Free to Play

Nie som síce hráč DOTA, resp. ani žiadnej MMORPG hry (dokonca ani takého obyčajného Farmville), ale za PC/Playstation hráča sa rozhodne už dlhé roky považujem (avšak nie týchto nekonečných onlineoviek). S joystickom a klávesnicou v ruke som v 90. rokoch vyrástol a vôbec sa nebojím priznať, že ma to drží do dnes. Preto sa mi ako hráčovi páči v dokumente prezentovaná myšlienka, že by hranie hier malo byť považované za šport ako je tomu napríklad v Číne, kde majú profesionálni hráči aj svoju hŕstku (teda v Číne skôr poriadnu hrsť) fanúšikov. Avšak samotný dokument Free to Play skôr ako k tomu skĺza do vykalkulovanie reklamy na spoločnosť Valve a je akousi zidealizovanou obhajobou takého až závislého hrania. Tu zachytené príbehy/osudy jednotlivých hráčov sú totiž na hrane s normálnosťou a všetci prezentovaní účastníci tohto miliónového turnaja mi úprimne prišli zrelí skôr na návštevu psychiatra (a to myslím so všetkou vážnosťou) ako hodní akéhokoľvek obdivovania. Mohla to byť fajn promo reklama na e-sporting, takto to je skôr prezentácia hráčov, ktorí sú skôr mierne narušení jedinci s neusporiadanými životmi ako skutoční profesionáli. Škoda, pre DOTA hráčov bode tento pohľad z druhej strany určite zaujímavý, ale tak nejako netuším kto iný by ho mohol oceniť. V tomto prípade ťažko hodnotiť. Nie som z toho ani nadšený, ale ani ma to vyslovene neotravovalo kvôli triezvej stopáži. (04.04.2014)

Turnaj je natočený poutavě, ale stejně bych na něj v reálném čase nekoukala, protože tomu prd rozumím. Vzhledem k tomu, že je e-sport asi stejným sportem jako jsou šachy (možná náročnějším, protože se vám kromě mozku dost možná zavaří i prsty u rukou), nebude tak dlouho trvat, než ho protlačí i na olympiádu (minimálně na to kouká víc lidí než na ženskej fotbal). Jediná věc, co mi na tom opravdu vadila, byly ty medailonky soutěžících ala Superstar. Krucinál, já taky na pracovním pohovoru neotravuju s tím, že mi umřela rybička a už dva roky se z toho nemůžu dostat! (05.05.2014)

Je vidět velká snaha udělat to zajímavé jak pro hráče, kteří Dotu znají, tak i pro úplné laiky. Najdete zde odborný komentář ze hry (něco jako "bla bla bla bla") i citové scény, které mají ukázat, že hráči jsou i lidi. V tomhle je Free to play dobrý film. Nelíbilo se mi, že šlo jen o jeden turnaj, "všechno nebo nic". Je tolik věcí, které mohly zaznít (komunikace, logistika, denní režim, skutečné výdělky třeba za rok, vztahy mezi hráči, problémy atd atd), ale tvůrci se rozhodli jít raději cestou "méně je více". Byl jsem hladový po větším množství informací, které jsem ale nedostal. GG (19.03.2014)

85% DOTU neznám, respektive vím, že se jedná o populární fantasy online hra, ale to je tak vše. Přesto je velmi poutavé sledovat příběhy mladých lidí z různých koutů světa, jak tato hra zasahuje či ovlivňuje jejich životy. Ze začátku mě dané příběhy nebavili, spíše jsem se těšil na další postup turnajem, ale s přibývajícím časem jsem začal cítit a fandit hráčům a sledoval s napětím, kdo vyhraje. Určitě také může film působit jako propagace her, respektive toho, že hrát hry, není nenormální a ztrátou času. Ve výsledku je Free To Play dobře natočený dokument, který zaujal i nehráče - mě, byť někomu se může zdát, že s blížícím se závěrem se snaží autoři brnkat na city diváků. (10.07.2014)

Po Indie Game: The Movie další zajímavý dokument z herního světa tentokrát zaměřený na f2p hit od valve dota 2. Je zde monitorován progress 3 hráčů, kdy si postupně tipujete, který by to mohl vyhrát (já se netrefil :)). Dotu vůbec nehraju a neorientuju se v ní, ale nějaké základní principy jsou zde vysvěteleny, takže člověk je v obraze. Mezi hráče se řadím, ale názory prorokující, že podobné turnaje budou mít za cca 10 let stejnou popularitu jako fotbal jednoznačně nesdílím...8/10. (12.04.2014)