Baraka: Odysea Zeme

Geniální. Velkolepé. Strhující. Iniciační záležitost. Slova jsou nedostačující. Dokonalá kombinace obrazů a hudby, dokonale poskládaná, vyvolávající bezpočet silných dojmů a myšlenkových asociací. Připravený člověk si u tohohle opusu uvědomí spoustu souvislostí. Baraku jsem viděl už ca třicetkrát a pokaždé mě znovu dostane. Poprvé zhlédnuta v kině Atlas v Praze na Florenci ca v roce 1994. Bylo to pro mě úplné zjevení, tak krásné a s tak velkou výpovědní hodnotou... Cestou domů jsem se pak díval na noční oblohu a cítil víc než kdy jindy, že vše je spolu propojeno a celý svět je ve své rozmanitosti, složitosti a velikosti vlastně v podstatě hrozně jednoduchý a malý... Je jasné, že kolik lidí tolik cest, že spousta lidí se určitě "jen" pokochá krásnými obrazy a hudbou a o nějakých širších souvislostech je vůbec nenapadne přemýšlet. Na mě má ale Baraka pokaždé jakýsi sedativně-meditativní účinek... I když si o životě (o samé fyzické podstatě života) na téhle planetě nemyslím nic dobrého, při tomhle filmu vždycky silně pociťuju že "všechno je jak má být", uvědomím si pomíjivost všeho na Zemi, pomíjivost nejen lidí, ale i všeho živého i neživého, pomíjivost celé Země, i Slunce, i celého vesmíru... No a to mě vždycky přivede do stavu příjemného duševního klidu. (25.02.2013)

Člověk se pohybující, člověk se přizpůsobující, člověk fantazírující a folklorizující. Člověk věřící a přesvědčený, člověk oddaný, člověk podmaňující si, člověk robotický, člověk pracující, člověk přežívající. Pohyb je člověku dán, a nelze ho zastavit. Pohyb je pro nás nutnost, potřeba a touha. Člověk se pohybuje všemi směry, a nelze ho zastavit. Člověk se nezastavující před ničím. Člověk zhoubu fauně i floře přinášející. Člověk žijící v klidu a symbióze i člověk uspěchaný. Člověk tvořící a své výtvory zanechávající. Člověk ŽIJÍCÍ a točí se společně s planetou, visící v temném prostoru a závislé na slunci. Člověk si neuvědomující, kde to vlastně žije. Velmi slušně sestříhaná podívaná na tu naší úplně obyčejnou a malou planetu, na jejímž povrchu se ovšem skrývá něco velmi ojedinělého. Každý den, to lze vidět. Stačí se jen dívat...člověk oslepený a zaslepený. Určitě bych se nebál ještě drsnější sondy do lidského svědomí a praktik nemilosrdného businessu i silnější hudba, by mi dopomohla k plnému počtu. (22.09.2013)

Výstižný tuzemský distribučný názov. Baraka je naozaj odysea Zeme. Film, ktorý nepotrebuje dej, scenár, profesionálnych hercov a aj napriek tomu dokáže sprostredkovať širokú škálu pocitov. Predkladané obrazy neraz vyrážajú dych, inokedy nútia k zamysleniu. Od netradičných krás prírody až po úskalia ľudského života. Do detailu precízne prepracovaný film/dokument (posolstvo), ktorý aj bez slov predkladá silné témy na zamyslenie, napriek neustále sa meniacim obrazom z rôznych kútov sveta pôsobí maximálne kompaktne a premyslene. Pútavých 95 minút navyše doprevádzaných perfektnou hudobnou zložkou. Toto naozaj nedokáže vytvoriť každý, to chce talent. CELKOVO: 4* (PS: škoda, že „pokračovanie“ Samsara z roku 2012 si už nedokázalo udržať takú kompaktnosť, ani myšlienku) (26.02.2013)

Po dopsání tohohle komentáře půjdu shodit Samsaře hodnocení o celou jednu hvězdičku, protože Baraka je úplně stejná a mnoho záběrů má podobných, jen trochu jinak nasnímaných - jenže Baraka vznikla dřív a tím pádem má Samsara účel jaký? Když je vlastně remake a to poměrně zbytečný? Nicméně k Barace - jako děcko jsem ten film chtěl strašně vidět (+netuším na základě čeho, ale myslel jsem si, že je to slovenský dokument o vyhubení indiánů nebo něco takového :D), ale nikdy jsem se k němu nedostal a že ho chci vidět jsem si vzpomněl až poměrně nedávno. A bůhvíjak spokojený teda nejsem. Koyaanisqatsi to připomíná snad jen stylem, jinak je Baraka jakousi kronikou různorodých kultur na Zemi, která kromě pár scén s přesahem nemá moc co nabídnout a k žádnému komplexnímu poselství zde moc nedochází. A i ty scény s přesahem sem tam viditelně kopírují právě Koyaanisqatsi. Ten film byl prostě v tomhle první a asi i nejlepší, protože tady sice máme hezké obrazy (většinou), ale chybí tomu pořádná poetika a poutavost, nějaká lepší hudba a hlavně ten film u mě nedokázal vytvořit žádný silný dojem. Po dokoukání jsem si řekl "Tak celkem pěkné to bylo, ale znovu už to vidět nemusím." Tahle věta asi shrnuje všechno. Prostě to pro mě nemělo kouzlo, jaké má třeba to Koyaanisqatsi nebo i TimeScapes, které rovnou přiznává, že je jen "spořičem obrazovky", ale i tak uchvátí a zaujme mnohem víc. Ale zase tím nechci říkat, že Baraka je špatný film, to rozhodně ne. Jen ani není bůhvíjak dobrý. Btw, fakt bych nečekal, že se u takového filmu dočkám citového vydírání, protože ta scéna s dětmi na ulici je jak ta nejotravnější reklama na Unicef... Lepší 3* (28.02.2021)

Kamera vychutnávající si pohledy na přírodní scenérie, nebeské úkazy, památky, sociální jevy, historická mementa, portréty lidí........... je ve svých kontextech tak výmluvná, že není třeba slov, abychom pochopili, co chce říct: existence na Zemi je nejen o kráse, štěstí, světle a životě, ale i o bídě, zoufalství, tmě a smrti. Drsná i úchvatná výpověď. (19.10.2005)