Réžia:
Dan PřibáňScenár:
Dan PřibáňHudba:
Tatiana MikováHrajú:
Dan Přibáň, Aleš Vašíček, Marek Slobodník, Tomasz Turchan, Radoslaw Jona, Dana Zlatohlávková, Jakub Nahodil, Zdeněk Krátký, David Novotný (rozprávač)Obsahy(1)
Cestovateli Danu Přibáňovi a jeho partě nestačilo, že dokázali nemožné, když přejeli Trabantem Afriku a natočili o tom nezávislý film. Rozhodli se vypravit na ještě náročnější cestu. 21 124 kilometrů napříč Jižní Amerikou až na konec světa. A aby to nebylo moc jednoduché, tentokrát nepojedou jen Trabantem. Sestava snů v mezinárodním týmu Čechů, Poláků a Slováků patří podle Dana „buď do blázince, nebo na šrotiště." Dva Trabanty, polský Fiátek a Jawa 250 z roku 1957 se místo toho vydává vstříc tomu nejnáročnějšímu, co se dá v Jižní Americe najít. Amazonský prales, pětitisícové průsmyky And, pouště i oceán. Tahle šílená jízda rozhodně není bezstarostná, je ale fascinující a zábavná. Jak se dokáže snést osm lidí ze třech zemí, kteří se navzájem skoro neznají, čtyři měsíce ve žlutých ponorkách? Ta největší výzva není venku, ale uvnitř. (Aerofilms)
(viac)Videá (2)
Recenzie (266)
Klobouk dolů před jejich dobrodružnou cestou. Já Andy přejel jenom na kole, ale to byla taková mastňácká cesta, na které jsem měl každý večer sprchu a postel. Tady zase cestovatelé přežijí tolik krušných chvilek, jen aby ta auta málem doopravdy utopili díky vpravdě školácké chybě. Navíc polští experti museli být snad sjetí, jinak to není možné. Ale z filmového hlediska je to takové nevyvážené. Dramatické scény střídá nuda. Stejně klobouk dolů, protože když se nad tím zamyslím, tak bez těch záběrů pro kamery by tahle cesta byla o pěkných pár dnů kratší (70%). ()
Parta kolem Dana Pribáně jsou opravdoví blázni, ale já mám ty jejich traby ráda. Přijde mi, že si kluci (a Dana) před kamerou na nic nehrajou a že jsou sví. A co se mi hodně líbí, jak si uměj poradit s každou situací (zásek v písku, kdy se blížil příliv, ztracený pas, počasí...) a že kluci svým trabantům hladěj volanty :-) A, brácho, máš pravdu, trabant je jako ženská :-) ()
Born to be wild aneb Easy rider v česko-polsko-slovenském podání. Tentokrát nikoliv (tolik) cestopisně jako v případě afrického dobrodružství, ale více nespoutaně i díky vydatnému přispění permanentně posílené polské dvojičky v molochu. Jejich netradiční osvětový výklad dvojího zabarvení místní řeky, možná nedojde pochopení (uznání) u předních světových geologů, své zastánce si však bezesporu najde. Minimálně mezi příznivci lahodného chmelového moku. Jak jsem již poznamenal, tohle jihoamerické dobrodružství, je v mnohém od svého afrického předchůdce odlišné, to nejdůležitější však přetrvává. Touha po dobrodružství a překonání předsudků. Tak kam příště, Dane? ()
Multinárodní cesta za snem, která vede napříč nádherným kontinentem. Už Afrika si mě absolutně získala. Na tohle pokračování jsem čekal hrozně dlouho a hrozně moc jsem očekával. Moje očekávání byla překonána. Opět je každičká vteřina neuvěřitelně zajímavá, ale v tomhle dílu se mi navíc zdálo, že se mnohem více myslelo na diváky u televizních obrazovek a byl jim dodán mnohem lepší materiál k obdivování. Posádka se rozrostla o další sympatické členy, polského Fiata a zapáleného slovenského frajera na Jawě. Zmíněný Marek Slobodník mi brutálně připomínal jednoho slovenského spolustudenta. Vyjadřováním, chováním a prostě vším. Opět nádherné záběry krajiny, špatně sjízdné cesty a další věcičky, které cestu zdravě komplikovaly. Zmíním třeba nádherné mosty se shnilého dřeva, po kterých už nějaký ten čas zřejmě nikdo nejel. Kdybych přes ně měl trabant přepravit, tak bych se nejspíš tak rozklepal, že bych neudržel ani volant. O polském Radkovi, kterému se podařilo během cesty ztratit ne jednou, ale hned dvakrát pas je lepší raději ani nehovořit. Zkrátka dokonalá oslava života v té nejryzejší podobě, kterou musí zákonitě ocenit každý, kdo má ten svůj život alespoň trošičku rád. O tomhle je dokument především. Jediné, co bych zde vytknul je délka stopáže. Většinou nadávám na příliš dlouhou stopáž, ale tady bych si moc rád dal několikrát přidáno. Naštěstí tu je seriálové řešení, které je cca 5 hodinové! ()
Veliká pecka a úžasná podívaná se skvělou partou lidí. Jen mě tam sral ten Polák, co pořád ztrácel pas, i když jeho pašování přes hranice je paradoxně nejlepší, nejnapínavější a zároveň také nejvtipnější část filmu. Samozřejmě to není moc o těch zemích, o nich se moc nedozvíme, ale opravdu jen o autech, lidech, problémech a konfliktech, ale natočeno je to opravdu skvěle, má to super momenty, je to vtipné, nesmírně, nesmírně motivující k něčemu podobnému a hlavně je to veliká pocta trabantům na pozadí nádherné země a krajiny, s neodolatelnými cestopisnými (vzdělávacími) komentáři, je to plné dobrodružství a vy to prostě prožijete s nima. Mě se to líbilo, jsem nadšen a těším se na další cesty. Dan Příbáň je opravdu neskutečnej frajer a tohle je napínavá pecka a dokumentární jednička. A nezpochybnitelná. 100%. ()
Galéria (35)
Fotka © Jakub Nahodil, Zdeněk Krátký, Radoslaw Jona
Zaujímavosti (7)
- Celkem bylo pořízeno 480 hodin filmového materiálu. (willy1)
- Trabantí expedice vyjela 2. 9. 2012 a cesta trvala přes 4 měsíce. (Lucas87)
- V jedné ze scén se seznámíme i s kameramanem snímku, konkrétně v té ze začátku výpravy, Kameraman přijde zmlácený za ostatními a oznámí jim, že přespolní se mu pokusili ukrást kameru. (MatyM)
Reklama