Báječná Angelika

Tentokrát je film o pomstě z lásky. Angélique, nyni de Peyrac (půvabná Michéle Mercier) se už naučila dostatečně ovládat a využívat muže ve svůj prospěch. Nejdříve Nicolas (Guiliano Gemma), vůdce jedné pařížské zlodějské bandy, se za Angeliku mstí a plní její každé, byť i nesmyslné přání, které jeho bandu přivedlo do problémů. Až za to zaplatil vlastním životem. Pak přišel na řadu Bourjus (Noel Roquevert), hostinský, díky němuž začala Angelika legální dráhu hospodské. Pak Claude le Petit, básník Špína (Jena-Louis Trintignant), jehož básněmi se mstila na těch, kteří byli účastníky krvavého večírku v její hospodě, a které se mimo jiné účastnil věvoda Filip Orleánský (Robert Porte). Samozřejmě Desgrez (Jean Rochefort), nyní šéf královy osobní policie, který je vše ze staré známost promíjel a jehož prostřednictvím získala patent potřebný k provozování čokoládovych barů. Ten jediný po ní nepožadoval sdílení lože. A pak samozřejmě její bratranec Phillippe de Plessis-Belliéres (Claude Giraud), sice arogantní a zadlužené hovádko, když zatoužila se prostřednictvím sňatkem s ním dostat se zpět na královský dvůr. A i když Phillippe vztekle odolává, tak Angelika už má zaseklý drápek a docílila svého plánu. Takže z Angeliky se stala žena, která prostřednictvím svého půvabu a chlípnosti mužů dosahovala toho, co chtěla. (19.12.2010)

Jeoffrey de Peyrac je mimo hru a tak snímek představuje další osudy krásné, silné a sentimentální ženy jménem Angélique de Peyrac již bez něj. V zájmu všeho dění je pomsta a to by nebylo, aby se to krapet nekomplikovalo. Druhý film již není tak kouzelně zamilovaný, ale do popředí všeho romantismu dává více dobrodružství, pokračující intriky a shovívavost mocných. Tvůrci se snažili zachovat předešlou atmosféru, avšak v zájmu pokračujícího dění. K sebevykrádání však kupodivu nedošlo, takže lze i druhý díl považovat za povedený, čímž bylo založeno na vzniku filmové série. (11.02.2017)

Docela se divím, jak je tenhle film jiný než první díl. Angelika je za protřelou intrikánku, která si jde za svým a mužům podléhá víceméně jen na oko, protože se jí většinou hodí hlavně k tomu, aby něčeho dosáhla. Přesto ale zůstává kladnou postavou, ačkoliv s odřenýma ušima. Na Báječnou Angeliku se totiž dobře dívá, výprava je nádherná, postav hodně a děj pestrý, ačkoliv mohl být méně zkratkovitý (například záchrana dítěte z cikánského tábora, k níž dojde během pár vteřin). Z vedlejších postav samozřejmě vede Jean Rochefort v zajímavě nejednoznačné roli a asi nejpůsobivější scéna se odehrála před požárem Rudé masky. Něco takového jsem opravdu nečekal. (02.09.2015)

Z tohoto filmu dychá romantika a i když se na romantický filmy raději nedívám je tohle prostě klasika mého mládí a jeden z důvodů proč milovat francii, jedním slovem nádhera a francouzi prostě uměli bezpochyb nádherné historické filmy a taková dávka dobrodružství a romantiky dýcha z málo kterého z nich, možná j eto jen z nostalgie, ale ja si u tohoto filmu pamatuju snad všechny pasáže a nestydím se za to a to se cení! Alespoň u mne. (29.03.2007)

Já mám prostě pro tu báječnou Angeliku slabost:-), konkrétně v tomhle díle, kde se z markýzy vyklube pěkná potvůrka a nymfonamka. A to její "já se pomstím", ojoj. Celá série je trochu jednodušší, občas se člověk směje, ale je to nádhera... Jak je vidět v době Angeliky stačilo dobře vypadat a mít trochu pod kloboukem a celý svět vám ležel u nohou. "Barte Sorbon" (27.09.2011)