlouze v pološeru obtěžuje krutohrůzný Semtamskříp, na kterého si prostě neposvítí ani její fotr, protože se patrně snaží devalvovat akcie ČEZu. A tak „když je něco divného ve vaší čtvrti, koho zavoláte“? No přece babu v plynové masce a dva kretény z jedničky, jejichž etuda tehdy udělala z už tak trapného hororu ještě trapnější grotesku. Dýchavičná sedmdesátka, zocelená bojem o mlíko v akci, je znovu hustě akční, neváhá ani minutu, sbalí si svých pět nejúčinnějších zaklínadel jako například „Duchu, duchu, táhni už do prdele!“, zobne nitrák a vyrazí do mlžného astrálu, kde to s jejich pomocí drsně natře nějakému chudákovi plesnivému důchodci, co si chtěl jen zašpásovat s šestnáctkama. Celé je to asi tak stejně napínavé a strašidelné, jako ve starobinci sledovat libovolného geronta s parkinsnem, jak svačí vidličkou kukuřičné lupínky. (11.07.2015)

Po lehkém úvodě vás rozseká taková lekačka, že si uvědomíte s čím máte co odčinění. Agresivita stoupající do maxima s účesem Sama Raimiho! První INSIDIOUS gradoval postupně. z čistého neočekávání až do stoprocentního hororového transu, při kterém se zarážel dech i těm nejodvážnějším hororovým nadšencům. Dvojka navazuje na padesáti procentech maxima, bohužel. Wan dvojku uchopil pro komerční záležitost, a to měl klíč od zlaté brány kultovních hororů, ke kterým se budeme vždy vracet. INSIDIOUS 3 je ale uchopen na devadesát procent, tolik lekaček si nepamatuji dlouhé roky, bylo jich tolik, že jsem si řekl že to nemůže pořád fungovat, ale po dvou scénách jsem vyskočil z křesla (okno). Leigh Whannell perfektně zvládá atmosféru, napětí, správný okamžik úhlu kamery a nepředvídatelnost (až na závěr, ten snižuje dle mého velmi hodnocení). Horor nad kterým zbytečně nepřemýšlet, horor který se musí pořádně procítit. (15.06.2015)