Tajemství pouze služební

Scénář (od Pavla Zeleňáka) na Magnuskovy poměry docela ujde, i když by se víc hodil do televize. Nicméně vše ostatní je typický Magnusfilm: režie je nenápaditá, kamera statická a víceméně amatérská, lacinost z toho čiší na sto honů (produkci zjevně nezbyly peníze ani na kompars). Zachraňují to jako vždy známí herci, kterých Magnusek sehnal opět dost velký počet. Jak to ten chlap dělá, že vždy do svého filmu ukecá taková jména ? K jeho cti budiž přičteno, že - jako už tradičně - obsadil mnoho herců, kteří už se ve filmech moc neobjevují (Jelínek, Vyskočil, Rázlová, Trávníček, Oliva aj.) Za ty herce přivřu oči a dám dvě hvězdičky. (22.01.2017)

Tajemství bankovní (dědictví), zpovědní (obraz), lékařská a státní jsou u nás fakt v dobrých rukách. 1)  Vymyslet neobyčejně bizarní okolnosti porušení zpovědního tajemství muselo scenáristovi a režisérovi Pavlu Zeleňákovi dát silně zabrat. Zvláště v této povídce přihoďme amatérské herecké výkony (dědic - mistr režisér osobně i kněz Rudolf Jelínek) a svět bizáru získal nový přírůstek._____ 2)  Celý film působí poloamatérským dojmem._____ 3)  Angažování postarších herců trochu připomnělo sraz gerontů. To by samozřejmě ani v nejmenším nevadilo, kdyby měli, co hrát a režisér byl režisérem a ne jen Magnuskovým klonem.  .                     .             .                                      .                                                                           .                                                                         .                                                                                                              .                                      .           . (29.01.2023)

Taková škoda takhle potřísnit hodně dobrý scénář. Na druhou stranu, udělal si to autor sám, takže litovat ho nebudu. Naprosto nanicovatá režie dělá šmíru i z druhdy minimálně průměrných herců. Za nejveselejší moment filmu lze považovat angažování Magnuska coby představitele poručíka tajné služby, jeho ladný běh za ministrem je důkazem toho, že by se v ozbrojených složkách našeho státu neztratil. Lumpové by se umlátili smíchy a byl by klid. Za nejtragičtější bych označila vystoupení páně Zeleňákovo jako herce, kdekterý grenadil by mu mohl závidět tvrdost. A za hnusné lámání češtiny bych mu s chutí zlámala hnáty. (24.07.2018)

Scénář ještě dobrý, ale to co předvádějí herci je dost děsné i na mě. Zkušeným hercům odpouštím, chápu přivýdělek k důchodu, ale když jsem slyšela a viděla dědice Pavol Zeleňák? z druhé povídky tak mě braly mory. První povídka o výherci 100 mega předaných v kotelně a užvaněné bankovní úřednici, druhá o dědici a zpovědním tajemství, třetí o kamarádech účetních před důchodem, a čtvrtá přísně tajné...to už jsem nedala. (08.08.2020)

Staří herečtí harcovníci se vrátili ke kořenům a hrají si na mafiány, na kněze, nebo na agenty utajené do té míry, že byla jejich jediná existující fotografie pořízena z mnohakilometrové vzdálenosti. Těžkotonážní Tomáš Magnusek si hraje na Bodieho, což je zlatý hřeb a třešínka na tomhle legračním dortu. Nechutnal úplně nejhůř a k jeho výrobě použili solidní ingredience. Věřím, že nejužší rodina pana režiséra si na něm mohla pochutnat. Průšvih přišel teprve v momentě, kdy se ho rozhodli nabídnout zbytku světa. Tam už jsou lidi krapet zmlsaní a poměřují kvality dortofilmu s opravdovými cukrářskými mistry. A tahle buchta z vidlákova má najednou divnej vocas a odér. Ale jak říkám- na doma dávno dobrý. Chlubit se tím bych se ale nechlubil. (24.04.2020)