Vyprážané zelené paradajky

Jako vždy skvělá Bates:-) film nás provádí časovou linií v osudech několika žen, ukazuje problémy, které ženy měly od počátku věků, tragédie, jež ovlivní celý život, ale i čisté přátelství a to v době,kdy řádil Ku-klux-klan a pro černošskou rasu to nebylo zrovna lehlé. A pro ženy, co odešly od muže, ať už z důvodů fyzického násilí také ne. Film, jenž vás donutí zamyslet se nad životem vlastním i ostatních lidí, film, jenž se odehrává v nádherné krajině a zanechá za sebou hořkosladkou stopu ve vaší duši. (14.01.2014)

Mám rád nostalgické filmy, ale tento prírastok k žánru, podobne ako o dekádu novší Notebook, padá na zbytočnej a (na rozdiel od spomínaného filmu) miestami otravnej dejovej línii v súčasnosti. Všetko to vrcholí vo finále, ktoré je i na môj vkus melancholika riadne samoúčelne sentimentálne (jedna neskutočne zbytočná dojímavá scéna). Navyše na úplnom konci filmu na nás vyrukujú s "pointou", ktorá bola jasná zhruba od pätnástich minút filmu. Inak je to fajn - vtipné, atmosferické, miestami príjemne sentimentálne, miestami napínavé a navyše s jedným riadne čiernohumorným "vtipom". Vystrihnúť tú polhodinku, čo sa odohráva v súčasnosti a bolo by to dokonalé. (15.03.2008)

Zajímavý příběh, o vzdoru proti nespravedlnostem a užívání si života, sráží přílišná sentimentální patetičnost při zobrazování příkoří a odboji proti nespravedlnosti a zrůdné krutosti. Dva příběhy v zcela odlišných časových rovinách vypráví o nutnosti uvěření žen ve své vlastní síly a jejich realizování svých vlastních cílů a přání v životě. Starší příběh vypráví o silné ženě Idgie Threadgoode (Mary Stuart Masterson, jako malá Nancy Moore Atchison), která si užívá všech krás života, zastává se uzurpovaných a slabých a staví se neohroženě čelem k rasismu a ostatním nepravostem a společenskému pokrytectví. Mladší příběh pak Idgle ve starším věku jako Ninny Threadgoode (zajímavá Jessica Tandy) vyprávěním vlastního příběhu statečnosti a radosti staví na vlastní nohy nešťastnou ženu Evelyn Couch (Kathy Bates), která se podle svých možností vrhne do seberealizování a užívání si života. Bohužel je ta zdůrazňovaná patetická statečnost a neohroženost prvkem snižujícím jinak sympatické dílo. Z dalších rolí: Idgienina nejlepší přítelkyně Ruth Jamison (Mary-Louise Parker), která je uchvácena Idgeininou nespoutaností, nepoddajností a statečností, černošská služka Sipsey (Cicely Tyson) s tajemstvím o svém činu, Idgienin bratr Buddy Threadgoode (Chris O'Donnell), s tragickým skonem v mládí, věrný černošský sluha Big George (Stan Shaw), oddaný pomocník, Evelynin ignorantský manžel Ed Couch (Gailard Sartain), bezdomovec a samotář Smokey (Timothy Scott), držící si svoji čest, Idgeinin nápadník a místní šerif Grady Kilgore (Gary Basaraba), puritánský reverend Scroggins (Richard Riehle), zarputile hledající šerif Curtis Smoote (Raynor Scheine), a násilnický Ruthin manžel Frank Bennett (Nick Searcy). Optimistické, s příjemně humorným nadhledem, patetickou tragikou a monumentalitou. Přesto je to stále poutavé a zajímavé vyprávění. Naivně idealistické ve svém poslání a dodávání sil a víry v život a jeho krásu a půvab s jeho nezaměnitelnou možností. (24.10.2012)

Z nadšené čtenářky, největší obdivovatelky literární Misery a pečovatelky se o rok později stala nespokojená manželka žijící ve stereotypu, která se nejprve zesměšňuje ve feministickém kurzu, aby se následně proměnila v moderní sebevědomou dámu. Pomůže jí k tomu dávný příběh na pokračování z prostředí amerického jihu o velkém přátelství, pomstě a porozumění. Ovšem škoda, že tahle retrodetektivka je uhlazená a nepříliš účinná. Kathy Bates je jedním z lákadel téhle milé podívané, na kterou si dnes sice diváci asi už moc nevzpomenou, ale podobné laskavé kousky je fajn si tu a tam zopakovat. Ač bych ovšem na několika místech krátil. (07.09.2017)

Příjemný film. Jednou bych tomu možná napálil plnou palbu, ale to musím nejprve porozumět čtyřicátnicím, které prochází přechodem, protože to je přesně ta část příběhu, kterou úplně nepobírám. Kriminální zápletka z minulosti je ovšem velmi, velmi, velmi milá a postavy emancipovaných žen ve 20. letech jsou neméně milé. Hodně oceňuji také černý humor, který se tam objevil a možná i trochu čněl. Co by ale byla smažená zelená rajčata bez trochy pepře? (16.11.2012)