Angelika a kráľ

Třetí díl zas trochu ubírá na zběsilém tempu událostí i na lidovosti humoru, nestydí se být víc pohádkou než červenou knihovnou a přitom lehce přidává na hloubce postav (z kaluže do tůňky, ale přece jen). Ke konci mě, proč si to nepřiznat, i trošku zamrazilo. Takže protentokrát návrat od silnějších dvou ke slabším třem. — Březen 2014: Po čase jsem si to pustil dokonce podruhé, na velké úhlopříčce z blu-raye, co dostaly naše holky k Vánocům, pohodlně se zachumlal do pocitu, že je mi zas deset a sedím ve zlínském Velkém kině na Třech mušketýrech nebo něčem takovém, a jednadvacáté století tiše odplouvalo v dál. Tento druh guilty pleasures bych od sebe nečekal. (18.10.2011)

Angelika potřetí. Tvůrci se vrátili k romantičtější poloze Angeliky. Také nebyl důvod být dramatičtější, neboť konečně získala vytoužené bohatství a majetek. Tentokrát poprvé jsem si ale říkal, že film mohl být o něco kratší. A též už začíná být mírně otravný fakt, že v její přítomnosti muži padají k jejím nohám a tvrdí, že ve Francii není krásnější dívky. Kdyby se zamiloval s těmito slovy jeden, dva, dá se to brát vážně, ale tohle je trochu přehnané neboť ve filmu není muž, co by ji vášnivě a leckdy zoufale nemiloval. (22.12.2020)

Osudy Angélique de Peyrac pokračují po všech frontách. V příběhu se Angélique ocitne na dvoře krále Ludvíka XIV a to na žádost, aby z ní udělal diplomatku a aby přesvědčila perského velvyslance k dohodě dohodě smlouvy. Peršan je sice pohledný, ale sadistický. Do toho různé intriky na dvoře a setkání se satanským kultem. O dobrodružství tu tedy nouze není. Tvůrci se však rozhodli v rámci zachování romantické linie odklonit od původní knižní předlohy a do děje vrátili starého známého ze zcela prvního snímku. Na scéně se objevuje Jeoffrey de Peyrac. Ale ne zase nějak střemhlav. Ponechali v tom určité tajemno a citové probuzení. Touha a cit Angélique nebyli tak silné jako teď. Setkají se? Zdá se, že od tvůrců to byl výborný tah. Atmosféra je naprosto úžasná. Celkově se snímek zdá být o něco lepší než předchozí druhý v pořadí a to jak výpravou, tak i honosnějším dějem. PS: Počítá někdo kolik už měla mužů v posteli a kolik z nich zemřelo? (22.02.2017)

Tak tahle Angelika mě baví nejvíc. Páč velká politika, Versailles atd. I když, Versailles byly dokončeny až v roce 1683, takže tady nám to historicky opět trochu pokulhává. Což se týká i Colberta. Je známo, že umřel na přepracování, ale tady by měl být zdatným čtyřicátníkem, místo toho se tu prezentuje jako vyschlý stařík (předválečný milovník francouzského filmu René Lefèvre). V roli komorníka se nám tu navíc objevuje Michel Galabru. A mimochodem, je zajímavé, že když umře někdo z blízkého okolí Angeliky, dycky je to strašný drama, zatímco když ona se dopustí vraždy, je to naprosto v pořádku. Tady mám na mysli scénu, kdy otrávenejma šatkama umlátí svou komornou Terezu (opět mezinárodní krásná hvězda, tady ovšem jako buclatá holka s příšerným účesem - Ann Smyrner). Zato Estella Blain dodala děvkoidnímu charakteru markýzy de Montespan ten správný šmrnc. (18.02.2012)

Další část příběhu za mnou... A opět spíše zklamání, ale vono je to těžký psát zklamání, když přesně vím do čeho jdu. Dějově né zrovna obohacující příběh. Dyť se to celý odehrává mezi smetánkou. Takže je všechno takový noblesní a moc se tam toho nestane. Navíc v tomto dílu Angelika dá svoje tělo pouze jednomu fešákoj, což je prostě na její poměry velmi málo. Samozřejmě se mu "podvolí" tím stylem, že mu jakoby naznačí - tak pojď hochu, sem jen tvá a hnedle už si lehne na zádá jako fošna :o). Hlavní věc v tomto díle je ta, že se dozví o tom, že její Pejrak (jediný muž, kterého kdy skutečně milovala) žije! Ale na jejich druhé první políbení si ještě oba milenci budou muset chvíli posečkat. Já se teda nejvíc těším na další díl, který se odehrává na moři a tam teprv půjde do tuhýho. Docela by mě zajímalo, esi skutečně někdy žila podobná ženská, která si omotá kolem prstu uplně všechny borce, dokonce i samotného krále, který ačkoli dychtí po jejím těle, ona prostě řekne NE, teď Ne, až jindy... :o) (03.10.2011)