Leto s Marnie

Jsem rád, že se Jonebajaši dokázal odpoutat od Mijazakiho a natočit toto snové anime sám. Popravdě řečeno, Mijazakiho absence je na tomhle filmu trochu znát, stejně jako předchozí Jonebajašiho počin (ke kterému napsal Mijazaki scénář) postrádá snímek větší množství hravosti a invence. Na druhou stranu by bylo dobře, kdyby si Jonebajaši vytvořil svůj styl, inspirace jeho učitelem, především co se námětu týče, tu je přeci jen dost patrná. Nu což, snad se mu a jeho kolegům podaří studio Ghibli udržet, byla by škoda, kdyby byl filmový svět o takovéto krásné animované snímky přišel. Vzhledem k tomu, že jsem Ariettě lehce přihoršil, u Marnie přivřu oko. 90% (12.07.2015)

Moje první setkání s Ghibli studiem. A výsledek? Spokojenost a příjemné pohlazení po duši. Grafika mě odrazovala (asi hlavní důvod, proč jsem zatím nic z tohoto studia neviděla), ale příběh mě vtáhl, soundtrack nádherný, závěrečnou píseň jsem si zamilovala. Sice mě asi tak v před půlkou filmu napadlo: "A co kdyby Marnie byla....." a měla jsem pravdu. To mi možná zkazilo výsledný dojem, ale i ten je ve finále hodně pozitivní. Dlouho jsem váhala, je to někde na pomezí 8-9/10. Dávám 4* pro tentokrát. (22.11.2019)

Tak trochu jiný film od studia Ghibli. Je to realita, nebo je to fantazie? Právě hledáním odpovědi na tuhle otázku je divák napínán po většinu filmu. Po zdlouhavém začátku, kdy se podrobně seznamujeme s dvanáctiletou Annou, uzavřenou, tichou a sužovanou zdravotními i psychickými obtížemi, začíná rafinovaná vypravěčská hra. Hra na tajemství opuštěného domu na břehu moře, na tajemství jeho obyvatelky, která jako by byla ztělesněním Anniných nejtajnějších představ o obdivuhodné přítelkyni. Ať už je Marnie kdokoli, stává se pro křehkou a zranitelnou Annu čím dál tím důležitější osobou. Zhruba ve třech čtvrtinách filmu, když už je hlavní hrdince (i divákovi) jasné, jak to s Marnií doopravdy je, začíná naskakovat příjemná husí kůže každému, kdo se trochu orientuje v tradici japonského duchařského filmu. Osobně lituji, že tvůrci neměli odvahu v tomto směru pokračovat ještě k nějakému víc dramatickému finále, a že v závěru jakoby uhýbají stranou, k sice zdánlivě logickému, ale přece jen trochu povrchnímu vysvětlení. I tak je to ale krásné a hluboce dojemné vyprávění, naplněné prchavou nostalgií dětských snů, na které většina dospělých už dávno zapomněla. (22.03.2020)

Pátou hvězdu nakonec nedám z toho důvodu, že mám (aspoň teď po dokoukání) pocit, že závěr krapet tlačí na pilu a jeho síla nespočívá především na přirozenosti gradování příběhu, ale spíš na tom, jak ji zveličuje hudba a přílišný důraz na reakce postav, i když i ta přirozenost v tom pořád je, ale prostě to nestojí jen na ní. Jinak ale nemám co vyčítat. Sice mě zpočátku vyděsilo logo studia Ghibli, které stojí převážně za filmy od Mijazakiho (a toho já nemám rád) a pak mě ještě víc vyděsila úvodní slova Anny, která byla jak z nějaké ubulené emařiny, ve které si nakonec všichni podřežou žily a bude to pro ně to nejlepší, co kdy udělali, protože je nikdo nechápal, chudáčky jiné. Naštěstí z toho ale nic takového nevypadlo a z tohohle módu se to naštěstí brzo vyhrabalo, vlastně hned s příjezdem na venkov. Pak se totiž rozjede pomalý, velice poetický, silně psychologický a především dost mysteriózní příběh, který si mě okamžitě získal od prvního ukázání tajemného domu a až do konce nepustil. Vypadne z toho dost zvláštní pointa v duchu magického realismu, která je sice krapet zmatená, ale smysl dá všemu, co se zde stane. Scénář to má opravdu propracovaný a hodně se mi líbí, že využil opravdu všechny rozehrané prvky, to se totiž v dnešní době jen tak nevidí a cením to u každého filmu, který to tak má. Celkově se mi to tedy hodně líbilo a to až tak moc, že jsem z toho sám překvapený, jen mě teda víc překvapuje ještě jedna věc a to ta, že to u nás vysílalo Déčko. Sice s věkovým omezením 8+, ale stejně to nechápu. Tohle je opravdu spíš dospělý animák, jehož příběh možná ani starší děcka nepochopí a i kdyby ano, budou se nejspíš nudit, vzhledem k tomu, jak pomalu to celé plyne... Za mě ale velká spokojenost a přijde mi to tisíckrát lepší, než cokoli od Mijazakiho, který sice má spoustu fantazie, ale vůbec jí neumí dát tvar a občas ani příběh... Silné 4* (20.05.2023)

Myslím si, že tento film si zaslúži trošku viac slov, ktoré by som mu mal venovať. Myslím si, že už dávno som nevidel film, ktorý by ma tak silne a emotívne zasiahol, než "When Marnie Was There." V prvom rade je to film, ktorý už len na pohľad vyzerá nádherne vďaka úžasnej japonskej animácii, no všetko sa to posúva ďalej v magickom, silnom a dramatickom príbehu, pri ktorom som bol neustále dojatý a náramne fascinovaný všetkým čo sa deje. Lenže to všetko dotvárajú úžasné postavy, ktoré človek bude chcieť sledovať od začiatku až do konca. A chce, aby to všetko dopadlo dobre. Lenže taký už život často nebýva. A musím povedať, že na konci filmu som skutočne ronil krokodílie slzy. Pretože emocionálna stránka tohto filmu funguje skutočne fantasticky. A cítil som každú jednu momentku, ktorá sa vo filme odohrala. Pre mňa je "When Marnie Was There" najlepším filmom od štúdia Ghibli, ktorý som kedy videl. Pretože všetko v ňom funguje pre mňa do absolútnej dokonalosti. Každý jeden moment filmu ma ťahal, každý jeden moment pre mňa fungoval. A moje spojenie s hlavnou hrdinou Annou je po celú dobu také silné, že film človeka ani na minútu nenudí. V kombinácii s tou nádhernou animáciou a prenádhernou záverečnou skladbou Fine On The Outside od Priscilly Ahn je toto pre mňa film, ktorý som vždy chcel vidieť, a ktorý vo mne ostane zapísaný ešte na dlhé roky. A ak je toto naozaj posledným filmoom od štúdia Ghibli na dlhú dobu, tak sa s nami rozlúčili filmom tak silným, že by som sa najradšej postavil a zložil za tento film obrovskú poklonu. Ohromný zážitok. V osobnom TOP 11 Najlepších filmov sa umiestnil na 5. mieste Hodnotenie: A+ (23.04.2015)