Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Dohonil jej vlastní stesk po Paříži, touha po lásce a smutek. Jean Gabin jako gangster, jemuž se uzavřela cesta zpět.  V roce 1937 mělo v Paříži premiéru drama Pépé le Moko o francouzském zločinci, který je nucen skrývat se před policií v Alžíru. Jeho útočištěm se stala stará maruská městská čtvrť Kasba, kde se bezpečně skryje ve spleti uliček, nikdy nekončících domů a teras. Obklopí se lidmi, kteří ho uznávají a někteří i bojí. Noblesního gangstera trápí hluboký stesk po domově, především po Paříži, která se mu zhmotní v ženě, do níž se zamiluje, krásné Gaby, bývalé kabaretní umělkyni, nyní ženě bohatého obchodníka.
Pépé le Moko je výrazným reprezentatnem poetického realismu - směru ve francouzské kinematografii druhé poloviny 30. let 20. století, který vytváří vlastní svět připomínající skutečnost, ale poznamenanou nostalgickou atmosférou. Jejími hrdiny jsou osamělí lidé, vyděděnci ze společnosti, jenž jim ukřivdila, život se jim nedaří a jen zoufale se snaží odvrátit blížící se katastrofu. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (33)

Snorlax 

všetky recenzie používateľa

Romantický obrazotvûrce Duvivier si tentokráte vybral exotické prostředí Alžíru, které se mu bohužel nepodařilo plně zužitkovat, k vyprávění romantické gangsterky. Překvapí na svoji dobu nezvyklá zkratkovitost děje a především absence akčních scén, které by takovémuto snímku slušely. Nelze pochybovat, že by je režisér prvního akčního celovečerního filmu nezvládnul natočit. Ale Duvivier se rozhodl dát tentokrát průchod spíše emocím. Bezhlavé zamilování hlavního hrdiny do dámy se šperky na první pohled však nepůsobí příliš věrohodně. K nedůvěryhodnosti přispívá i zcela nezvykle přehrávající Gabin, který některými svými grimasami přinutí diváka spíše k smíchu, než k pochopení. V kontextu předchozího děje se nelze divit závěrečné patetické scéně u plotu. Nezbývá než opět ocenit jemnocit, s jakým Duvivier nechává snímat scénu, především pak to, že využití zadní projekce coby propojení snového světa s realitou dodává této mnou opovrhované metodě zcela novou dimenzi a povyšuje ji na plnohodnotný tvůrčí prvek. ()

mortak 

všetky recenzie používateľa

Francie nepotřebuje policii, protože zhoubou zbojníka Pepíka, zločince však se zlatým srdcem, je buržoazní panička. Pépé le Moko je typická meziválečná studiovka. Úspěšný román se rychle překopíruje na plátno, a protože typickou návštěvnicí je právě buržoazní panička nudící se v manželství bez lásky, je její filmový obraz katalyzátorem děje, zatímco Jean Gabin dokonale ztělesňuje erotický ideál psance, tedy přesný opak muže, za kterého se hodné a způsobné dívky provdaly. ()

Reklama

raroh 

všetky recenzie používateľa

Ornamentální kolorit a gangsterské prostředí je tu pojat v kontrastu k Paříži (o které se ale jen mluví). Obojí už ale nikdy nebude tím, jako bylo kdysi (vlastně konec kolonialistického období předznamenáno poněkud prorocky) Je zároveń tím, co mě, co mě stále a stále uchvacuje (Maroko s Dietrichovou a Casablanca míří k podobným zdrojům), přesto oko a ucho znalce vidí a slyší (ale nejen folklor, i skvělá Gabinova píseń a operní arie vysloužilé zpěvačky) víc než v konkurenčních projektech. Špína, hazard, zároveň klasická gangsterská romantika (Gabin je hodně sympatický darebák), kterou tolik filmaři milují a já ji vždy podlehnu. ()

evapetra 

všetky recenzie používateľa

Nechala jsem si hodnocení filmu uležet do druhého dne a došla jsem k tomu, že mi sice z hlavy nevyšuměl, naopak některé scény se mi vybavují velice živě, avšak jsou to ty, u kterých jsem si říkala, že se tam poněkud plýtvá s emocemi. To se týká romantické linky, jejíž opravdovosti jsem jaksi nebyla sto uvěřit. Trochu tomu filmu pomáhá prostředí úzkých, křivolakých uliček starého Alžíru, leč toho skákání mezi střešními teráskami mohlo být trochu více, to by tam ale asi musel hrát Belmondo. U J. Gabina mi více sedí ta podoba moudrého a rozvážného muže z jeho pozdějších filmů. I tady hrál dobře, pokud zrovna neromantizoval. ()

kaylin 

všetky recenzie používateľa

Jean Gabin zde ukazuje své mistrovství a onu ležérní polohu, kterou mu ale snadno sežerete, stejně jako tu polohu romantickou. Film sám o sobě ale není tak unikát ní, prostě jen skvěle zachycuje místo a vztahy mezi jednotlivými postavami. Fatální konec se pak zdá nevyhnutelný a člověk si pak až řekne, co všechno je možné udělat z lásky, respektive její ztráty. ()

Galéria (29)

Zaujímavosti (10)

  • Americký trh zaujala snímka natoľko, že hneď v roku 1938 vznikol remake pod názvom Alžír. (Biopler)
  • Krátká sekvence z tohoto filmu se objevila ve snímku Člověk proti zkáze (1989) – film běží v kině těsně předtím, než je vyhlášena mobilizace Československa. (Přemek)

Reklama

Reklama