Moře stromů

Matthew McConaughey so svojim imaginárnym kamarátom Kenom Watanabeom, vstupujú do krásneho japonského lesa, nazývaného - Aokigahari, čo je veľmi obľúbeným miestom pre SAMOVRAHOV, ktorí z rôznych príčin dobrovoľne ukončujú svoje pozemské existencie, prvého pána sem zavedie zármutok zo smrti svojej atraktívnej ženy, ktorú vlastne podviedol, za čo sa ešte viac od seba odcudzili, druhý pánko tu je kvôli práci, ktorá ho pre jednu situáciu extrémne zničila... Film mi zároveň vysvetľuje pomocou retrospektívy spolunažívanie manželského páru, ktorý sa navzájom ponižuje, kde prestrihmi som už v známom lese, kde vidím jeden zásadný KIKS, prečo som potom filmom do konca záverečných tituliek poriadne - POHŔDAL. Totiž, hlavná postava Arthur Brennan, ktorého si zahral McConaughey, spadne z dosť veľkej výšky do priepasti, pričom sa doudiera, a on si len tak vstane, akoby sa ani nechumelilo, tvári sa, že ho bolí ruka, ale po takomto páde, by sa asi len ťažko človek postavil na vlastné nohy, keď sa počas pádu tresne o skalu !!! Jednoducho, pohár trpezlivosti načisto pretiekol ! Zbytočný film s hercom, ktorý si koleduje, s herečkou, ktorá sa často objavuje v blbých filmoch, s režisérom, ktorého nemusím, vzniká naprosto dementný film, ktorý som ledva dopozeral do konca bez ujmy na zdraví !!! PS : Arthur zadá do vyhľadávača : GOOGLE : uvediem v slovenčine - "Perfektné miesto na zomieranie" , vyhodilo mu to, toto miestečko pre pohodlných, radšej mal ísť bližšie, do San Francisca, na MOST - GOLDEN GATE, kde behom pár sekúnd by to mal za sebou, takto mi strpčoval neustále život... Som si istý, že mohol vzniknúť na túto tému, lepší film, bohužiaľ, nevznikol ! Matthew, pozor, niekoľko nasledujúcich takýchto nepodarkov, a je zle - nedobre, bola by toho škoda ! (04.09.2016)

zhruba hodinu je Moře stromů děsná nuda. Ztrápený McConaughey přijíždí do Japonska, vleze do lesa a potká ztraceného a hladového Kena Watanabeho.kterému se rozhodne pomoci a během toho začne rozjímat a vzpomínat. Teprve ve chvíli kdy se začne rozkrývat proč je McConaughey tam kde je a ve stavu v jakém je začne být tahle Van Santovka zajímavá a i když nejde o žádné extra překvapivé odhalení, v rámci tohoto snímku to padne na úrodnou půdu. Kdyby se nějak umně prostříhal a zkrátil úmorně roztahaný začátek, mohlo jít o slušně silný film o lásce, smrti a vyrovnávání se se ztrátou, takhle je to bohužel jen lehčí nadprůměr na který si nejspíš za pár dní nevzpomenu...60% (04.10.2022)

Tak takúto kombináciu artu a béčkovej zápletky som už dlho nevidel. Ale Gus Van Sant zo Sparlingovho scenára robí umenie čo to len ide, bohužiaľ v závere sa ukáže, že v podstate to mohla byť pokojne aj zápletka pre nejaký horor od Blumhouse. Každopádne The Sea of Trees omámilo uhrančivou melancholickou atmosférou, čím nemyslím len les, skrátka všetky lokácie sú vybrané tak, aby film pôsobil celistvo. McConaughey sa drží pri zemi a neprehráva, Watanabe občas povie niečo gýčové a Naomi uvidíte aj bez vlasov. Mimochodom mi pripadá veľmi dôležité, že na Arthurovom mieste by sme chceli zomrieť asi všetci. (15.12.2021)

Moře stromů, příběh v příběhu. Cesta. Les sebevrahů je krásný, tajemný, divoký. Zatímco sledujeme cestu hlavního hrdiny Arthura zeleným světem, vzpomíná on na svoji ženu, a tak odhaluje příčiny svého konání. Film o životě, umírání, smrti, touze a naději je z větší části poetický. Lyrické záběry stromů, paprsků deroucích se mlžným oparem, skal a vody jsou v protikladu k vzpomínkám na civilizaci. A nechybí symboly - nejen květina. Japonec Takumi vysvětluje Arthurovi, že podle jeho náboženských (tedy křesťanských) názorů je les Očistcem. Japonci ho však vnímají poněkud jinak. A cesta obou mužů je vskutku drsná a plná nástrah. Všechny ty pády ze skal, stržení vodním proudem i probodnutí těla jsou natolik syrové, až máte pocit, že je cítíte také. Film, jistě ne pro každého, uspokojí hlavně ty, co se jím nechají pohltit. Mně se to povedlo... (24.09.2022)

Zase jedno vyrovnávání se se ztrátou někoho blízkého. Tentokrát se čas zastavil pro Matthewa McConaugheyho. Zmatenost, žal, nechutenství, depresivní myšlenky, halucinace. Tři uznávaní herci, hustý les, ve kterém se dá zemřít i najít nová cesta, renomovaný Gus Van Sant za kamerou, přesto to úplně nevyšlo. Právě režisér obecně příliš v dávkování emocí nechybuje, tady mi ovšem všechna ta hloubka a rozjímání spíš vadily. On nikdy ve svých příbězích nechodil pro trochu té kontroverze úplně daleko, jenže tady se vyjma solidních hereckých výkonů nedá příliš čeho chytit. V Cannes se prý po projekci bučelo. Ani se moc nedivím. (05.09.2016)