Kocka 2: Hyperkocka

Poměrně ubohý klon prvního dílu zoufale mixující prvky jedničky a hromadu "okouzlujících efektů"... Herci jsou stejně (nebo spíš víc) bezradní jako v jedničce, triky někdo dělal na koleně a víc než kdy jindy zde platí "dvakrát do stejné "kostky" nevstoupíš... finální půlhodinka sice napravuje divákovo povědomí, ale závěrečné deus ex machina a nezbytná pointa film opět zakopávají pod zem... Další z pokračování, které neměly nikdy vzniknout... (2.5/5) (21.12.2002)

No popravdě, udělal sem jednu chybu, potřetí za život jsem nejdříve kouknul na dvojku. Po dobře provedených úvodních titulcích jsem tak asi půl hodiny čekal kdy zhasnou ty zářivky abych se jako už mohl trochu bát. Možná kdyby ještě o něco míň vsázeli jen na počítačové efekty neváhal bych nějakou tu hvězdičku přihodit. Originální konec už nic extra předchozí průběh filmu nezachránil. (01.02.2004)

Co to sakra bylo? Vůbec nevadí, když si přečtete tenhle vyspoilovanej komentář, protože se na to stejně nemá žádnou cenu dívat, akorát by jste si zkazili chuť od povedené jedničky. Tvůrci zjevně nevěděli roupama co dělat, tak stvořili asi nejhorší scénář všech dob, najali ještě horší herce a završili to naprosto trapným nápadem. Banda neschopných herců se probudí v kostce a jakoby nic, udělaj si tam seznamku, představujou se, jako by se nechumelilo. Pak otevřou dveře, udělá na ně baf jejich paralelní druhé já, neboť v hyperkrychli se prolínají dimenze, to dá přeci rozum ne? Pak se tam roztočí kostka udělá z jednoho otřesnýho tlusťocha louži, samozřejmě s úúúúchvatnými efekty, ale to přeci nevadí ne? Vždyť tu pobíhají další jeho paralelní identity, který na sebe pořád dělaj baf. A navrch je to dovršeno závěrem, který se tváří jako "Aaaaaaah to je hrůza, naprosto hrozivý", ale já už to jen znechucenej vypnul. Naprosté zklamání od pětihvězdičkové jedničky, víc se to zmrvit nedalo a nebýt ke konci uspokojivého Simona, který paralelních dimenzí jak se patří hororově využil, dal bych s plnou chutí odpad. 15% (18.05.2012)

Ze 3 rozměrů se staly 4, z krychle se stal teserakt a z filmu se stala píčovina. Zabřednutí do neprobádaných vědeckých vod má ve světě filmu mnoho výhod. Například si můžete ve filmu vymyslet hromadu absolutních píčovin, váš film nemusí dávat vůbec smysl a přesto vám nikdo nemůže povědět ani popel. Myslím si, že je třeba ocenit alespoň originalitu. Hororů, kde vraždí teoretická matematika přeci jen mnoho není. V podstatě už po přečtení toho, že byl snímek natočený v Kanadě mi mělo dojít, že místo herců bude na plátně parta ochotníků bez jediné špetky náznaku jakéhokoli talentu. Ochotníci se bohužel nevyskytovali pouze na pozicích herců. Vznikla tedy maximálně divná snůška všemožných volovin, bez jasného směřování, která dokáže udržet pozornost maximálně tak tím, co šíleného přinesou další sekundy. Velmi slabé dvě hvězdy za originalitu a za to, že jsem byl ke sledování podobného snímku velmi dobře naladěn. (28.11.2017)

Sekula zlyháva na plnej čiare. Je to síce šikovný kameraman, ale jeho lenivosť je z plátnavolajúca. Tam kde sa Natali aj cez nízky rozpočet pohral s dialógmi, postupmi riešení, originálnymi pascami a budovaním poriadnej klaustro-psycho atmosférý, Sekula rve druhotrtiedne digitálne efekty a neuveritľne toporných hercov, ktorí akýkoľvek podoný náznak zakopávajú pod čiernu zem. Atmosféra skoro nulová. Celé je to len nastavovaná kaša (žiadny posun v deji - tupá kópia) a človek stále čaká, čaká, čaká a neverí keď príde ten otrasný koniec. Hanba. (07.07.2005)