Deň matiek

Den Matek je spíš komedie než horor a obsahuje spoustu nezapomenutelných vtípků, jako například prodavače, stříhajícího si nehty, nebo nevěrníka na stadiónu. Tohle je Kaufmanův Tromácký humor v krystalické podobě. To samé by se dalo říct o rozverných scénách v lese, kdy pak přesná hudba navodí pocit napětí a strachu, aby si z nás tvůrci několikrát po sobě vystřelili. Já si nemůžu pomoct, ale když se jedna z hrdinek za doprovodu hudby jako z nějakého moc milého stupidního filmu ladně procházela lesem, sledovala dalekohledem srnku a pak jí něco chytlo za nohu, tak jsem se neuvěřitelně bavil. Mimochodem přechody přes oranžovou barvu byly moc pěkné, originální a bylo jich tak akorát. ● Od přepadení děvčat se Kaufman snaží navodit děsivou atmosféru, což se mu docela i daří, a komedie se začíná prolínat s realistickým explotation hororem. Sice nevím proč Kaufman natočil něco tak normálního bez spousty násilí, krve, slizu, sexu a obnažených ženských těl, ale výsledek mě pobavil. Nečekanej zvrat po smrti jedné z trojice holek byl naprosto perfektní! Herecké výkony jsou na béčkovou hororovou komedii opravdu dobré a postava starostlivé matky, která se bojí zla venku a chce mít ze synáčků nejlepší a nejzvrhlejší herce akčních filmů pod sluncem, je úžasná. (18.04.2009)

Charlie Kaufman sa rozhodol spraviť si svoje ultimatívne hororové béčko. Na otázku, ako to dopadlo, vám odpoviem múdrou poučkou (ktorú som si teraz vymyslel): existujú tri druhy trashu - trash, trash s extra porciou demencie a jeho odnož, trpiaca po väčšinu stopáže zúfalou nudou. Hádate správne, v tomto prípade sa jedná o poslednú kategóriu. Kaufman totiž nielen že napchal po vzore psíčka a mačičky do svojej torty všetky hororové klišé a smery (slasher, mučenie, znásilňovanie, šialená rodinka, burani, kempovanie v lese, lovenie táborníkov, nevinné ženy, ktoré sa musia postaviť svojim väzniteľom), ktoré padli na firemnom brainstormingu; to by bolo samo o sobe celkom zábavné. On sa však totiž po prihlúplo úsmevnom úvodnom morde dvoch členov hnutia hippies (celá expozícia do deja trvá 6 minút) rozhodol trápiť nás ďalšiu cca hodinu sledovaním troch žien, ktoré stále nie a nie zomrieť alebo zabiť svojich mučiteľov a ujsť. Vážne sa tam celú tú hodinu, okrem nezáživného sledovania dvoch bratov v pokročilom štádiu demencie a ich zlatej mamičky, pod ktorej vedením trénujú, podpichujú sa, vtipkujú alebo trápia svoje obete, nič nedeje. Zvyšných 24 minút, ktorých je ešte blbších než predchádzajúcich 66 to zaklincuje. Amatérsku kameru, "herecké výkony", úroveň gore a soundtrack, z ktorého sála hrôza ponechám radšej bez komentára. Alebo som to len nepochopil, a celé je to fromálne dokumentárne spracovaná štúdia zhubného vplyvu celoživotného vplyvu matky na deti a rafinovaná kritika spoločnosti (scéna, v ktorej Ikeovi narazia celou silou televízor na hlavu predsa jasne symbolizuje vražedný účinok zmanipulovaných médií na modernú spoločnosť!)? Nech je to, ako chce, odpad dať nemôžem; pár ráz sa mi objavil úsmev na tvári :-) 5% (04.08.2014)

Možno so mnou nebude každý súhlasiť, ale Mother´s Day je napínavá i krvavá "disturbing" záležitosť kdesi medzi slasherom a exploitation. Takú tu naozajstnú horrorovú atmosféru filmov z počiatku osemdesiatych rokov len tak nenavodíte, výborná a v tomto type filmov nečakaná je i pomsta v závere, a geniálna je i úplne záverečná pointa. Pre mňa jeden zo zásadných horrorov. (25.01.2007)

Podle úpoutávky jsem si představoval úplně něco jiného (a tak jsem si to pustil až skoro po měsíci co jsem to dostal od kamarádky). Překvapilo mě to, jak je to solidně natočené a zahrané (tím myslím tu rodinku sadistů). Bohužel film má nic moc úvod a závěr, ale prostřední třetina je velmi podařená. Den matek je přesně tím filmen, za co lidstvo jednou skončí v pekle, film co musí odsoudit každý normální člověk a filmový fanoušek oněch normálních filmů. Pro milovníka pokleslého braku je však tato podíváná zcela průměrná. (28.01.2009)

Nízkorozpočtový slasher, ktorý je debilný nielen svojimi postavami, ale aj spracovaním. Trojici hlavných hrdiniek, ktoré mi prišli nesympatickejšie ako podivná rodinka záporákov, som želal smrť už od úvodu. Drsnosť niektorých scén je zabíjaná neskoršou komičnosťou a nelogičnosťou. Áno, tri postštudentky, ktoré sa poštia už pri prasknutí konárika, si v závere takmer hravo poradia s dvoma ostrieľanými (aj keď polodemetnými) chlapmi. (07.07.2021)