Mansfieldske sídlo

Je pravda. že film sa striktne nedrží knižnej predlohy, ale nevadí mi to, hlavne kvôli tomu, že knižná predloha nepatrí medzi najzáživnejšie veci, čo som čítala a tento film ju zhrnul veľmi pekne. Je to uveriteľné a pocity, či myšlienkové pochody postáv, boli priam hmatateľné. Frances OConnor je veľmi milá a žiari :-) SPOILER! Čo sa týka toho krátkeho zasnúbenia, ktoré bolo do filmu pridané, mám pocit, že tu scenárista chcel tak trochu pripomenúť zasnúbenie Jane Austen, ktoré trvalo podobne dlho a ktoré zrušila, s obavami, že nejde o skutočnú lásku. (24.08.2017)

Začiatok s odvlečením malého dievčatka do nového domova a medzi ľudí s vyššou spoločenskou vrstvou ma navnadil, škoda, že sa z toho nakoniec stala prahprostá romanca, kde medzi dvoma mladými ľudí existuje napätie, ale svoje áno sa odvážia povedať až v závere. Teda niečo pre nežnejšie pohlavie. Škoda tiež, že sociálna nerovnosť a rozpory z toho plynúce neboli viac prezentované. Ani rozprávkový záver, kde všetci žili šťastne, kým nepomreli, ma nijako neuchvátil. Z hercov zaujal iba Harold Pinter. Inak, má to obstojné spracovanie, ale na druhú stranu iba priemernú výpravu. (21.05.2024)

Přestože dílo Jane Austen čítá jen šest dokončených románů, každý z nich filmaři adaptovali hned několikrát, ovšem právě Mansfieldské sídlo stálo vždy trochu ve stínu ostatních. Chudé dítě je posláno ke svým bohatým příbuzným, přes všechna příkoří se změní v silnou a nezávislou osobnost s literárním talentem. Třeba Wrightova verze Pýchy a předsudku se sice držela oné tlusté bichle, ovšem tvůrci si našli cestičky, které jsou snesitelné, a vlastně bylo docela příjemné se po nich vydat. Výsledek byl plný spontánnosti, dynamičnosti a temperamentu. Tohle mi tady naopak chybělo, včetně vtipu a ironického odstupu. (20.06.2020)

Původní literární předloha rozhodně patří ke slabším dílům Austenové. Filmové zpracování obohatilo děj o neaustenovské dobové reálie, k nimž kolonialismus a otrokářství nedílně patřily, stejně jako rozkvět kapitalismu. V tomto smyslu je obraz tehdejší světové velmoci rozhodně přesnější, než jak ho známe z autorčiných románů, z mnoha důvodů omezených na shánění mohovitých ženichů pro ne/mohovité slečny a společenskou konverzaci ve venkovských salonech. Vždycky jsem si cenila lehkou ironii, s níž Austenová hleděla na své postavy, a tato ironie je adekvátně obsažena i ve snímku. Film sice nedosahuje úrovně dvou špičkových výpravných podívaných (Rozum a cit, Pýcha a předsudek), avšak určitě jsem se u něj nenudila, zatímco např. u vypulírované, leč upovídané a rozvleklé Emmy jsem často zívala. (18.01.2011)

Fanny je charakterově asi nejslabší hrdinka Jane Austenové (přestože Austenová sama ji údajně měla nejraději - kdo ví proč), tady ji krapet vybrousili, takže se z toho příběhu možná víc vytlouct nedá. Ale rasový problém je do scénáře narvaný jako propaganda pro základní školy a herecké výkony některých v čele s J. L. Millerem v závěrečné milostné pidiscéně vám způsobí nauseu. Harold Pinter je velmi působivý záporák, o to divněji působí, když se najednou polepší. Kulhavé zpracování jednoho z horších románů J.A. (29.03.2008)