Olive Kitteridgeová

Mám rád McDormand. Odjakživa. Vydržel jsem se kvůli ní koukat na detektivky i na špatné filmy. Rád se na ni dívám. Mrzí mě, jak zestárla, ale oči tam pořád jsou. Stárne rozhodně s větší grácií, než řada jejích nešťastných vrstevnic (Isabelle Adjani). Tenhle seriál má několik zásadních slabin - jednak je to samotný formát - možná je to můj předsudek, ale seriál jako takový JE pokleslý. Pokud se snaží o Umění, měl by tu pokleslost reflektovat, bojovat s ní - jedno v jaké rovině. V tomhle je naopak příliš cítit snaha o nekonfliktnost - trošku sázka na retro, trošku na prostotu, na krásu kamery (co ji dnes nemá), na digitální efekty, na temnotu. Blockbuster pro citlivější diváky HBO: najděte si a vyberte to své. Nejlíp co nejvíc z vás - takže zase prachy. A pak: dobré filmy nám říkají, kdo jsme. Tenhle seriál nám vtlouká do hlavy - jste neurotizovaní lúzři, ale máte svou hloubku - stejně jako postava Olive synkovi. Ale máme ji? V té snadné slitovnosti s divákem nenacházím moc pohyb vpřed. Co mi ale vadí nejvíc je přítomnost nejméně jedné mrtvoly a několika psychických poruch v každém dílu: v tom spatřuju úlitbu té nejlacinější américké dramaturgii, kterou jsme samo po těch letech všichni prodchnuti (hvězdu za to, že hlavním hrdinou není "policajt a děvka" anebo nějaký hodně sexy vrah anebo upír z fitka do půl těla)... Ono totiž - co by jinak pro konzumenty TV šarád hýbalo dějem, že? Výdobytky evropského kina, kde se nemusí vraždit a stačí pozorovat - třeba i ty staré lidi - to na konzum po práci večer nezavání vzrušením - byť přes sklo obrazovky. A tak si jdu radši zas pustit jako seriál nějakého Rivetta, hehe. (10.01.2015)

Jako vždy skvělá Frances a to je víceméně to hlavní, proč stojí tato série za vidění. Několik desetiletí, nijak zajímavé rodiny malého městečka, kde nechybí všemožné tragédie. Díly vzhledem k časovému posunu na sebe nijak výrazně nenavazují a okrouhat vše na dvouhodinový celovečerák, ničemu by to neuškodilo. (15.01.2022)

Olive Kitteridge je velmi dobrá minisérie, ale budu rád, že to po čtyřech dílech skončí. Frances McDorman hraje zapšklou, zraňující (ač zranitelnou), nesoucítící učitelku paní Dokonalou a Nesnesitelnou tak dobře, že ani má feministická duše neunikla jejímu škodolibému bičování:) Samozřejmě, že ji tajně miluju. Skvěle obyčejný příběh z maloměsta, běžný středostavovský život v kostce… Takže nesnesitelnost nejvyšší… nouzový východ… pomoc. Mé duševní zdraví zachránil jen mladý pohledný halucinující psychiatr ve druhém díle :o) Třikrát jsem v tomhle komentu použil slovo nesnesitelný, tak jsem jedno smazal… ale… (09.01.2015)

Lidé nejsou černobílí. 1) Bipolární porucha chování u jinak sympatické Olive (i jejího syna) je zřejmě hlavním zdrojem ambivalentního vztahu, který k hlavní postavě miniseriálu mám. Otázkou je, zdali máme uvedenou variabilitu lidských projevů a chování škatulkovat a hodnotit jako poruchu. 2) Můj oblíbený 30letý John Gallagher Jr. zde hraje Olivina syna Chrise. 3) Výstižný koment: garmon***. (01.01.2017)

"Uveďte jediný důvod, proč se ráno probouzet?""Nevím. Čekám, až mi zemře pes, abych se mohla zastřelit."Doopravdy platí, že výjimka potvrzuje pravidlo - alespoň tak dobré jako knižní předloha. Olive působí na okolí (i na to nejbližší) nekompromisně a tvrdě i bezcitně, ale zdání klame - bez rozlousknutí nezjistíme, co je pod skořápkou... Vynikající Frances McDormand. (27.02.2024)