Všichni královi muži

"Ten, jenž bojuje s monstry, by si měl dát pozor, aby se sám nestal monstrem." - Friedrich Nietzsche Je zajímavé sledovat, že se ve světě politiky dodnes pranic nezměnilo. Obzvlášť v dnešní době je demagogie využívána jako primární a mnohdy i jediný přesvědčovací nástroj. Na snímek jsem se podíval opravdu v příhodný čas. Hlavního hrdinu mi velmi připomíná nedávno zvolený prezident USA - Donald Trump. Taktéž vybudoval svoji kariéru díky útoku na chudší společenské vrstvy a na stírání sociálních rozdílů na úkor těch chytřejších a pracovitějších. Celkový dej není hloupá záležitost, ale k jeho důkladnému vstřebání by bylo třeba delší stopáž, neboť děj nese na bedrech pár postav a k vykreslení motivací a charakterů postav vedlejších prostě není prostor. Problém je v tom, že děj je servírován poměrně nezáživně, takže by tu delší stopáž málokdo ve zdraví ustál. Tvůrci tedy pro diváky připravili jakýsi kompromis, který dnes již nenadchne, ale pravděpodobně většinu diváků ani neurazí. Ryzí ukázka toho, že ať už člověk vstupuje do politiky s těmi nejčestnějšími úmysly, tak jej politická mašinérie stejně semele. Respektive, aby se stal úspěšným, tak musí zpravidla rozehrát hodně ošklivou hru a vydat se třeba i přes mrtvoly kupředu. Film obsahuje opravdu silné momenty. Nicméně většinu tvoří pro mě těžko stravitelná vata. Lepší dva kusy. (13.12.2016)

Filmov, v ktorých sa z hlavných hrdinov, kedysi čestných a pomáhajúcich ľudí stávajú ľudia bez chrbtovej kosti, ktorí sú schopní ísť aj cez mrtvoly, sú mraky. Tento však bol natočený ešte v časoch, kedy to nebolo až také bežné. Svet skazenej morálky, manipulácie s masami a nezastavenia sa ani pred pomyselnou červenou líniou v plnej kráse, či skôr plnej škaredosti. Aspoň tej doby a v Spojených štátoch, dnes je to asi ešte ďalej. Na druhej strane, do postáv a ich jednania som sa musel až príliš koncentrovať, neplynulo to so samozrejmosťou a aj ten ich vnútorný svet ma príliš nezasiahol. Akoby len plával niekde po povrchu a niekde na periférii. Ani herecké výkony, povedal by som, nepatrili medzi nadpriemerné. (01.03.2022)

Vcelku zajímavý, nesoudící a ani příliš nemoralizující film, který povedeně, místy i vtipně popisuje přeměnu idealisty z balíkova až na diktátora bez skrupulí. Aby to nebylo pro někoho příliš nudné, je tento strmý postup nahlížen jakoby zezdola ústřední postavou, jejíž konání je sice místy nepochopitelné, ale zato vždycky s sebou přinášející nenapravitelné následky. (30.01.2005)

7. Zlatý Glóbus za rok 1949 - cena (5) - *Nejlepší film, *Nejlepší herec - Broderick Crawford, *Nejlepší herečka ve vedlejší roli - Mercedes McCambridge, *Nejlepší režie - Robert Rossen, *Objev roku (herečka) - Mercedes McCambridge + nominace (2) - Nejlepší hudba - George Duning, Nejlepší kamera - Burnett Guffey (22.01.2009)

Můj výsledný dojem nebyl nijak valný, i tak ale podnětný titul o přeměně v politické zvíře, morální degradaci a zkorumpovanosti mocí. Dle všeho byl Stark inspirován jižanskou populistickou hvězdou Huey Longem, též v mnohém evokuje populární dnešní přístup - stavím se do role bojovníka lidu, nabořím tradiční establishment a udělám první poslední (hlava nehlava) zavděčit si voliče. Jak se říká, zaprodám i duši ďáblu. Paralela tu je jasná :) Crawford je charismatický, nicméně nějak si mě ten film nezaháčkoval a ve finále neměl až tak efekt. (07.03.2021)