Iron Fist

1. série - 90% - Kritiky odmítaný, diváky až překvapivě vysmívaný, pro mě ale téměř spásný. Zatímco takový Daredevil drží rovnováhu mezi akcí a dramatem a sahá tak na hranici, kam až seriózní komiks může dosáhnout, jeho následovníci Jessica a Luke byli mnohem více těžkým osobním (respektive ve druhém případě sociálním) dramatem a byť se u obou jednalo o skvělé počiny, začínal jsem pomalu cítit, že potřebuji oddych a změnu nálady, abych potřetí za sebou nemusel zase sahat až na dno sil. Možná právě proto teď za Dannyho oroduji všude, kam se jen vrtnu. Svoje vnitřní démony totiž chlapík s železnou pěstí má, ale nezapomíná u toho klukovsky blbnout, překvapovat a bavit přesně tak, jak si jen můžu od podobného konceptu přát. V kombinaci s fyzickým Tomem Pelphreym jako nevyzpytatelným Wardem, s životní kreací Davida Wenhama v kůži vševědoucího Harolda a hlavně s půvabnou Jessicou Henwick jako neodolatelnou Colleen jsem nevěřil, proč se právě na tuhle po všech stránkách vydařenou jízdu sneslo tolik špíny. Po pár negativních ohlasech se najednou hromada diváků pasovala na hodnotitele toho, zda je akce dostatečně špičková či uvěřitelná, což v případě těch komentujících, kteří o akční film nezakopnou, jak je rok dlouhý, působí více než směšně. Pro mě je ale akční stránka věci onou třešničkou na dortu, protože přináší víc rvaček, než předvedli předchozí dva Defenders dohromady a třeba zúčtování v dešti v předposlední epizodě je tak napínavou a osudově podanou etudou, že ve mně ono ticho rezonuje doteď. Iron Fist se stává nedílnou součástí budovaného příběhu a právě on může být tím vítaným kořením, které z budoucí týmovky udělá vrchol celého univerza. 2. série - 75% - Trochu dýchavičná snaha navázat na úplně všechny motivy z první série je sympatická, ale smutně nevychází v důležité oblasti hlavního záporáka. Davos, jeho zatvrzelý výraz a de facto jediný záměr a cíl toho budiž důkazem. Oproti tomu jsem až nadšený z toho, že zdánlivě nevděčný úkol pokračovat v životních strastech Warda a Joy zůstává snad i nejzajímavější linkou. Colleen totiž většinu času slouží jako morální kompas pro titulního hrdinu či pro celou čtvrť a na to navazující trable s gangy nemají šťávu a značí tak nepochopitelný příklon k nátuře typu Luke Cage. A to nechápu, protože mysteriózní fantastično bylo právě tím, co oddělovalo Dannyho od zbytku vesmíru a jeho minimalizace (či racionalizace, viz rituály) tak degraduje původní tvář seriálu. Přes to všechno je mi ale věčný blonďatý otloukánek pořád sympatický a držel jsem mu palce až do samého parádního konce. Ten sice s přimhouřením všeho, co mám, dokážu brát jako povšechný happyend, ale pomyšlení, že by další sezóna vypadala tak, jak naznačuje posledních pět minut, je při nepřekvapivém zrušení hodně hořkou pilulkou. (01.05.2017)

Přiznaně béčkový výplach, o němž platí v podstatě vše, jako v případě dalších komiksových seriálů od Netflix/Marvel jako Jessica Jones, Luke Cage nebo The Defenders. Na rozdíl od nich ale nemá Iron Fist takové ambice a je jen nutným (a natahovaným) přemostěním do ambiciózní týmovky, která se stejně nepovedla. (08.02.2018)

Nechápu, jak to může mít stejný hodnocení jako Luke Cage a dokonce horší než Jessica Jones. Vždyť po těchhle dvou slabších kouscích se Iron Fist zase vytahuje dost nahoru. Příběhově je to daleko konzistentnější než Jessica (ačkoli někde za půlkou jsem měl na chvíli pocit, že se jim to rozpadá, ale nakonec to dokázali zase poslepovat zpátky). Choreografie soubojů je povětšinou dost dobrá, slizskej Faramir je skvělá postavička a vůbec je tam ta psychologie a vztahy mezi postavama zpracovaný dobře a v tomhle ohledu už nedává smysl asi vlastně jen závěrečná scéna s Joy a Davosem. Jinak skvělý. (23.04.2017)

Už jste někdy dostali železnou pěstí přímo do spánku? Ještě ne? Tak to buďte rádi a rozhodně se vyvarujte seriálu Iron Fist. Jakožto zdejší hororový expert pochopitelně vyhledávám snímky a seriály té nejvyšší kvality, takže prostoduchou marvelovskou tvorbou logicky naprosto opovrhuji. Nyní jsem však udělal výjimku a na tento nový počin z produkce Netflixu zaměřil svou odbornou pozornost. Již několik let totiž úspěšně pronikám do tajů šaolinského kung-fu, a tak mě seriál oslovil svým námětem. Osudová chyba. Místo inteligentního sci-fi, které vzdává hold asijským bojovým systémům a východnímu mysticismu, jsem se dočkal nechtěné parodie na akční komedie Jackieho Chana. Bojové scény a různá akrobatická čísla zde působí vyloženě směšně. Připočteme-li plytký děj, ledabyle vykreslené postavy či infantilní dialogy, nelze ohodnotit jinak než odpadem. (18.03.2017)

Aktuálne najslabší Marvel v podaní Netflix (zatiaľ Daredevil 2 seasons, Jessica Jones, Luke Cage). V tomto ohľade jednoznačne vedie diabol z hell's kitchen. Slabý príbeh, málo tej pochmúrnej atmosféry a tajomna, katastrofické akčné scény, slabý záporák a hlavne, nevýrazný hlavný hrdina. Pripadalo mi to tak trochu teenage aj tými zvláštnymi nelogickými rozhodnutiami, situáciami a dierami v scenári. Jednoducho, chýbala tomu serióznosť. Dopozerané hlavne kvôli blížiacím sa The Defenders a pomerne dobre sa rozvíjajúcemu sa svetu Marvel. (10.04.2017)