Amores perros

Film ve stylu Q. Tarantina který popisuje život jedné netradiční rodinky (matka – alkoholička, dva synové - jeden dělá v supermarketu a v noci podniká ozbrojená přepadení a svou ženu doma terorizuje a ten druhy dělá prd, protože za něj vydělává jeho pes při ilegálních zápasech), dále bezdomovce (bývalý legionář, který si přivydělává nájemnými vraždami) a konečně modelky, které náhoda převrátí život naruby. Prostě láska má mnoho podob aneb láska je kurva. (15.09.2009)

Originální a zajímavý film je pozoruhodně odtočen. Jinak, než jsme zvyklí, ovšem typicky pro pana Iñárritu, který se v tomhle vyžívá a dává divákovi možnost si poskládat mozaiku. Jeho tvorbu jsem viděl nezvykle obráceným způsobem, Babel, později 21 gramů a klenot jako Amores perros jsem si nemohl přeci nechat ujít. Jsem rád, že jsem situace využil, ale film je zbytečně zdlouhavý a často emočně nevyvážený, příběhové linie jsou propastně rozdíloné, první část byla spíše nudná. Druhá hodně realistická a nejzajímavější. Třetí hodně napnutá, emočně přetékala i díky výborně vybrané muzice. Kdybych si měl vybrat mezi Babelem, Amores nebo 21 gramy... nevyberu si ani jedno, protože s jeho tvorbou se nemohu úplně stotožnit. (27.04.2008)

Musím se přiznat, že se mi film celkem zamluval. Ten dlouhosrstý bezdomovec - zabiják byl docela sympatická kopa. Pohled na všechny ostatní mexické rypáky už tolik příjemný nebyl, ale dalo se to vydržet. Vše bylo pěkně ozvučeno. Hlavní trojpříběh docela zajímavý, takže až na ty rypáky má film skutečně takový velkolepý outfit. Bojují zde pejsci a při nejednom záběru na mrtvé psí tělo určitě nejedno srdce zaplesá. Je to vlastně celkově takový film o pejscích. Rozhodně však nic pro Zdendu Srstku. Svoje hodnocení bych skutečně nerad přeháněl, takže ho usídlím někde kolem 3*. Ale nutno dodat, že se jedná o nejlepší mexický film, který jsem kdy viděl. Raději už nedodávám, že je to zároveň jediný čistě mexický film, který jsem kdy viděl. (02.07.2012)

No co to sakra bylo, jak muze mit takova kravina tak dobry hodnoceni? Film je vlasne sestavenej ze tri pribehu, pricemz mi prislo, ze Ińárritu chtel v kazdym vyjadrit urcitej druh lasky, at uz to je ke zviratum nebo k nejake osobe, coz se mu docela povedlo. Prvni pribeh je nejbrutalnejsi a taky nejlepsi, psi zapasy jsou dobre tema a i zpracovany to bylo slusne, jenze po chvily se zacli situace opakovat a zaver s velkou sazkou uz je provarenej ze spousty jinejch filmu. Druhej pribeh byl asi nejslabsi, jediny co tu stoji za zminku je vecne hystericka modelka, jinak samotnej pribeh tehle casti stal za hovno a vubec nevim co tim chtel tvurce rict. A treti pribeh se zacal odvijet jako docela slusne drama o zabijakovi, jenze se vsechno desne tahlo a nakonec to taky za moc nestalo. A do toho vseho nekolik situaci, ktere spojujou jednotlive pribehy a tudiz diky nim ziskavame komplexnejsi pohled na celou situaci, ale to uz tu taky nekolikrat bylo. Takze jedinej klad filmu jsou docela slusny herci, misty povedena hudba a skoro az dokumentarni syrovost, ale to na dobry hodnoceni nestaci. (04.08.2006)

Jelikož mám opravdu ráda tvůrčí dvojku Gonzáleze s Arriagou, tak jsem byla hodně zvědavá na jejich první společný počin a opět nezklamali. Dostala jsem přesně to, co jsem od nich čekala, čili syrový a nepříjemný film, který předkládá život takový, jaký je. Opět ve filmu sledujeme několik příběhů, které se vzájemně proplétají, každý příběh zobrazuje jiný druh lásky, ale výsledek je úplně stejný. Tohle není film na nedělní odpočinkové odpoledne, je třeba se připravit na pořádnou dávku deprese. Velkou roli ve filmu hrají psi, pro milovníky psů tento film určitě není zrovna lehký oříšek, já si však ani jednou za film neřekla: "fuj, to je hnusné, to už je moc", prostě jsem to brala, tak jak to je, jako tvrdou realitu. Na plný počet to není, protože film si nedokázal po celou délku udržet laťku, kterou nastavil v první části, ale jelikož jde o Gonzálezův režijní debut, nelze nic jiného, než smeknout. Film, který určitě doporučuji, za vrchol této dvojky však stále považuji "21 gramů". (06.04.2012)