Krajina, odkiaľ prichádzam

Vlastním TV rip nahraný ještě z dnes již neexistující ČT3 - a proč to říkám? Protože o tenhle kouzelný jednoduchý příběh o dvou v jádru dobrých dvojnících ve vysílacích schématech našich televizí jen tak nezavadíte. V českém znění v hlavních rolích Dana Batulková a Jan Jiráň (ČST 1992), přičemž především Jiráňův ryze civilní a možná až místy ostýchavý projev je naprosto kouzelný, je to nevšední a v dabingu neznámý hlas, s výborně zvládnutou intonací, který narozdíl od velké části dabérské obce své dialogy ani trošku nepřehrává, jemné pohlazení po duši. A krásné francouzské písničky, nepředabované, jako bonus k tomu všemu. (29.01.2011)

Chápu to jako hommage Gilbertu Bécaudovi, a jako takovou ji přijímám. Pohádka "o zemi, odkud přicházím, a v níž panuje jen ticho", sice moc tomuto celkem hlučnému filmu neodpovídá, ale i tak to drží Bécaud ve své zpívající dvojroli pohromadě. Na druhé straně (přece jen geniálnější než bécaudovské) zpíva Jacques Brell v jedné ze svých posledních nádherných písních: "La vie ne fait pas de cadeau! / Et nom de dieu! / C`est triste Orly le dimanche / Avec ou sans Bécaud (Život nenaděluje dárečky! / a himlhergot! / Jak smutné je nedělní Orly / s Bécaudem či bez něho" (Orly, album "Les Marquises"). Je tato písnička určitou aluzí na film? Těžko říct, ale řekl bych, že ano. (27.12.2018)

Romanický příběh s vánoční atmosférou a trochou vášně, kterou bychom v americké romanci asi nenašli. Ale tohle je francouzský film, takže se není co divit, že zamilovaný muž klidně stráví noc s úplně jinou ženou, když je dostatečně vstřícná. Becaudovy šansony byly někdy až na pomezí jazzu a rock n rollu. ___ Hlavní hrdinka okouzluje neuvěřitelně štíhlým pasem. /25. 12. 12./ (25.12.2012)

Opětovně podávám Gilbertovi ruku, abych mohla štěstí prožít, nejen vysnít. A znovu jsem hodinu a půl v ráji plném blažených úsměvů. Bécaud zde vydává nejen svých pověstných 100.000 voltů, ale přidává k nim i neskutečnou radost z bytí. Tolik pozitivní energie mi zase vystačí na celý rok. Kdyby náhodou ne, vím, kam si mám dojít pro další dávku dopingu (05.05.2011)

Pro mě nejkrásnější zahraniční film s vánoční tématikou. Jistě, určitou roli v tom hraje nostalgie, ale i při pohledu s odstupem není moc co vytknout - snad jen hodně naivní práci kameramana při svícení, hlavně v interiérech. Scénář je chytrý, s prvky humoru a romantiky nakládá vkusně - a přesně totéž se dá říct i o hudbě. I v kontextu zvolené míry nadsázky je příběh vyprávěn v zásadě civilně, na poetizaci se nikterak netlačí, a ta je přesto všudypřítomná, zdánlivě jakoby sama od sebe. Hodně mě překvapuje, že aktuálně má film na imdb.com pouhých 59 % - neumím si to vysvětlit jinak, než že atmosféra francouzských Vánoc oslovuje českého a slovenského diváka podstatně víc než toho globálního, možná přesněji řečeno zglobalizovaného. (10.01.2013)